Stěhuji se do Dubaje

Naverboval jsem několik set lidí, říká úspěšný headhunter

Michael Al-Nassir patřil k nejznámějším českým odborníkům na vyhledávání a najímání špičkových manažerů. Nedávno se ale tento spoluzakladatel firmy Pedersen & Partners přesunul na Blízký východ. „Pro nás jsou atraktivní i trhy jako Írán, Arménie nebo Mongolsko,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO.

EURO: Kolik čísel máte v mobilním telefonu? AL-NASSIR: Musím říct, že přístrojů, které by dokázaly obsáhnout takový seznam, je na trhu opravdu málo. Určitě je to nejméně šest nebo sedm set lidí, a to jsou jen ti, s nimiž si víceméně pravidelně volám. Těch širších kontaktů je samozřejmě mnohem více.

EURO: Ptám se proto, že o headhunterech se říká, že jsou to lidé s největší sítí kontaktů ve světě byznysu. AL-NASSIR: Když si to spočítáte, tak každý konzultant udělá za den několik pohovorů a seznámí se s několika novými lidmi. V roce máte padesát dva týdnů. Z toho vyplývá, že jsem v průběhu své profesní dráhy mluvil s mnoha tisíci lidmi, a už se mi někdy stává, že potkám člověka, jehož tvář si pamatuji, ale jméno už ne, protože jsme se potkali jen jednou před pěti nebo šesti lety. Je toho hodně.

EURO: Jak jste se ke své současné profesi dostal? AL-NASSIR: Mezi lety 1993 až 1996 jsem byl majitelem jedné pražské restaurace, ale to dnes vnímám jako určité vybočení z kariéry. Potom jsem si totiž uvědomil, že to asi není nic, na čem by se dal vybudovat velký byznys. Oslovil jsem proto známé, kteří zde měli firmu na hledání pracovníků do vedoucích pozic, a přidal jsem se k nim. Tam jsem také potkal svého současného obchodního partnera Poula Pedersena, jehož jméno nese firma, kterou jsme spolu zakládali. Nebylo to tedy nic plánovaného, nevěděl jsem, že půjdu tímto směrem, ale ten krok do neznáma se vyplatil.

EURO: Jak zakládání společnosti Pedersen & Partners v praxi probíhalo? AL-NASSIR: V tu dobu jsme byli partnery v jiné firmě, která měla trochu jiné plány, než jaké byly naše představy. Proto jsme se rozhodli, že se osamostatníme. Seděli jsme u mě na zahradě a vymýšleli byznysplán. To tehdy dělal hlavně Poul, já jsem ještě čekal, až prodám nějaké akcie, abych měl vstupní kapitál. Začínali jsme v roce 2001 se dvěma kancelářemi v Praze a Varšavě, dnes jich máme 37 v celé Evropě, Asii a na Středním východě a nyní i v Africe. Ke čtyřem zakládajícím partnerům přibudou v příštím roce dva noví.

EURO: V Praze jste ale nedávno skončil. Kde budete působit nyní? AL-NASSIR: Já se momentálně i s manželkou stěhuji do Dubaje. Na této expanzi, která se plánuje od počátku, již pracuji delší dobu. Máme otevřenou kancelář v Dubaji a v Johannesburgu, nedávno jsme oznámili též otevření kanceláře v Jerevanu, zahájena byla i činnost v Teheránu. Přítomnost na Blízkém východě a v Africe tedy začíná být výrazná. Mým cílem je ale otevřít ještě dalších osm nebo devět kanceláří v příštích asi dvou letech.

EURO: Teherán ale asi není v branži obvyklá destinace. AL-NASSIR: To není. Myslím, že jsme mezi prvními, možná jsme úplně první nadnárodní firma v oboru, která do Íránu zamířila. Nejen Teherán, ale třeba i irácký Bagdád představuje z hlediska platebních možností trh, který se v několika letech může zajímavě rozvinout, takže vstoupit tam brzy je jistě výhodné. Člověk se ale samozřejmě musí přizpůsobit místním zákonům a tradicím. Síť kontaktů se zde buduje mnohem více na osobních vazbách a přátelstvích než jenom na pouhém obchodu.

EURO: Jak moc ekonomicky atraktivní mohou pro vás být kanceláře v zemích, jako je Uzbekistán? AL-NASSIR: Určitě hodně, proto například připravujeme působení v zemích jako Mongolsko. To jsou sice státy, které nejsou ekonomicky tak významné, ale pro nás je důležitá i ta přítomnost. Nejdůležitější není, kolik vynáší jednotlivá pobočka, ale jak funguje celek. Práce v jednotlivých zemích se vlastně ale tolik neliší, spíše se liší tempo. Čím dál jedete na východ, tím věci trvají déle. Jinak je to víceméně totéž.

