Představte si, že vám někdo udělá následující nabídku: „Podívejte, tady máte plácek, s kterým nic neděláte. Věnujte mi ho; postavím tam betonovou kysnu a nasadím do ní padesát a ajťáků z druhého konce světa. Vydělají tady spoustu peněz, z nichž většinu zdaní jinde. Budou tak bohatí, že všechno ve vašem okolí parádně podraží, bydlením počínaje a biografem konče. Vy mi sem jenom postavíte pořádnou silnici, aby si ti kluci nepoškrábali mercedesy. No a za to všechno mi zaplatíte jen mizerných pár milionů korun na ruku.“ Mysleli byste si, že se dotyčný zbláznil.
Když se však taková nabídka znásobí tisíckrát, je najednou atraktivní. Tak tomu bylo před čtrnácti měsíci ve Spojených státech, když se Jeff Bezos, šéf a největší akcionář internetového obchodníka Amazon.com, rozhodl postavit své firmě nové ústředí. Teda kromě toho, které už firma v Seattlu na západním pobřeží USA má. Původní plány mluvily o tom, že Amazon v nové lokalitě zaměstná 50 tisíc lidí s průměrným platem okolo 150 tisíc dolarů (pro každého, ne dohromady) ročně. Také mluvily o pěti miliardách investic do kancelářských budov, jejich vybavení a infrastruktury.
Bezos loni na sklonku léta vyhlásil, že jeho firma bude zvažovat nabídky amerických měst, která by se chtěla stát tomuto novému ústředí (jakkoli to slovo zmnožením ztrácí svůj význam, nemáme lepší) domovem. Kritéria byla jednoduchá: Amazon hledal místo v aglomeraci o alespoň milionu obyvatel, vzdálené do 50 kilometrů od centra, do 45 minut jízdy autem od mezinárodního letiště a do pěti kilometrů od velké dálnice; k tomu požadoval rozvinutý systém hromadné dopravy.
Show na jedničku
Takových aglomerací není mnoho, milionových měst je v celých Spojených státech jen deset. Přesto se Bezosovi a jeho partě sešlo na stole hned 238 nabídek (včetně několika kanadských a mexických). Soutěž vygenerovala mnoho zábavy na téma „co se stane, když městský radní chce zaujmout manažera“. Tak třeba Sly James, starosta Kansas City ze státu Missouri, koupil přes Amazon tisíc různých výrobků (později je věnoval na dobročinné účely) a na všechny nechal napsat pětihvězdičkovou recenzi, přičemž každá z nich vychvalovala jeho město.
Čtěte: Jak dlouho vydělávají miliardáři vaši roční mzdu? Zakladateli Amazonu Bezosovi stačí pár vteřin
V pensylvánském Pittsburghu se zase utrhl ze řetězu řetězec (aha!) rychlého občerstvení Primanti Brothers a slíbil všem případným zaměstnancům Amazonu sendviče zdarma. Arizonský developer Sun Corridor poslal do Seattlu sedmimetrový kaktus, zatímco městečko Stonecrest v Georgii nabídlo, že jednu svoji část přejmenuje rovnou na Amazon. V alabamském Birminghamu stály na ulicích obří modely krabic od Amazonu, na nichž byla umístěna tlačítka; jejich stisknutí odeslalo na sociální síť twitter předem připravené vzkazy vyjadřující přání, aby Bezos uhasil svoji korporátní žízeň právě tam a ne jinde. V kanadské Ottawě zapojili do kampaně hokejové fanoušky a newyorský starosta Bill de Blasio nařídil slavnostní osvětlení v oranžovém, klubové barvě Amazonu. „Snili o městech, jež vládnou zemím,“ nabízí se citát ze Stavitelů chrámu Otokara Březiny.
Letos v lednu oznámil Amazon, že si vybral dvacítku finalistů (viz mapa). Tady začalo jít do tuhého. Jednotlivé kandidátky vylepšovaly své návrhy, a protože věcné návrhy již byly hotové, neměly mnoho pák kromě finančních. I začalo se licitovat v rámci žánru, jemuž se v Česku eufemisticky říká investiční pobídka, zatímco američtí kritici o něm mluví jako o korporátní korupci.
Kandidáti zároveň museli podepsat dohodu o mlčenlivosti. Když deník Wall Street Journal přinesl na začátku podzimu spekulace o užším výběru (založené na sledování destinací služebních cest Jeffa Bezose), byli právníci na nohou a hrozili žalobami napravo nalevo. Jinými slovy, show byla perfektně připravená; jak později mělo vyjít najevo, pobídky díky tomu dosáhly pozoruhodné výše.
