Staveniště na kraji města

Do Ruzyně se bude investovat přes deset miliard korun

Samozřejmou součástí moderních letišť jsou hotely a konferenční prostory, na letištích se uzavírají obchody, konají se konference. A tak není divu, že i pražské letiště v Ruzyni, přestože patří mezi největší staveniště v hlavním městě, stále praská ve švech. Na rozlehlých plochách kolem Ruzyně se mají v budoucnu postavit statisíce metrů komerčních a obchodních ploch, jejichž nespornými výhodami bude přímé napojení na letiště i snadné spojení s centrem. „Realizovat své projekty na letišti by chtěl každý developer, proto ten, kdo už nějakou zakázku získá, snaží se své pozice využít,“ říká Pavel Hain-Schmiedberský, sels group manager z developerské společnosti ECM. Není divu. Do roku 2005 by se do rozvoje ruzyňského letiště mělo investovat více než deset miliard korun. Dalších sedmnáct miliard korun bude stát spojení Ruzyně s centrem města. V roce 2001 odbavilo pražské letiště více než šest milionů cestujících. Odhady naznačují, že letos se jejich počet zvýší o jedno až 1,5 procenta. Ruzyně se řadí s Varšavou mezi nejdynamičtěji se rozvíjející středoevropské airporty. Důležitost pražského letiště ještě vzroste po přijetí Česka do Evropské unie, protože se stane pomyslnou bránou směrem na východ. V roce 2005 by mělo být ruzyňské letiště stejnou kapacitu jako jeho největší konkurence - vídeňský Schwechat.

Nový Sever.

Česká správa letišť (ČSL) musí především zvýšit odbavovací kapacitu letiště, protože současné technické vybavení je koncipováno pro pět milionů osob za rok. Odhady ale ukazují, že v roce 2005 by počet cestujících mohl dosáhnout 8,7 milionu, a koncem desetiletí dokonce jedenáct milionů lidí. Důvod, proč postavit nový terminál, souvisí ale i očekávaným vstupem do Evropské unie a s plněním Schengenských dohod, které ukládají oddělené odbavování cestujících z unie. „V současném terminálu se budou odbavovat cestující z nečlenských států,“ řekla týdeníku EURO Vlasta Pallová, tisková mluvčí ČSL.
Nový terminál Sever zvýší celkovou kapacitu letiště na deset milionů cestujících za rok. Práce na něm by měly být zahájeny na počátku roku 2003. V listopadu vypsala ČSL již druhý tendr na financování jeho výstavby. V prvním výběrovém řízení, které probíhalo v květnu, se totiž nepodařilo nalézt banku, která by byla ochotna poskytnout na projekt úvěr. I když obálky s nabídkami bank se otevřou až 20. prosince a rozhodnutí bude známo teprve na začátku příštího roku, ČSL neočekává, že by se výstavba terminálu proti plánu zdržela.
„Zahájili jsme demoliční práce, které hradíme ze svého. Počítáme s tím, že stavět se začne na začátku příštího roku,“ říká Pallová. Nové odbavovací prostory za deset miliard korun by měly být otevřeny v první polovině roku 2005. „Podmínky nového tendru jsou jiné, zásadní změnou je, že v květnu požadovala ČSL pouze úvěr, dnes souhlasí i s vydáním dluhopisů,“ tvrdí Pallová.

Není kde bydlet.

Vedle nedostačující odbavovací kapacity chybí ruzyňskému letišti i ubytovací prostory. Výběrové řízení na developera hotelu vypsala ČSL již v roce 1999. Jeho vítězem se stala společnost Quantum finance, která byla v roce 2001 prodána a přejmenována na ECM Airport Centre. Původního záměr počítal s tím, že hotel začne sloužit již v roce 2000. Doposud ale není kontrakt mezi ČSL a developerem uzavřen. „V současné době je smlouva dána k připomínkám ministerstvu dopravy a spojů a dále musí být projednána na dozorčí radě ČSL,“ říká Pallová. ECM plánuje, že v areálu letiště postaví více než 35 tisíc metrů čtverečních ubytovacích a konferenčních ploch. Financování projektu Europort, jehož náklady se odhadují na jednu miliardu korun, zajistí Živnostenská banka. Europort kromě ubytování umožní pořádat obchodní jednání a konference v těsném sousedství letiště. Součástí projektu je 500 parkovacích míst, konferenční centrum, obchody a restaurace. Novostavba hotelu bude stát přímo proti hlavnímu vchodu středového letištního terminálu. „Budova bude tím prvním, co z Prahy cestující uvidí,“ říká Ondřej Buršík ze společnosti ECM, manažer projektu Europort. Původní plány počítaly s tím, že hotel bude mít kapacitu více než 300 pokojů. „Nechali jsme si vypracovat analýzu hotelové divize poradenské společnosti Arthur Andersen. Z ní vyplynulo, že by taková kapacita byla v současné době nadbytečná. Proto počítáme s tím, že v hotelu bude přes dvě stě pokojů, jejich počet se ale bude s narůstající poptávkou zvyšovat na úkor administrativních prostor,“ dodává Buršík. To je ale otázka dalších deseti patnácti let. „Vše bude záležet na tom, zda se ruzyňské letiště stane hubovým letištěm, jako je například londýnské Heathrow nebo rychle se rozvíjející letiště v Mnichově,“ říká Pavel Hain-Schmiedberský z ECM. „Projekt je určen pro klientelu, kterou tvoří hlavně obchodníci. Ti už viděli Karlův most na obrázku, nemají mnoho času a do Prahy přiletí jen na krátký čas na jednání,“ říká Buršík. Dodává, že nebudou tito lidé muset vůbec prostor ruzyňského letiště opustit. Projekt Europort by měl být dokončen ve druhé polovině roku 2004.
Již v příštím roce otevře na ruzyňském letišti společnost EuroAgentur hotel, který bude nabízet přibližně 50 pokojů a konferenční prostory.

