Češi vezmou raději zavděk horší práci, než aby se přestěhovali
Co vše jsou ochotni Češi udělat, aby získali dobré zaměstnání? Pozměnit si k lepšímu životopis, chodit na pohovory, naučit se používat internet, nebo dokonce pracovat přes čas. Za to na oplátku očekávají od zaměstnání jistotu, hodně peněz a práci, která je baví. Jestliže vás však zaujal vhodný pracovník z jiného koutu republiky, máte pravděpodobně smůlu. Za prací se Češi stěhovat stále nechtějí.
===== Ra ===== ději dojíždět
Podle šetření společnosti CVVM je u nás ochotno změnit bydliště kvůli zaměstnání pouze dvanáct procent lidí. „Stěhování za prací u Čechů bohužel stále není příliš obvyklé. Platové rozdíly mezi velkými a menšími městy jsou často poměrně zásadní, ve velkých městech bývá plat v některých pozicích i dvakrát vyšší. Zároveň je zde daleko širší možnost profesního postupu. I přesto většina Čechů raději zůstává v pozicích, v kterých nejsou spokojeni, namísto aby se přestěhovali,“ potvrzuje Michal Sejnoha, ředitel personální agentury Deckard &Penfield, která se zaměřuje na zaměstnávání IT odborníků.
Jiné studie dokonce tvrdí, že zejména špičkoví manažeři za prací raději dojíždějí i několik hodin, než by se přestěhovali. „Když chtějí zaměstnavatelé přilákat ty nejlepší talenty, musejí kvůli ohledům na rodinu a životní styl přehodnotit své požadavky na přestěhování,“ říká k tomuto problému Alice Punchová, ředitelka české pobočky společnosti Korn/Ferry.
Přepíšeme, vylepšíme
Ovšem jiné postupy jak získat vytoužené povolání už tuzemským žadatelům o práci tak vzdálené nejsou. Průzkum, který provedla společnost Kelly Services, ukazuje, že pětina Čechů při shánění práce podvádí. Lidé v životopisech nejčastěji vynechávají případné negativní informace nebo neúspěchy z minulých zaměstnání. Kvůli vidině vyššího platu zveličují předchozí mzdu. Ve srovnání s ostatními zeměmi nevycházíme zrovna lichotivě. Kromě nás se v očích potenciálních zaměstnavatelů vylepšují nejvíce na Ukrajině nebo v Rusku, kde to přiznalo 41, respektive 30 procent dotázaných. Naopak nejpoctivější jsou uchazeči na Novém Zélandu nebo v Singapuru.
Odvětvími, ve kterých se s podobným „vylepšováním“ lze setkat nejčastěji, jsou dle průzkumu informační technologie a technické obory. „Občas se stane, že někdo přecení své zkušenosti v jednotlivých technologiích, nemůžeme to však označit přímo za lež. Zamlčí-li někdo důležité skutečnosti, většinou se na to dříve či později přijde, zejména když si zaměstnavatel ověřuje reference z předchozích zaměstnání,“ vysvětluje neuváženost takového postupu Sejnoha.
Jiné zkušenosti s tímto problémem mají zástupci dalších personálních agentur. „Paradoxně je tento fenomén daleko častější ve vyspělých zemích a naše agentura se s ním setkává nejvíce ve Spojeném království. U nás to není častá praxe, ale občas se objevují uchazeči, kteří si chtějí takzvaně přilepšit v oblasti praxe či vzdělání. Musím říct, že se tyto lži odhalí někdy již během vstupního pohovoru nebo i následně,“ uvádí Milan Novák, ředitel české pobočky agentury Grafton Recruitment. Kandidáti se tím však vystavují negativní referenci. Do budoucna si jen pohorší na trhu práce, kde jejich reference ztrácejí hodnotu a dostávají se i na černé listiny agentur práce.
Tyto podvůdky patrně souvisejí s obecně nízkým sebevědomím českých žadatelů o práci, nevěří si příliš ani u samotných pohovorů. Podle studie Kelly Services se pouze polovina uchazečů domnívá, že si vedla dobře. Hůře než Češi se cítí už jen Japonci. Naopak nejsuverénnějším národem jsou v tomto ohledu Mexičané.
najdusipracisam.cz
Ve srovnání s ostatními státy jsou Češi také poměrně konzervativní. Při hledání práce se stále raději na potenciálního zaměstnavatele obracejí sami a málo využívají internet. Dokonce i Rusové nebo Číňané jsou v tomto směru zdatnější. I když podle oslovených odborníků se blýská na lepší časy. „Vzhledem k tomu, že penetrace internetu v České republice již překročila hranici 50 procent obecné populace, což je jedno z nejvyšších čísel mezi zeměmi střední a východní Evropy, lze předpokládat, že i počet uchazečů hledajících si práci přes internet nebude zanedbatelný,“ tvrdí Markéta Šedová, šéfka společnosti Recruit. Svědčí o tom výrazný boom internetových portálů nabízejících pracovní inzerci a registraci uchazečů zdarma. „Z našeho pohledu je však důležité podívat se na úroveň takto nabízené práce a na kvalitu respondentů. Stále zde mají a do budoucna budou mít silné postavení headhunteři, kteří budou nabízet práci od středního managementu až po topmanagement diskrétně bez inzerce a kandidáty budou oslovovat napřímo nebo využívat vlastních informačních zdrojů,“ naznačuje Šedová.
Zábava i peníze
Když už Češi zaměstnání získají, nejvíce si na ní váží jistoty a vysokého příjmu. Měla by je také bavit. Ovšem zde je patrný rozdíl mezi pohlavími. Muži zdůrazňují vysoký plat, ženy zase považují za podstatné pomáhat prostřednictvím práce jiným lidem. „Mezi nejčastější preference uchazečů o zaměstnání v oboru IT můžeme zařadit peníze a možnost profesního vzdělávání. Platy v IT meziročně výrazně rostou a v poslední době si začínám všímat trendu, kdy pokud firma roste a potřebuje přijímat nové zaměstnance, nabízí novým zaměstnancům lepší platové podmínky, než mají stávající zaměstnanci,“ říká Sejnoha. Dosavadní zaměstnance to pak motivuje k hledání jiné práce, což vede k dalšímu zvyšování nabídek pro nové zaměstnance v ostatních firmách.
Tabulka 1:
Peníze a jistota
Nejdůležitější aspekty zaměstnání podle Čechů
Jistota 93%
Práce, která baví 91%
Vysoký příjem 87%
Pocit užitečnosti práce pro společnost 77%
Práce, které si ostatní váží 75%
Práce, kde můžete samostatně pracovat 71%
Možnost pomáhat jiným 70%
Možnost pracovního postupu 65%
pramen: CVVM
Popisek: Přestože je vysoký příjem jednou z nejčastějších preferencí uchazečů o zaměstnání, pouze šestnáct procent lidí se domnívá, že ho dosahuje. Většina lidí si myslí, že je jejich práce přínosná pro společnost a baví je.
Tabulka 2:
Zapřít a vylepšit
Co se v životopisech nejčastěji vylepšuje
(procenta)
Zveličení minulého postu 1.1
Nadsazení kvalifikace 2.3
Věk 2.3
Nadsazení zkušeností 3.0
Zveličení předchozí mzdy 5.3
Zamlčení negativních pracovních zkušeností 6.1
Celkem 20,1
pramen: Kelly Global Workforce Index 2007
