Český mýtný systém se začíná využívat k řízení dopravy stejně jako v Rakousku
Mýtný systém pro kamionovou dopravu je jedna z věcí, která spojuje Českou republiku a Rakousko. Obě země šly cestou mikrovlnné technologie a zpoplatnily dálnice a rychlostní silnice. Rakousko od roku 2004 postupně zavedlo výběr mýtného na 2200 kilometrů silnic, v Česku se mýtné začalo vybírat o dva roky později. Oba mýtné systémy mají společné i další ukazatele – vysoké výběry mýta, rychlou návratnost primární investice a vysokou efektivitu kontroly. Blízkost obou zemí a podobnost jejich mýtných technologií vedla i k tomu, že zřejmě nejdál v Evropě dospěly k takzvané interoperabilitě obou mýtných systémů. Ta představuje úlevu pro uživatele mýta, tedy přepravce a řidiče kamionů, protože nemusejí vozit na čelním skle několik palubních jednotek a uzavírat několik smluv s každým státem, kterým projíždějí.
Další funkce Jak Rakousko, tak i Česko se rozhodly pokračovat v dalším využívání mýtných systémů, jež si pořídily a které dobře plní svůj hlavní úkol – výkonové zpoplatnění silniční dopravy. Rakousko využívá mýtnou infrastrukturu k úsekovému měření rychlosti. V současnosti má instalována dvě stacionární a dvě mobilní zařízení na měření rychlosti v nejnebezpečnějších dálničních úsecích, kde tak pode údajů došlo k poklesu nehodovosti o tři procenta. Představitelé české administrativy zatím diskuse o úsekovém měření rychlostí na dálnicích pomocí mýtného systému vylučují jako zbytečný zásah do soukromí občanů. Velké využití mýtného systému našly oba státy v oblasti dopravní telematiky, tedy řízení a ovlivňování dopravních proudů, včasného informování řidičů o rizicích a tím zvyšování bezpečnosti provozu. České ministerstvo dopravy vybudovalo na nejzatíženější dálnici D1 systém dopravních informací, jehož páteř tvoří informační tabule a čidla se sběrači dat. Spolu s mýtnými statistikami putují do Národního dopravního informačního centra (NDIC), odkud jsou rozesílána na tabule u silnic a i dalšími kanály motoristům. S výstavbou dopravně-informačního systému se počítá i na dalších dálnicích, jako je D5, D2 či D8. Rakousko má obdobný systém dopravního řízení s centrem ve Vídni-Inzesdorfu a sběrem dat ze všech více než dvou tisíc kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Jde o jeden z nejmodernějších konceptů: data se zpracovávají jen na jednom místě, a řízení dopravy se tak koordinuje.
Hybridní řešení Oproti Rakousku je ale Česko dále ve vývoji takzvaného hybridního mýta, které umožní zpoplatnit kromě dálnic i tisíce kilometrů silnic nižších tříd v regionech. Podařilo se zkombinovat to nejlepší z obou hlavních technologií, když bylo stávající mikrovlnné mýto doplněno o satelitní subsystém a v současnosti běží jeho testování v ostrém provozu. Další hospodárné využití mýtného systému našlo české ministerstvo dopravy v uvažované změně papírových dálničních známek pro osobní vozy na elektronické.