Postaveno.

Největší stavební boom „zažilo“ ruzyňské letiště ve druhé polovině 90. let. Letos na jaře byla otevřena nová provozně administrativní budova ČSA. Hlavním iniciátorem a investorem stavby, jejíž náklady dosáhly 380 milionů korun, byla společnost ČSA České aerolinie, dodavatelem firma PSJ holding. V budově čočkovitého tvaru o jednom podzemním a osmi nadzemních podlažích jsou administrativní, technické i relaxační prostory. Dostavěny byly nové garáže, které vybudovala ČSL s Vodními stavbami Bohemia. Garážová stání jsou určena pro více než tři tisíce aut. Pětipatrové parkoviště, do kterého investovala ČSL přes půl miliardy korun, stojí přímo naproti odbavovací hale. Dokončeno bylo také opravárenské centrum pro letadla v areálu Jih. Připravuje se výstavba nového carga. V jednání je zatím projekt veterinární stanice na letišti, kterou bude muset ČSL postavit před vstupem do Evropské unie.

Spojení s centrem.

Úspěšnost zamýšlených developerských projektů závisí i na tom, jakým způsobem a hlavně kdy se podaří spojit ruzyňské letiště s centrem města. V ruzyňské lokalitě vzniknou v budoucnu stovky, ne-li tisíce nových pracovních míst a současná odbavovací kapacita letiště se zvýší na dvojnásobek. Řešení dopravního spojení s městem se tak stane jednou z priorit. Dosavadní zdlouhavá cesta autobusem z Dejvic již stačit nebude. Delší dobu se hovoří o třech variantách, které by mohly tento problém vyřešit. První je rychlodráha, další prodloužení metra trasy A nebo modernizace železničního spojení mezi Prahou a Kladnem a výstavba odbočky do Ruzyně. Poslední vývoj zatím ukazuje, že zvítězí možnost třetí, tedy modernizace železniční trasy. Důvod je jednoduchý – nedostatek financí. Zastupitelé Prahy 6 vždy lobbovali ve prospěch prodloužení trasy metra, nicméně loňská studie firmy Metroprojekt ukázala, že náklady by dosáhly 26 miliard korun.

Směr Kladno.

Na počátku listopadu podepsalo ministerstvo dopravy, pražský magistrát a zástupci středočeského kraje memorandum, ve kterém se shodli, že prioritou je rekonstrukce železnice mezi Prahou a Kladnem a její prodloužení do Ruzyně. Celkové náklady přesáhnou sedmnáct miliard korun. „Dosud není rozhodnuto o modelu financování tohoto projektu. Lze předpokládat, že modernizace tratě bude zaplacena z bankovních úvěrů a fondů ISPA, odbočka na letiště ze soukromého kapitálu,“ sdělila týdeníku EURO Ludmila Roubcová, tisková mluvčí ministerstva dopravy a spojů. Práce na modernizaci tratě by měly začít v roce 2004. České dráhy plánují postavit nový terminál v Kladně, které je od ruzyňského letiště vzdálené patnáct kilometrů. Na kladenské nádraží by měli přijet ti cestující, kteří přiletí na ruzyňské letiště, potřebují dále pokračovat vlakem, ale nechtějí se prodírat do centra Prahy. „ČSL již nepracuje na přípravě této akce, přesto při výstavbě nového terminálu bude připraven prostor pro výstupní stanici,“ řekla týdeníku EURO Vlasta Pallová. Projekt modernizace trasy zadal ještě bývalý ministra dopravy Jaromír Schling státní společnosti PRaK. Projektová dokumentace by měla být hotova do konce roku. Stavební práce by měly trvat zhruba osm let.