Městská část Praha 1 předložila tři varianty přesunu
I když Brňáci přišli s nápadem přestěhovat jedno ze svých nádraží jako první, v Praze se myšlenka začíná rovněž zabydlovat. Na jiné místo by měla putovat železniční stanice pojmenovaná po T. G. Masarykovi. České dráhy by tím získaly volné pozemky, které by bylo možné využít ke komerčním účelům. Okolí dnes značně zanedbaného nádraží by se změnilo v moderní multifunkční centrum.
Tři možnosti přesunu.
V současné době existují tři možnosti, kam Masarykovo nádraží posunout. První z nich počítá s tím, že by bylo zkráceno přibližně o 150 metrů a koleje by končily za spojkou mezi ulicemi Opletalova a Na Florenci. Druhá varianta předpokládá, že se délka kolejiště nezmění, ale nádraží bude umístěno pod zemí zhruba na úrovni vestibulu stanice metra Náměstí Republiky. Třetí možností je přemístit Masarykovo nádraží vedle Hlavního. „Jako nejrealističtější vidím první variantu, tedy vysunutí nádraží na úroveň magistrály a zkrácení kolejiště,“ tvrdí Vladimír Vihan, starosta Prahy 1. Žádný odhad nákladů na toto řešení však zatím k dispozici nemá. „Přestavba by stála rozhodně méně než osmadvacetimiliardový přesun brněnského nádraží. A s pracemi se již začalo,“ konstatuje Filip Dvořák, šéf komise územního rozvoje Prahy 1. „Nemyslím si, že by náklady měl platit stát nebo město. Mohou se sice nějakým způsobem na výdajích podílet, ale České dráhy získají posunem nádraží pozemky, které lze využít na komerční projekty. Drahám se tak přestěhování nádraží vynahradí,“ říká Vihan. Radní Prahy 1 počítají s tím, že pokud se přesune Masarykovo nádraží, bude možné propojit Opletalovu ulici s ulicí Na Florenci a tu s Pernerovou ulicí na Praze 8. Libeň a Karlín by se tím přiblížily centru a navíc by, jak tvrdí starosta Vladimír Vihan, bylo možné v budoucnu vrátit do Opletalovy ulice tramvajovou dopravu. Návrh na propojení ulic chce Praha 1 společně s Prahou 8 předložit jako podnět ke změně územního plánu. Učinit tak musí do konce dubna, neboť územní plán má projít celkovou revizí. Další příležitost se objeví zase až po čase.
Dráhy pokračují.
„Rozhodnutí Prahy 1 zatím nemáme k dispozici, proto se k němu nemůžeme vyjádřit,“ odpověděl minulý týden tiskový mluvčí Českých drah Pavel Tesař na dotaz týdeníku EURO, jak se zamýšlený přesun odrazí na plánu modernizovat okolí Masarykova nádraží. „Revitalizaci prostor České dráhy připravují i nadále podle schváleného postupu,“ dodal.
Dráhy uzavřely na konci března soutěž na investora, který okolí stanice i jeho budovy renovuje. Paradoxem je, že v době vyhlášení tendru v roce 2002 územní plán umožňoval využít parcel pouze na tratě a zařízení železnice. Teprve minulý týden se zastupitelé Prahy 1 dohodli, že podají podnět ke změně územního plánu. Ta by dovolila využít parcely na výstavbu administrativních budov, obchodů a bytů.
Účastníci soutěže před dvěma roky navíc nepočítali ani s přesunem nádraží, ani se zamýšleným propojením ulic Opletalova, Na Florenci a Pernerova. Zastupitelé upozorňují, že projednání změn územního plánu trvá přibližně dva roky, a aby byla zachována možnost spojit v budoucnu zmiňované ulice, v oblasti by mohla být vyhlášena stavební uzávěra.
První místo tehdy v tendru Českých drah obsadilo konsorcium společností ING Real Estate Development, Sudop Praha a Morávka centrum. Vítězové se ve finále utkali s developerskými firmami TriGránit CR, European Property Development a Golub Europe CZ. S úspěšným konsorciem dráhy založí společný podnik, který opraví a rozšíří komerční plochy na Masarykově nádraží. Železnice budou mít až do vydání územního rozhodnutí ve společném podniku majoritu, později podíl sníží na blokační minoritu s 34 procenty.
Optimisté.
„Projekt by měl řešit území o rozloze přibližně 70 tisíc metrů čtverečních,“ tvrdí Pavel Tesař. Okolí nádraží by se změnilo na multifunkční centrum s kancelářemi, obchody a byty. „Záměr uvažuje například s podzemním propojením vestibulu stanice Florenc metra trasy C, rekonstrukci výpravní budovy a novou instalaci nezbytného technologického zázemí,“ vypočítává. Odhad potřebných investic dosahuje osmi až devíti miliard korun. Tuto sumu ale České dráhy nejsou schopny dát dohromady. I když konkrétní způsob financování není doposud znám, podle předpokladů by finance měl zajistit strategický partner, dráhy by do společného podniku vložily pozemky a budovy, jejichž současná hodnota je odhadována na 200 až 300 milionů korun. Objekty, které budou rekonstruovány nebo nově postaveny, získá do trvalého vlastnictví společný podnik drah a soukromého konsorcia. V současné době mají dráhy z pronájmů budov asi 20 milionů korun ročně a jejich vedení očekává, že po zhodnocení objektů a pozemků bude výnos ze společného podniku vyšší než současné zisky z pronájmů.
