Odliv kapitálu
PRAHA (vlp) - Největší bankovní domy v České republice letos svým akcionářům přály. Zatímco v případě Komerční banky z toho mohou mít velkou radost i minoritní akcionáři, peníze z České spořitelny a ČSOB oblaží pouze několik držitelů velkých podílů. Nejvíce letos vyplatí ČSOB, mateřská KBC a menšinoví akcionáři získají 2023 korun na akcii. Celkově banka vyplatí 10,3 miliardy korun. Důvody odlivu kapitálu jsou zřejmé a v podstatě stejné jako u Komerční banky. Belgická KBC hodlá expandovat do Rumunska, na což se jí 9,27 miliardy korun, které z dividend získá, hodí. Navíc poté, co tato banka v uplynulém roce a čtvrtletí v podstatě vykoupila vše, co bylo v České republice ještě na prodej, již není za co zde peníze utrácet. Z rozhodnutí o snížení vlastního kapitálu ČSOB má jistě radost také Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která drží 7,47 procenta a získá téměř osm set milionů korun. KBC připravuje squeeze-out akcií ČSOB a tato dividenda je pro EBRD takovým dárkem na rozloučenou. Výši dividendy schválila uplynulý týden také valná hromada České spořitelny, žádné překvapení na kapitálovém trhu však nezpůsobila. Stejně jako v předchozích letech vyplatí 30 korun na akcii, což představuje 4,56 miliardy korun. Udivilo však vedení Komerční banky, které odsouhlasilo dividendu ve výši 250 korun, celkem by banka měla vyplatit 9,5 miliardy korun. To představuje 104 procent loňského nekonsolidovaného čistého zisku. Návrh takto vysoké dividendy ohromil celý trh, který očekával, že Komerční se banka bude držet loňské úrovně, kdy vyplatila sto korun na akcii. Podle vedení banky se výplatou dividendy „upraví celkový kapitál banky na úroveň odpovídající ekonomickému a obchodnímu prostředí a rizikům v České republice“. Jinými slovy řečeno, peníze použijeme jinde, zde zbytečně leží. Akcie Komerční banky začaly okamžitě po oznámení výše dividendy posilovat, během hodiny stouply o tři procenta. Štědrost vedení finančního domu ostře kontrastuje se skoupým přístupem k minoritním akcionářům v minulosti. Mohl by se rovněž znovu oživit zájem o její akcie, který v uplynulém roce nebyl nikterak výrazný. Při setkání s managementem banky dávaly akcionáři často důrazně najevo, že stokorunová dividenda je na natolik ziskovou banku příliš nízká. Banka si navíc tím, že držela téměř čtrnáctiprocentní kapitálovou přiměřenost, opticky snižovala výnosnost vlastního kapitálu. Na konci loňského roku činilo ROE banky 19,5 procenta. Pokud by se do loňských výsledků již započítala vyplacená dividenda, zlepšila by se bance výnosnost vlastního kapitálu na 21,7 procenta. „Tím se ROE banky vyrovná s dalšími regionálními bankami, jako je například polská Pekao. V případě zachování vysokého výplatního poměru v dalších letech pak ROE Komerční banky může díky lepšímu vývoji hospodaření růst i nad regionální „dividendové“ konkurenty,“ uvedl analytik společnost Cyrrus Petr Bartek. Současná vysoká dividenda, jak se někteří odborníci na kapitálovém trhu domnívají, může znamenat celkovou změnu dividendové politiky banky. Namísto dosavadních 40 procent čistého zisku by mohla několik let vyplácet okolo 80 procent.
