Podnikatelé ve stavebnictví volají po úpravě zákonů a veřejných investicích. Krize českého stavebnictví zatím nekončí. Oživení se očekává nejdříve za rok. I když poslední údaje Českého statistického úřadu o mírném zlepšení situace mohou vybízet k optimismu, realita je poněkud jiná. Stavební firmy letos budou muset mohutně propouštět, očekává se odchod až padesáti tisíc zaměstnanců.
Foto: Jakub Hněvkovský
Člen představenstva Svazu podnikatelů ve stavebnictví Rudolf Böhm patří mezi pesimisty, pokud jde o vývoj českého stavebnictví v letošním roce. Podle jeho slov nastane v sektoru oživení patrně až v roce 2012 nebo 2013. Svaz vypracoval několik variant vývoje. Ta nejpesimističtější, která má ale asi hodně blízko k realitě, počítá s letošním propadem stavebnictví o zhruba 10 procent. Rozhodnutí o dalších investicích ale letos patrně padne až v polovině roku. Böhm se obává, že to bude mít na firmy další negativní dopad, i když je to jen jeden ze segmentů „chmurných úvah ve stavebnictví“. „Situace ve stavebnictví je špatná. Moc se nemluví o stavu projektové přípravy. Dnes jsou téměř bez práce projekční ateliéry i jednotliví projektanti,“ dodal Böhm.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše stát zatím pro odvrácení propadu českého stavebnictví příliš nedělá. Matyáš se domnívá, že oživení bytové výstavby příliš nepomůže plánované sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty. V dopravním stavitelství se téměř zastavily práce na přípravě budoucích staveb. Podle premiéra Petra Nečase to ale odráží jen stav ekonomiky a veřejných financí. „Stavebnictví je lakmusový papírek, na kterém se odráží stav ekonomického cyklu v dané zemi, ale i veřejných rozpočtů,“ řekl stavařům předseda vlády na nedávném Fóru českého stavebnictví. „Stát, jakožto nenahraditelný investor, by měl svou stabilní koncepcí a investiční strategií celý systém stabilizovat a nikoliv naopak. Role státu by měla být v zajištění plynulosti přechodu mezi jednotlivými fázemi ekonomického cyklu,“ uvedl Josef Kotrba ze společnosti Delloite.
Stavebníci požadují i změnu zákonů
Z diskuze na zmíněném fóru vyplynulo, že sektor stavebnictví potřebuje trvalý a kvalitní kontakt se státní správou, protože investiční výstavbu ovlivňuje rozsáhlá řada zákonů, vyhlášek a nařízení, které mnohdy nejsou provázány. Řešením by byl centrální správní úřad pro výstavbu, stavebnictví, územní rozvoj a životní prostředí. Je třeba také vytvořit stabilní územněplánovací prostředí pro přípravu investic, posílit význam územního řízení a zjednodušit následné stavební řízení. To vyžaduje provést nutné legislativní změny, zejména přijmout novelu stavebního zákona, novelu zákona o veřejných zakázkách a novelu zákona o vyvlastňování. Pro zjednodušení přípravy i realizace staveb je nutné především zpřísnit podmínky vstupu občanských iniciativ opakovaně do správních řízení.
Pro zlepšení podmínek stavebního podnikání a postavení firem je třeba dodržovat u veřejných investic deklarovanou splatnost faktur 30 dní, v oblasti pozemního stavebnictví zachovat podporu projektům Zelená úsporám a Nový panel, nezvyšovat sazbu DPH u bytové výstavby ihned, ale až po vypršení výjimky EU, nebo alespoň zvyšovat DPH postupně.
Základem pro reálnou strategii dopravy v Česku musí být důsledná analýza priorit a stanovení principů financování dopravních staveb. Stavebníci také chtějí i nadále podporu investic do dopravní infrastruktury, která je nezbytnou podmínkou nejen pro rozvoj území a konkurenceschopnost České republiky. Znovu by se rovněž měly zvážit všechny možnosti, jak zvýšit financování dopravní infrastruktury v příštích letech a její přípravy.
Stavět šetrně za každou cenu není možné
Stavebnictví si bude v budoucích letech muset osvojit principy udržitelného stavění a snižovat spotřebu energií ve stavbách. Technicky rozvinuté země západní Evropy mají vesměs vytvořeno legislativou takové regulační i stimulační prostředí, které pomáhá nastavit tržní prostředí tak, aby principy nízkoenergetického stavění a požadavky EU v tomto směru přirozeně podporovalo. Stav v České republice je s tímto v příkrém rozporu a připravenost českého stavebnictví je velmi malá a je zajišťována pouze odbornými skupinami bez účasti státní správy. Je vážná pochybnost o tom, zda Česko bude schopno zavést směrnici o energetické náročnosti budov do praxe v požadovaném termínu. Zároveň účastníci fóra varovali před přehnanými požadavky bruselské byrokracie na stavění budov, zejména obytných, s takzvanou pasivní energetickou bilancí. Považují to za neodůvodněné vměšování do práv investorů a stavebníků a možný důvod k utlumení poptávky po bytových objektech. Není možné ani zvyšovat náklady stavebních firem v důsledku dalších požadavků, předpisů, certifikací, dopadů zákoníku práce.
Krize však přináší i pozitivní výsledky, například ve zlepšeném přístupu subdodavatelů. „Nyní můžeme na trhu vybírat ty nejkvalitnější dodavatele a kvalifikovanější pracovní sílu na všech úrovních od dělnických profesí po nejvyšší management,“ líčí generální ředitel stavební a developerské společnosti PSJ František Vaculík. Finanční krize však má svůj vliv i na mnohem tvrdší vyjednávání o cenách mezi developery a stavebními firmami. I když náklady na materiál a práci o několik procent poklesly, mnozí investoři chtějí „urvat“ ještě více. „Ačkoli krize udeřila v plné síle již v roce 2010, očekáváme, že letošní rok bude zejména pro stavební společnosti ještě obtížnější,“ obává se generální ředitel Skansky Dan Ťok. Rozsáhlá státní omezení výstavby dopravní infrastruktury budou mít podle něj negativní vliv na rozvoj celé ekonomiky. A to by se mělo změnit. „Stát by měl zvolit cestu, která přispěje k opětovnému nastavení rovnováhy mezi finančními možnostmi a potřebami ekonomiky,“ dodává.
