Stavební výroba v Česku vykazuje pokles už třetím rokem, zatím nejhůře bylo v roce 2010. Vyplývá to ze statistik Českého statistického úřadu a Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Foto: Profimedia.cz
Zlomový byl pro stavebnictví rok 2009, kdy po deseti letech trvalého růstu nastal poprvé pokles. Celkově sice nijak nevýrazný, pouze o jedno procento, ale nepříznivý především proto, že v oblasti pozemního stavitelství, kde pracuje více než 90 procent pracovníků ve stavebnictví, došlo k meziročnímu propadu o více než sedm procent. Jak ale tehdy poznamenal prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) v ČR Václav Matyáš, stavebnictví však nepotkala žádná katastrofální situace ve výrazném snižování počtu pracovníků.
O poznání hůř však bylo v roce 2010, kdy se stavební výroba v Česku snížila meziročně o 7,8 procenta, proti letům 2007 a 2008 shodně o 8,7 procenta. Produkce pozemního stavitelství klesla v roce 2010 o 8,4 procenta, inženýrské stavitelství se snížilo o 6,7 procenta. Průměrný počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci se meziročně snížil o tři procenta. Rozdíl mezi lety 2009 a 2010 se projevil i v některých dalších směrech. Např. v tom, že ještě v roce 2009 celkem v sedmi měsících došlo k meziročnímu nárůstu produkce. V roce 2010 ve všech dvanácti měsících objem produkce meziročně zaostal. Přitom v lednu až dubnu šlo o propady v řádu desítek procent.
V roce 2011 se stavební výroba potýká s propady i nadále. Podle posledních údajů, které Český statistický úřad zveřejnil v první polovině prosince, stavební produkce v ČR v říjnu propadla meziročně o osm procent, po očištění od sezonních vlivů byla na úrovni předchozího měsíce. Produkce v pozemním stavitelství klesla o 5,9 procenta (-3,9 procentního bodu) a produkce inženýrského stavitelství se snížila o 11,8 procenta (-4,1 p. b.). Stavební produkce od počátku roku do konce října klesla ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 o 14,4 procenta.
“Stavebnictví trpí na všech frontách. Pozemní stavitelství klesá o 5,9 procenta a inženýrské o 11,8 procenta. Za problémy stojí nedostatečná poptávka domácností i státu. Na stavění nejsou peníze. O tom svědčí i to, že průměrná hodnota zakázky uzavřené ve třetím kvartále 2011 byla o 33,6 procenta nižší než před rokem,“ tehdy komentoval hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
Změny ve stavebnictví se v krizových letech odehrály také podle studie firem CEEC Research a KPMG Česká republika. Podle ní největší změna nastala v oblasti poptávky, a to ze 13 procent společností, které pociťovaly nedostatek v oblasti poptávky v roce 2008, až na 97 procent firem v říjnu 2011. Z grafu vývoje faktorů omezujících růst stavebních společností ve srovnání let 2008 a 2011 také vyplývá, že obdobný, i když méně výrazný posun, nastal například i v oblasti zdrojů k financování aktivit.
Rozdílné vnímání ale mají velké stavební společnosti oproti středním a malým firmám. Velké stavební společnosti v současnosti bojují podle této studie především s nedostatečnou poptávku financovanou z veřejných zdrojů, kterou potvrzuje 91 procent dotázaných v tomto segmentu. V pořadí druhým hlavním problémem je tvrdá konkurence a třetím je byrokracie (požadavky úřadů). Problémy například s cenou vstupů, tj. náklady na materiál a práci, byly hodnoceny podprůměrnou vahou. Stejně jako nedostatek zkušené pracovní síly případně problémy s financováním svých aktivit.
Střední/malé firmy zase uváděly jako hlavní omezení svého podnikání především dva faktory. V první řadě šlo o vysokou míru byrokracie na tyto společnosti a dále nedostatečnou poptávku financovanou ze soukromých i z veřejných zdrojů. A to ať již jde o zakázky využívané přímo danými firmami nebo zprostředkovaně formou subdodávek pro velké společnosti.
“Charakteristickým prvkem současného trhu je cenová válka a zostření konkurenčního boje. Do výběrových řízení se hlásí větší počet firem – tam, kde dříve nabídku předložilo pět uchazečů, dnes soutěží i více než 15 firem. Pokud chce stavební firma v konkurenčním boji uspět, nemůže se spoléhat pouze na nejlepší cenovou nabídku. Musí přinést zákazníkovi přidanou hodnotu, proto se do popředí dostávají alternativní řešení, trvale udržitelný rozvoj či energetická náročnost budov. Schopnost porozumět potřebám zákazníka a navrhnout nová řešení se stala jednoznačně významnou konkurenční výhodou,“ shrnul finanční ředitel společnosti VCES Radim Martinek.
