STÁVKOVÝ OTŘES

Zaměstnanci chtějí větší díl z ropného koláče

Druhý největší exportér ropy na světě – Norsko – nyní prožívá největší stávku zaměstnanců soukromého sektoru od roku 1986. V zemi, kde životní úroveň patří k nejvyšším a sociální zabezpečení občany hýčká, nemůže být jiný důvod než peníze, tedy rychlejší růst mezd než dosud. Hrozí, že tento týden se počet stávkujících zdvojnásobí na více než 160 000 lidí. „Norové už dost dlouho z vládních míst poslouchali, že jejich země je bohatá, a nyní prostě chtějí více peněz, komentoval situaci u západního souseda švédský list Dagens Nyheter. Dodává, že mnozí norští občané nemohou pochopit, proč vláda každý měsíc ukládá obrovské sumy na zvláštní účet, z něhož se budou vyplácet důchody příštím generacím, ale přitom se v nemocnicích často musí dost dlouho čekat i na běžnou operaci. Ruku po penězích natahují také školy, jejichž zaměstnanci jsou v Norsku placeni podprůměrně. Časově neomezenou stávku, do které se zatím zapojilo kolem 85 tisíc zaměstnanců soukromého sektoru, odhlasovala Norská zemská odborová organizace koncem dubna poté, kdy odmítla návrh nové tarifní dohody se zaměstnavateli, který podepsalo vedení odborové centrály. Návrh počítal s ročním růstem mezd v rozmezí tří a půl až čtyři procenta a prodloužením placené dovolené na zotavenou ze čtyř na pět týdnů od roku 2002. Lační manažeři. Odboráři požadují, aby se mzdy zvyšovaly podstatně rychlejším tempem než dosud. Nespokojeni jsou zejména průmysloví dělníci, kteří v průměru pobírají 242 000 norských korun ročně (zhruba 1,1 milionu korun českých). Mzdy v průmyslu v období 1995 až 1999 podle statistiky vzrostly o 20,4 procenta, ale platy firemních šéfů o více než 58 procent. Náladu v norské společnosti značnou měrou ovlivnila média obšírně informující o „bájných příjmech vrcholových manažerů a také o jejich „zlatých padácích . Příkladem může být Harald Norvik, který stál v čele státního ropného koncernu Statoil. Tento bývalý sociálnědemokratický politik údajně obdržel 10,5 milionu norských korun. Argument, že v jiných vyspělých zemích se často vyplácí několikanásobně vyšší odchodné, norští odboráři neberou. Tento jejich postoj chápe i nový premiér – sociální demokrat Jens Stoltenberg, který se krátce po svém nástupu do úřadu letos v dubnu nelichotivě vyjádřil na adresu „lačných manažerů . Stávka bolí. „Přestože je země tisíců fjordů velmi bohatá, sociálně velkorysá a průměrná nezaměstnanost se stále pohybuje jen kolem tří procent, Norové stávkují poměrně často, uvedl pro týdeník EURO český obchodně–ekonomický rada v Oslu Jaroslav Binka. „Jde však o drobné lokální stávky. Rozsáhlé, jako je ta současná, propukají vzácně, dodává. Práci zastavily nejenom průmyslové podniky, ale i stavby. Přestaly vycházet noviny, v hlavním městě Oslu nehrají kina. Dveře zavřelo 86 hotelů, z toho 33 v Oslu, informovala agentura Bloom–berg. Na automobilové komponenty od společnosti Norsk Hydro ASA marně čeká například bavorská firma BMW. Nynější protestní akce projevila také výkyvy v zásobování vnitřního trhu. „Lidé si nemohou nakoupit tak, jak jsou zvyklí, neboť náhle určité zboží není, ale jinak žádné vážné problémy v obchodech zatím nenastaly, konstatuje Binka. Mnohem horší to je v dopravě. Provoz přerušily i vnitrozemské trajekty, takže lidé ani zboží se nemohou dostat z jednoho údolí do druhého. „A to už je rozhodně větší problém, než když stávkují hlídači parkovišť, poznamenává Binka. Další eskalace? Stávka minulý týden způsobovala norskému hospodářství škody ve výši kolem 175 milionů tamních korun denně, uvedlo zaměstnavatelské sdružení NHO. V nadcházejících dnech to může být ještě horší, neboť stávková „nákaza se může rozšířit na celou leteckou a autobusovou dopravu, čerpací stanice pohonných hmot i státní prodejny alkoholu. „Do stávky by zřejmě šli i zaměstnanci ve školství a zdravotnictví, míní Binka. Jak uvedla německá agentura DPA, jedenačtyřicetiletý premiér Stoltenberg nyní prochází křtem „sociálním oh–něm . Na místě je otázka, zda obstojí. Norský právní řád mu ale dává do rukou mocnou zbraň – právo nařídit „nucený smír , a to v případech, je–-li ohroženo zdraví, či dokonce životy lidí.