Unijní peníze proudí v Praze na stomatologické přístroje nebo luxusní restaurace
O evropských dotacích proudících do českých krajin na nesmyslné projekty se už popsalo hodně papíru. Vedle stamilionů na výstavbu pětihvězdičkových hotelů, golfových hřišť nebo plašení špačků mohou působit ty pražské, v řádu jednotek milionů na jeden projekt, titěrně. I přes vypěstovanou shovívavost však nad jejich soupiskou zůstává rozum stát.
Evropská unie vybavila ordinace několika pražským stomatologům, koupila hydraulického robota, zkvalitnila medicínu exotického ptactva, obohatila Pražany o solnou jeskyni, přispěla na zateplení sportovního centra Erpet, podpořila kliniku plastické chirurgie nebo vyhlášenou steakovou restauraci. Peníze zhusta pomáhaly prosperujícím podnikům k ještě větší prosperitě, v jednom případě dokonce Unie královsky zaplatila nefungující web.
Deprese z dotace Praha má nejhustší síť stomatologů v republice, přesto jich několik získalo evropskou dotaci na vybavení svých ordinací. Podle příruček přitom musejí dotované projekty vykazovat určitou míru inovací a přínos pro Prahu. Podpora stomatologů, mezi nimiž konkurence bez problémů funguje, by byla pochopitelná snad v případě, že by tito zubaři, vybavení špičkovými přístroji za evropské peníze, poskytovali zdarma služby dětským domovům nebo ošetřovali sociálně slabé. To se ovšem neděje. „Mohu prohlásit a prokázat, že význam a přínos pro stomatologii, a zejména pacienty je i v Praze veliký a pozitivní,“ říká mlhavě stomatolog Vladimír Dvořák, který provozuje stomatologické centrum Lípa v Praze-Stodůlkách.
Se žádostí o evropské dotace v Operačním programu Praha – Konkurenceschopnost uspěl před dvěma lety hned dvakrát. Pětimilionovou dotaci získal na výrobu stomatologických náhrad z keramiky technologií CAD/ CAM a 6,5 milionu na digitalizaci centra. Někteří jeho kolegové považují takovou podporu za absurdní. „Takové dotace by prostě neměly existovat. Zvláště v době, kdy se šetří i na potřebných výdajích. Za pět milionů se dá pořídit kompletní, velmi slušně vybavená zubní ordinace. Je to stejné jako třeba dotovat advokátní kancelář,“ nesouhlasí pražský „nedotovaný“ stomatolog Jan Řízek.
Se žádostí o téměř pětimilionovou dotaci uspěl v roce 2010 i zubař Martin Neumann, který má v Holešovicích zaběhnutou praxi.
Přestože má standardní komerční ceny – například bílá plomba u něj vyjde na 800 až dva tisíce korun – pro velký zájem o své služby musel zastavit registraci nových pacientů. Poté, co uspěl se svým projektem a podepsal smlouvu s městem, pořídil si na úvěr nový rentgen, technologii výroby keramických korunek a dalších asi deset přístrojů. Z magistrátu ale peníze ne a ne dorazit, a on musel splácet. „Ta dotace byla danajský dar a dvouletá anabáze. Už se k tomu nechci vracet. Pro mě je to uzavřená kapitola,“ říká dnes.
Už ne ale pro město, které nakonec muselo stomatologické přístroje zaplatit ze svého. Důvodem nebyla podstata samotné podpory, ale její chybná administrace do té míry, že nešla předložit certifikačnímu orgánu. Za to ale zubař nemohl. Radní Eva Vorlíčková (TOP 09), která má evropské dotace na starosti, chce zjistit, kdo ze zaměstnanců magistrátu konkrétně pochybil, případně zda by po něm šlo miliony vymáhat. Tyto evropské dotace administroval speciální odbor grantových schémat, který fungoval paralelně s odborem evropských dotací. Zřídil jej exprimátor Pavel Bém a podléhal přímo jemu. Už neexistuje – objevila se prý řada nesrovnalostí.
Inovace u Václaváku Oba zubaři požádali o dotaci na dovybavení svých ordinací v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Tento titul s rozpočtem 260 milionů eur pro období 2007 až 2013 slouží pro pomoc projektům zaměřeným na podporu veřejné dopravy, inovací, informačních a komunikačních technologií, zlepšování životního prostředí a podporu podnikání. OPPK patří mezi jeden z nejúspěšnějších v Česku – vyčerpán už je z 89 procent – a skandály se mu zatím vyhýbaly. Tabulka projektů v jeho jedné ose – rozvoj malých a středních podniků – ale vzbuzuje pochybnosti o smyslu těchto dotací jako kdekoli jinde. Pro tento podtitul bylo alokováno 22 milionů eur (téměř 600 milionů korun) a rozdělilo by se i víc. Počet žádostí vždy převyšoval možnosti města. Jen v poslední výzvě pro tuto osu se sešlo 150 projektů, ze kterých mohlo město vybrat jen 50.