Výsledek jako antiklimax
Třináctého listopadu přišel den D. Amazon oznámil, že si vybral ne jednu, nýbrž hned tři lokality; jedna z nich je v newyorské čtvrti Queens, jedna na předměstí federální metropole Washingtonu plus jedna menší v Nashvillu ve státu Tennessee. V posledně jmenovaném městě má vzniknout pět tisíc pracovních míst nad původní plán; v New Yorku a Washingtonu (ačkoli technicky vzato leží tamní vybraná lokalita Crystal City na severu státu Virginie) bude Amazon zaměstnávat po 25 tisících lidí.
Pak vzaly věci nečekaný obrat. Po více než roce mírného šílenství, fandění a výronů lokálního patriotismu došlo na kritiku. Proč, ptali se levičáci, propásl Amazon příležitost oživit ekonomiku některé z chudších oblastí USA a nerozhodl se postavit ústředí v americkém ekvivalentu Valašského Meziříčí? A co České Velenice? Proč ne Kostelní Hlavno? Takové hlasy Bezosovi mnoho vrásek nenadělaly. Neexistuje žádný zákon, jenž by bránil bohatým dál bohatnout, ať už jde o lidi jako Bezos (toho času nejbohatší muž planety), nebo o města jako New York či Washington.
Objevila se však i kritika nebezpečnější. Proč potřebovala Bezosova parta čtrnáct měsíců na rozhodnutí, že bude stavět v New Yorku a Washingtonu, na dvou nejlogičtějších místech USA? Jedna z možných odpovědí zní, že více než roční horečka okolo soutěže měla za cíl prostě dostat z kandidátských měst co nejlepší podmínky, tedy co nejvíce peněz - ať už v podobě daňových úlev, z odvodů za zaměstnance, nebo při obcházení byrokracie spojené s nezbytnými změnami územních plánů.
Výsledkem je, jak napsal The Atlantic Monthly, že daňoví poplatníci v řečených státech zaplatí celkem čtyři až sedm miliard dolarů (rozdělení ústředí do dvou lokalit pomohlo Amazonu shrábnout pobídku hned dvakrát), za něco, co by firma nejspíš udělala tak či tak i bez pobídky. To dokáže leckomu pohnout žlučí - a pro Amazon to může být špatná zpráva.
Nečekané komplikace
Právě tato kritika totiž vyvolala odpor tam, kde ji možná žádný z účastníků nečekal: v zastupitelských sborech vítězných lokalit. Vtip spočívá v tom, že nabídky Amazonu odesílalo vždy lokální vedení (Long Island City a Arlington County) v součinnosti s vedením státu (New Yorku a Virginie). Tyto návrhy ovšem nijak nerespektovaly stávající územní plány ani legislativní proces. Vzhledem k tomu, že v obou případech docela slušně hrábnou do rozpočtových kapes, je pochopitelné, že to na místní úrovni nadzvedlo nejedno obočí.
Amazon se lekl českého eshopu: přinutil ho změnit jméno
„Upřímně řečeno, jsem z toho tumpachový,“ řekl serveru City Lab (jenž spolupracuje sThe Atlantic) člen státního Kongresu ve Virginii Lee Carter. „V podstatě si zaplatíme za tu výsadu, že se kvalita našeho života sníží.“ Očekává, že až návrh půjde v únoru - takřka post factum - do Kongresu, může se kolem něj strhnout pekelný spor. „Nejsme tu od toho, abychom jen razítkovali rozhodnutí guvernéra,“ řekl Carter. Amazonu taková řeč určitě nevoní.
Podobně je to v New Yorku, kde se většina sporů točí okolo lukrativního realitního trhu. Tak je tomu i v tomto případě, protože tvůrci návrhu obešli nejen lokální politiky, nýbrž i komplikovanou nemovitostní byrokracii.
Guvernér zasahuje
Když si budete chtít postavit na Long Islandu byť jen umyvadlo, musíte rozjet proces zvaný ULURP (Uniform Land Use Review Procedure). Ten obnáší jednání se státním ministerstvem pro městský územní rozvoj, s komisí pro rozvoj města a newyorskou městskou radou plus umožňuje vstup neformálních zástupců veřejnosti. (Obvykle to znamená, že se po dvou letech pobíhání dozvíte, že žádné umyvadlo stavět nemůžete.)
V tomto případě však zasáhl guvernér Andrew Cuomo a využil možnosti, již mu dává nástroj zvaný Generální projektový plán (GPP): totiž schválit stavbu bez jakýchkoli dalších obstrukcí. Co víc, totéž platí pro miliardové rozpočtové výdaje v souvislosti s Amazonem; protože jsou součástí zmiňovaného GPP, může je guvernér prostě schválit a hotovo. Toto rozhodnutí však není imunní vůči justici; jeho odpůrci se proto chystají napadnout je soudně. Jak dlouho by se v takovém případě spor táhl, bůh suď.
Bezos chtěl začít stavět už na jaře. Málokdo pochybuje, že nakonec dosáhne svého. Vychytralost se nakonec může obrátit proti němu.
Dále čtěte:
Alexina malá domů: hlasový asistent straní Amazonu
