Nový pavilon zvýší nabídku výstaviště o deset tisíc metrů čtverečních ploch
Celý podtitul: Nový pavilon zvýší nabídku výstaviště o deset tisíc metrů čtverečních ploch, říká ředitel Veletrhů Brno
Minulý týden se v Brně uskutečnil jubilejní 50. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV), který je vlajkovou lodí brněnského výstaviště. „Letos byla kapacita veletrhu vyprodaná. Význam strojírenského veletrhu ukazuje i moje nedávná zkušenost – jeden ze slovenských ministrů mi řekl, že v Brně testují jejich výrobce. Když uspějí na našem veletrhu, tak mohou nabízet svá řešení dále do světa. Navíc nezapomeňme, že registrujeme celkem 14 vystavovatelů, kteří se účastnili všech padesáti ročníků,“ řekl týdeníku EURO Jiří Škrla, ředitel společnosti Veletrhy Brno (BVV). Jeho slova potvrzují i statistiky – do Brna minulý týden zamířily dva tisíce vystavovatelů, více než třetina z nich přijela z 29 zemí. První ročník MSV v roce 1959 uvítal 432 vystavovatelů.
EURO: Výročí neslaví jen MSV, ale i samotné brněnské veletrhy. Můžete přiblížit jejich počátky? ŠKRLA: Areál v místech dnešního výstaviště byl otevřen v roce 1928 za přítomnosti prezidenta Tomáše G. Masaryka a hostil výstavu úspěchů československého hospodářství, která posloužila jako oslava deseti let samostatnosti. Brno bylo vybráno kvůli své poloze uprostřed republiky, čímž vyhovovalo myšlence česko-slovenské vzájemnosti. Následně se v areálu začaly konat komerční veletrhy, které v roce 1938 symbolicky skončily výstavou civilní obrany. Za druhé světové války měla v areálu cvičiště a skladiště německá armáda. Po osvobození se tradice výstav obnovila až v roce 1956 a o tři roky později se nakonec podařilo získat mezinárodní statut pro první ročník strojírenského veletrhu.
EURO: Které veletrhy dnes jsou dnes pro výstaviště nejdůležitější? ŠKRLA: Pro nás je nosná pětka velkých veletrhů: stavební, strojírenský, Autotec s Autosalonem, TechAgro jednou za dva roky a Styl & Kabo dvakrát ročně. Nejdůležitějším je právě strojírenský veletrh. K významným výstavám paří i veletrhy, jako jsou Invex, Idet a další. V posledních lpěti letech se naším největším úspěchem stala výstava Sport Life.
EURO: Invex nezažíval v posledních letech lehké časy. Už víte, jak o něj oživit zájem? ŠKRLA: Invex vznikl v době, kdy se IT branže v Česku vytvářela. Tehdy se rozděloval trh a veletrh představoval skvělou možnost prezentace. V letech 1996 až 1998 bylo vyprodáno. Vystavovatelé se o plochu skoro rvali, stavěly se čtyřpatrové stánky a do Brna se podíval například Bill Gates či Michael Dell. Jak se postupně český IT trh dělil, logicky i mírně ochladl zájem o Invex. Navíc veletrhům typu Invex se příliš nedaří ani v okolních zemích. Proto jsme letos připravili nový koncept. Veletrh bude uzavřený a určený pouze pro odbornou veřejnost. Zároveň nabídne hodně přednášek a setkání mezi odborníky. Hlavní letošní témata představuje e-stát a e-vize. Nad touto částí Invexu převzal záštitu ministr vnitra Ivan Langer, jehož resort zde uvede vizi budoucího fungování státní správy pomocí elektronické komunikace. Nicméně se mládeži a širší veřejnosti nechceme úplně uzavřít – souběžně s Invexem se budou konat spotřebitelské veletrhy Digitex a Interkamera.
EURO: Stavíte nový pavilon. Co vás k tomu vedlo? ŠKRLA: Veletržní areál postupně vznikal od roku 1928. Je tedy logické, že ne všechny plochy jsou v dnešních podmínkách využitelné, to platí zejména pro patrové galerie. Naopak nám chybějí prostory v přízemí. Proto jsme se rozhodli pro výstavbu nového pavilonu za osm set milionů korun. Jeho slavnostní otevření se uskuteční v květnu příštího roku. Naše výstavní plocha naroste o čistých deset tisíc metrů čtverečních. Nový pavilon tedy bude znamenat zvýšení kapacity o pětinu, což oceníme hlavně v případě velkých veletrhů.
EURO: Jak výstavbu nového pavilonu BVV financuje? ŠKRLA: Z menší části navýšením základního jmění ze strany našich hlavních vlastníků (Messe Düsseldorf a Statutární město Brno – pozn. red.), zbytek si bereme jako úvěr u konsorcia bank. Doba splacení celé investice činí deset až dvanáct let. Právě financování nového pavilonu ukazuje, jak si Brno jako jeden ze spolumajitelů uvědomuje důležitost výstavnictví. Návštěvníci a vystavovatelé totiž utratí troj- až pětinásobek obratu veletržní správy. V případě Brna jde tedy o miliardy korun dodatečných tržeb pro místní podnikatele.
EURO: Hovoří se o vytvoření nového výstavního areálu v Praze. Bude se na tom BVV chtít podílet? ŠKRLA: Myšlenkou účasti na případném pražském výstavišti jsme se zabývali, ale rozhodnutí postavit nový výstavní pavilon v Brně znamená, že věříme v budoucnost našeho současného areálu. Navíc mám pochybnosti o návratnosti pražského projektu. Přišel-li by náš jeden pavilon včetně parkovišť a inženýrských sítí, za jejichž stavbu my teď ušetříme, na miliardu korun, tak vybudování areálu alespoň částečně srovnatelného s naším, tedy včetně ubytovací a konferenční infrastruktury, by přišlo na tři až pět miliard korun. Mluví-li se o stavbě sto tisíc metrů čtverečních výstavní plochy, je to ještě dvakrát tolik. Přemýšlím, kdo by si na takovou investici troufl a jak dlouho by se splácela. Pro soukromého investora jde o návratnost v horizontu desítek let. A financování z veřejných zdrojů by bylo při existenci výstaviště v Brně skutečným plýtváním peněz daňových poplatníků. Země o rozsahu České republiky dvě výstaviště takového rozsahu nepotřebuje.
BOX
Jiří Škrla
Narodil se v roce 1949, vystudoval obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Pro brněnské veletrhy pracuje od roku 1975. V roce 1999 byl jmenován generálním ředitelem společnosti Brněnské veletrhy a výstavy, která v roce 2001 změnila název na Veletrhy Brno.
Fakta
Výsledky společnosti Veletrhy Brno za rok 2007
- obrat 1,713 miliardy korun
- zisk před zdaněním 92,4 milionu korun
- 9638 vystavovatelů a 1686 dalších zastoupených firem bez vlastního stánku
- 1 036 336 hostů veletrhů (včetně účastníků hostujících akcí a kongresů)
Pramen: Veletrhy Brno