Jak vyplývá z přehledu úspěšných žadatelů, zubaři se ocitli v dobré společnosti. Město přikleplo dotaci například společnosti KBH na pořízení dalšího přírůstku do zavedené sítě italských restaurací Grosseto. Krmi s unijní podporou si může host vychutnat i ve vyhlášené restauraci La Casa Argentina. Ta zabodovala se žádostí o pětimilionovou dotaci na rozšíření podniku, který si velmi oblíbil i Tomáš Hrdlička, označovaný za pražského kmotra.
Jednu z nejvyšších dotací – přes 11 milionů korun – získala společnost Dracho na revitalizaci hotelu Junior u Václavského náměstí. Firma zřejmě přesvědčila „inovativním konceptem ubytování, který vychází vstříc potřebám opomíjených zákazníků: osob ve věku 50+, skupin jednoho pohlaví, návštěvníků z východní Evropy a mládeže“. „Takové projekty moc nepodporují rozvoj konkurenceschopnosti. Do budoucna bych chtěla změnit systém dotací na zvýhodněné úvěry nebo zavést vysokou spoluúčast alespoň na úrovni 35 až 40 procent,“ plánuje radní Vorlíčková.
Web za všechny prachy Lékařům či podnikatelům lze jen těžko vyčítat, že natáhli ruku po nabízených penězích a použili je na zlepšení standardu svých služeb. U společnosti Kiro development nelze mluvit ani o tom. Na internetový portál Bezpečné parkování.cz získala firma podporu 4,7 milionu korun. Měli z něj mít prospěch řidiči, kteří potřebují zaparkovat v Praze, a také provozovatelé parkovišť, u kterých si měl řidič rezervovat místo on-line. Příliš nabídek ovšem řidiči na portálu nenajdou. Na kteroukoli poptávanou adresu vyskakují stále stejné nabídky několika málo garáží. Skoro to vypadá, že si firma cení jedné informace na statisíce korun.
Radek Bartuška, jednatel společnosti Webová řešení, odhaduje reálnou cenu za webový portál pro skutečný, fungující projekt lehce přes sto tisíc korun. „Webové stránky www.bezpecneparkovani.cz jsou postaveny na levném CMS (redakčním systému), a to velmi neprofesionálně. Portál nesplňuje pravidla přístupnosti a použitelnosti pro uživatele. Zdrojový kód stránek obsahuje velké množství závažných chyb. Úvodní stránka působí poměrně příjemně po grafické stránce, stejně tak logo projektu lze označit za povedené. Při podrobném procházení portálu je však jasné, že stránky ne zcela fungují a uživateli téměř nic nepřinášejí. Vyhledávání parkovišť používá mapy od společnosti Google. V databázi je celkem pět parkovišť. Přes veškerou snahu se mi nepodařilo si některé z nich rezervovat. Vždy vyskočí hláška, že parkoviště je plně obsazené,“ hodnotí Bartuška výsledek několikamilionové dotace.
Webové stránky oficiálně vytvořila společnost Suma spol., pro kterou tvorba stránek není hlavní činnost podnikání a v tomto oboru není nijak známá. Na stránkách funguje alespoň mobilní telefon. Příjemný mužský hlas se nejprve podiví tomu, jak jsem web objevila, následně sdělí, že se vedou intenzivní jednání s provozovateli parkovišť a od příštího roku by web měl začít šlapat. Firma už ovšem vyčerpala celou dotaci a jako termín ukončení projektu je uveden listopad minulého roku.
Společnost Kiro development zaujala média už jednou, v souvislosti s děním na ŘSD. Organizace se v roce 2009 zavázala, že od dvou developerů – společnosti Kiro development a Neinver – koupí za 170 milionů korun zhruba pět hektarů polí u Běchovic pro plánovaný Pražský okruh. Tyto pozemky přitom koupil Kiro development v roce 2006 od města Prahy za 53,4 milionu korun.
Unijní peníze zhusta pomáhaly prosperujícím podnikům k ještě větší prosperitě Lékařům či podnikatelům lze jen těžko vyčítat, že natáhli ruku po nabízených penězích a použili je na zlepšení standardu svých služeb
11 milionů korun získala společnost Dracho na revitalizaci hotelu Junior u Václavského náměstí
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