EURO: Kolik lidí jste v průběhu své kariéry „naverboval“? AL-NASSIR: Pokud bych bral celý středoevropský region, tak je to určitě několik set lidí. Průměrně konzultant udělá za rok asi pětadvacet až třicet projektů.

EURO: Jak dlouho takový projekt trvá? Pokud, řekněme, banka hledá finančního ředitele, za jak dlouho jí ho dokážete sehnat? AL-NASSIR: Pokud beru v úvahu jen tu část procesu, kterou můžeme ovlivnit, jsme schopni vytvořit určitý seznam kandidátů, které známe, měli jsme s nimi nějaké pohovory a podobně, asi za šest týdnů. Méně už ovlivníme, jak dlouho bude trvat vyjednávání kandidáta s klientem. Pokud jde o nějakou vyšší funkci, může být pohovorů klidně osm nebo devět. V neposlední řadě je to záležitost výpovědní lhůty kandidáta u bývalé firmy. Takže od prvního momentu do chvíle, než nový manažer nastoupí, může klidně uběhnout šest měsíců.

EURO: Mají firmy, které hledají nové manažery, zájem spíše o Čechy, nebo o cizince? AL-NASSIR: V průběhu doby se to změnilo, zpočátku bylo více cizinců, z nichž mnoho přišlo do manažerských pozic, ale mezitím se osamostatnili a už vedou vlastní firmy. Dnes naši klienti do velké míry chtějí Čechy, popřípadě Slováky, takže poměr se změnil. Především ale na národnosti přestalo příliš záležet. Pokud hledáte třeba finančního ředitele, tak firmě záleží především na schopnostech, a ne na tom, zda je to Čech nebo Brit. I finanční ohodnocení je již obvykle podobné.

EURO: Jaké jsou kvality, které dělají dobrého headhuntera? AL-NASSIR: Velkou roli hraje osobnost, zejména vztah s lidmi. Je potřeba umět snadno navazovat kontakty, přijít do zaplněného sálu a necítit se špatně, s lidmi se bavit a potkávat, ale ne nějakým agresivním způsobem. Spíše se to podobá práci diplomata, který také musí velmi dobře ovládat networking. Důležitý je obchodní duch, protože musíme své služby umět prodat. Co je ale podstatné, je rozumět oborům. Například konzultant, který má firmě radit s výběrem generálního ředitele, nemůže být mladý člověk hned po škole. Musí znát odvětví, musí vědět, co dělá dobrého ředitele a podobně. Důležitá je také empatie. Když se bavíte s lidmi, každý se snaží dobře se prezentovat, proto musíte umět číst mezi řádky nebo umět číst neverbální komunikaci dotyčného člověka. A určitě je důležitá i trpělivost. Klient od vás čeká nejlepšího kandidáta, než ho však najdete, trvá obvykle dlouho, máte jeden pohovor za druhým a proces může být celkem dlouhý.

EURO: Kolik klienti platí za nalezení schopného manažera? AL-NASSIR: Je to jedna třetina jeho ročního finančního ohodnocení. To je standardní honorář.

EURO: Používáte při práci také sociální sítě typu Facebook nebo LinkedIn? AL-NASSIR: Určitě, používám obojí. Facebook vyloženě pro kamarády a rodinu, ale LinkedIn je opravdu výborný nástroj i pro práci. Každý, kdo si na něm vybuduje svou síť, z toho může něco vytěžit. Důležité je ale i to, koho si do své sítě přidáte, protože když se podívám na něčí profil, můžu vidět, s kým se stýká a kdo ho doporučil. Je také důležité sítě udržovat. Nemá smysl mít tam tisíce kontaktů na lidi, kteří ani nevědí, kdo jste.

EURO: Neplánujete otevřít pobočku i ve virtuálním světě SecondLife? AL-NASSIR: To mě velmi zajímá, mám to na to-do listu, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Určitě se na to ale brzy podívám.

BOX
Michael Al-Nassir (43) je zakládajícím partnerem společnosti Pedersen & Partners, která se zabývá vyhledáváním lidí do vysokých manažerských pozic. Dosud působil v Praze, nyní přebírá odpovědnost za řízení firmy na Blízkém východě a v Africe. Je po otci iráckého původu, vlastní český a britský pas.