O Lukáši Zazvonilovi, potažmo jeho společnosti Bell & Hurry, slyšel asi málokdo. Ve světě bankovnictví ale znamenají obě tato jména pojem. Bez nadsázky. S ním a jeho firmou totiž spolupracuje či v minulosti spolupracovala ne jedna, ne dvě, ne tři, nýbrž většina předních tuzemských bank – „Komerčkou“ počínaje, ČSOB konče. A také řada zdejších pojišťoven či společností z oblasti telekomunikací.
Co je na 46letém odborníkovi a jeho firmě natolik zajímavé? Jednak jeho bohaté zkušenosti ze zahraničí, jednak samotný obor podnikání. Už od roku 2016 se totiž spolu se svými kolegy věnuje tomu, že bankám – ale i zmíněným pojišťovnám a dalším – pomáhá vymýšlet, budovat a rozvíjet jejich digitální produkty.
„Vzpomínám, jak jsme na začátku seděli v zasedací místnosti jedné nejmenované banky a dostali jsme coby členové jejího inovačního týmu za úkol ji inovovat zevnitř. Jenže uběhl rok a my najednou zjistili, že to ve skutečnosti moc nejde, a tak jsme z banky odešli,“ přibližuje Zazvonil redakci Euro.cz a dodává: „Následně jsme dostali od jedné naší kamarádky pobídku, abychom spolu s ní odjeli do Kazachstánu, kde chtěli ,přemalovat‘ zelenou AirBank na černou, respektive vytvořit kompletně nové internetové bankovnictví, které by uspělo na velmi specifickém kazašském bankovním trhu.“
Na zkušenou v Asii
Zazvonil s kolegy rozhodně neměli v plánu se do Kazachstánu přestěhovat natrvalo, ba dokonce ani představa, že by tam měli strávit byť jen několik týdnů, se jim příliš nelíbila. Nakonec ale ve střední Asii vydrželi v podstatě celých šest měsíců a dotáhli projekt do úspěšného konce.
O to větší ovšem vzápětí bylo zklamání, že i když z jejich strany bylo vše hotové, banka se nakonec vlivem vnějších okolností neotevřela. To už každopádně byli Zazvonil a spol. zase o kus jinde, a sice v Indii, kam si je pozvala společnost Home Credit International.
„Když se takto přijde na zcela nový trh, je zapotřebí udělat zevrubný výzkum a pochopit, jak bankovní sektor v dané zemi vlastně funguje. Konkrétně Kazaši třeba nebyli zvyklí na běžné bankovní převody. Veškeré peníze, které si mezi sebou posílali, si posílali z karty na kartu,“ vypráví.
„V Indii zase pro změnu panuje tak strašně moc konkurenční prostředí, že je potřeba produkt neustále vyvíjet a adaptovat, protože tržní podmínky se tam mění neuvěřitelně rychle a kdo tak neučiní, tak zkrátka brzy zanikne,“ říká šéf Bell & Hurry, která spadá pod českou technologickou společnost Trask.
Klíčem je správný produktový mix
Pokud jde o Česko, seznam klientů Bell & Hurry je až pozoruhodně dlouhý a zahrnuje vedle již zmíněné Komerční banky a ČSOB třeba i Českou spořitelnu, Monetu Auto nebo mobilního operátora O2. A v čem konkrétně jejich práce spočívá?
„Funguje to tak, že se nám ozve například nějaká banka, která si přeje získat statisíce nových investorů. No a my jsme tu od toho, abychom se podívali na její produkty a poradili, respektive vymysleli, jak správně nastavit produktový mix, aby o něj takoví lidé měli zájem,“ konstatuje Zazvonil.
Dnešní doba je podle něj specifická tím, že ve většině podobných případů ve skutečnosti žádné nové produkty nevznikají. Nové věci se dají vymýšlet především kombinací daných produktů, přičemž následně už je to celé jen o tom, jak takovou „novinku“ co nejlépe prodat.
Konzervatismus stále převládá
Vzhledem k tomu, že je klientské portfolio Bell & Hurry natolik početné, mají Zazvonil a spol. možnost takřka dokonalého srovnání. A co že díky své práci v rámci tuzemského bankovního sektoru zjistili?
