Výkonní ředitelé na stagnaci reagují opatřeními, která plánovali
PRAHA (tpk) – Výkonní ředitelé nadnárodních společností se na současnou ekonomickou stagnaci často snaží reagovat především prostřednictvím dlouhodobých opatření, jež by museli uskutečnit tak jako tak. Do této kategorie spadá například propouštění zaměstnanců nebo outsourcing.
Tak vypadá hlavní výsledek studie „Global CEO Survey“, zabývající se pohledy manažerů na globální svět, kterou každoročně vytváří poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PWC). Již popáté její pracovníci absolvovali více než tříměsíční maraton telefonátů, při nichž kontaktovali 1161 vedoucích představitelů společností, z toho více než tři sta z Evropy.
Přestože nelze přesně určit, kdy nastane hospodářské oživení, jsou vedoucí pracovníci pevně přesvědčeni, že dlouhodobě se najde mnoho příležitostí pro pozitivní vývoj. Ředitelé proto dbali na zachování činností, o nichž soudí, že jsou důležité pro budoucí růst a konkurenceschopnost jejich podniku. Naprostá většina dotázaných se rozhodla nesnižovat náklady na výzkum a vývoj (84 procent), neomezovat plány na expanzi podniku (72 procent) a nezavírat závody a pobočky (77 procent). “Společnosti nereagují na ekonomické problémy bezhlavě, avšak přijímají strategická rozhodnutí,” říká k výzkumu Sam DiPiazza, celosvětový výkonný ředitel společnosti PWC.
Studie se však nezaobírala pouze úvahami manažerů nad osudem vlastních firem, ale snažila se také zjistit jejich názor na různé aspekty globalizace. Většina respondentů vyjádřila výraznou podporu dalšímu pokračování globálních setkání, přičemž jejich překážkou by se neměly stát protesty aktivistů. Na dotaz, zda by vlády skupiny G8 měly po zkušenosti s násilnostmi provázejícími loňské setkání v Janově zrušit svůj každoroční summit, odpovědělo záporně 72 procent respondentů z Evropy, což bylo o deset procent méně než v případě severoamerických ředitelů: rozdíl patrně reflektuje přímou zkušenost s násilnými protesty.
Více než polovina respondentů z Evropy a 48 procent dotázaných ze severní Ameriky se domnívá, že antiglobalizační protestní hnutí nepředstavuje pro podnikání skutečnou hrozbu. O opaku je přesvědčeno téměř třicet procent ředitelů. Vedoucí pracovníci nebyli jednotní ani v názoru na otázku, vyhne-li se globalizace vyhne rozvojovým zemím a zda se prohloubí rozdíl mezi bohatými a chudými státy. Polovina se nedomnívá, že globalizace bude mít tyto negativní dopady, zatímco 33 procent respondentů je považuje za možné.
Stejně tak si evropští ředitelé myslí, že globalizace přispívá k pozitivním ekonomickým (86 procent) a sociálním (74 procent) změnám. Tomu odpovídají i postoje respondentů z ostatních kontinentů.
Další dvě otázky se zaměřily na typické průvodní jevy globalizované ekonomiky – korporace a e-byznys. Velmi rozdílně přistupují evropští a severoameričtí ředitelé k problematice sociální odpovědnosti korporací. V Evropě je spíše chápána jako záležitost public relations (35 procent), v severní Americe si totéž myslí pouze 18 procent. V kontextu současné ekonomické situace třetina evropských (24 procent severoamerických) vedoucích pracovníků přisuzuje jejich sociální odpovědnosti jen nízkou prioritu. „Rozdíl jasně ukazuje odlišnosti mezi americkým a evropským systémem hodnot. V americkém hodnotovém systému se od jedince očekává podstatně vyšší míra osobní odpovědnosti, která se přirozeně přenáší i do odpovědnosti vůči sociálnímu okolí, zatímco v Evropě se odpovědnost za stav společnosti ve výrazně větší míře přenáší na stát,“ podotýká Miroslav Singer, ředitel PWC Česká republika.