„Zjistili jsme například, že české banky, tedy alespoň ty hlavní, mají povětšinou své produkty zpracovány na relativně vysoké úrovni. Rozdíl je pouze v jejich ekosystému. Tam některé z nich pokulhávají,“ míní odborník, aniž by konkrétně jmenoval.
V čem vidí Zazvonil určité rezervy, je třeba způsob vyhodnocování žádosti o půjčku. V tomto ohledu totiž v rámci českého bankovnictví převládá konzervatismus, kdy se stále klade až příliš velký důraz na ukazatele ve standardních účetních výkazech a neberou se moc v potaz další skutečnosti vypovídající o finančním zdraví daného podniku. Což zpravidla vždy penalizuje především malé a střední firmy (SME), které tato čísla nikdy nedokážou na rozdíl od větších korporací ve svých rozvahách správně prezentovat.
Na druhou stranu se ale nabízí otázka, zda něco podobného české banky skutečně potřebují. Protože i když v dnešní době existuje spousta fintechových společností, kde takovým firmám nakonec úvěr schválí, nezřídka kdy je to na úkor podstatně vyššího úroku, než jaký požadují tradiční bankovní domy.
Soukromý digitální bankéř pro všechny
Ačkoliv jsou to právě SME, které tvoří páteř české ekonomiky, velkou pozornost na sebe dle Zazvonila v posledních letech strhávají především jiné skupiny zákazníků. „Banky se nyní snaží oslovit zejména ,singles‘, případně lidi, kteří žijí v páru, ale nemají děti. Nebo naopak rodiče, jejichž děti už opustily hnízdo a postavily se na vlastní nohy. To proto, že tito lidé mívají většinou nějaké volné finanční prostředky, které mohou investovat,“ poodhaluje šéf Bell & Hurry.
Lze proto očekávat, že produktů, jež jsou cíleny hlavně na mladé nezadané lidi, potažmo rodiče ve středním věku, bude v nadcházejících letech přibývat. Nutno však podotknout, že proces jejich zrodu a vývoje dozná určitých změn, protože dle Zazvonilova názoru „nás čeká období, kdy se budou navrhovat dynamické produkty, jež se samy přizpůsobí klientům, bez nutnosti je redefinovat lidskou silou nebo je programátorsky upravovat“.
Jinými slovy, designéři jen nastaví hranice takového produktu, přičemž jeho výsledná podoba pak bude pro každého klienta de facto vytvořena na míru, aby tak lépe pokrývala jeho potřeby. Což bude s trochou nadsázky vypadat, jako by každý měl svého soukromého digitálního bankéře.
Kdy český bankovní trh do takové fáze dospěje, je otázkou. Stejně tak je ale otázkou, čím vším se v rámci budoucího vývoje může inspirovat trhy zahraničními. Jak již zaznělo, Zazvonil jich během své profesní kariéry navštívil spousty, přičemž jak sám tvrdí, z každé kultury si lze odnést něco jiného.
„Navštívili jsme s kolegy řadu asijských zemí, byli jsme na Balkáně, v Jihoafrické republice i v západní Evropě. Tam mají většinou dost věcí velmi dobře naplánovaných, což se u nás kolikrát říct nedá. Řada institucí tam o svém byznysu přemýšlí ve velkém, nestavějí portfolio na půlrok nebo rok, ale třeba na 10 let,“ všímá si.
„V Jihoafrické republice jsme zase byli svědky, že tam nemají problém vypustit na trh něco, co ještě není hotovo, a následně testují reakce uživatelů. Oni samozřejmě řeknou, že to je teprve betaverze, ale i tak je to něco, co by třeba u nás neprošlo. Což je zároveň možná i trochu škoda. No a pokud jde o Asii, totiž Indii, tam by to mohla být zase ta neuvěřitelná flexibilita, kterou jsem zmiňoval na začátku. Ta by se českým bankám někdy také hodila,“ soudí šéf firmy, jejíž tržby se za fiskální rok 2024, který končil letos v červnu, vyšplhaly na částku 20 milionů korun.
