Železná a zelená
Dívčí obličej, doma tři děti a manžel. Nejlepší přítelkyně: Madonna a Gwyneth Paltrowová. Že by tato módní návrhářka neměla žádné skandály? Ale – jmenuje se McCartneyová. Jeden nemusí být zrovna odborník na genetiku, aby poznal, že Stella je pravou dcerou svého otce, pravděpodobně nejúspěšnějšího skladatele populární hudby Paula McCartneyho. Jsou si tak podobní, až je to skoro na škodu. Umělecké a zejména výtvarné geny však Stelle předala také její matka, americká fotografka židovského původu Linda Eastmanová (její otec byl rozený Epstein, poté zvolil poameričtělou verzi Eastman). K tomu, aby se zrodila nová návrhářská hvězda, samotný talent nestačí, ale malá Stella dostala do vínku – možná díky těžkému porodu – ještě neuvěřitelnou dávku vůle a vytrvalosti. Později si kvůli nim vysloužila jednu z nejslavnějších přezdívek v módním byznysu – Stella Steel, Ocelová Stella.
Šikana mě naučila
Když se Stella McCartneyová 13. září 1971 narodila, měla už dva starší sourozence – nevlastní sestru Heather z Lindina prvního manželství a sestru Mary, a přestože její rodiče byli jedním z neslavnějších manželských párů na světě (po Johnu Lennonovi a Yoko Ono), snažili se žít pokud možno normální život. Beatles se krátce předtím rozpadli a Stellini rodiče začali spolu hrát v kapele, takže rodina držela hodně pohromadě. Duch hippies ve stylu Love, peace and harmony ovládal celý rodinný život, i když v hodně jiné podobě, než tomu bylo v radikálním manifestu Lennona a Ono. U McCartneyových se doma vařila vegetariánská kuchyně, na zahradě se pěstovala zelenina a děti chodily do okresní státní školy. Konfrontace s ostatními „normálními“ dětmi měla zaručit, že z mladých McCartneyových nevyrostou namyšlení slaboši, což se v případě Stelly podařilo – ale byla to opravdu tvrdá škola. „Neviděla jsem nic dobrého na tom, proč musím chodit do školy, kde mě děti šikanovaly. Ale uměla jsem se o sebe postarat – za chvíli jsem je začala šikanovat já.“ Jedním z hesel, které se proto slečna McCartneyová snažila co nejtvrději prosadit, bylo to, že dokáže být úspěšná bez ohledu na to, čí dcerou je.
Diplomka, která měla říz
Poprvé začala navrhovat oblečení ve dvanácti letech – a už o tři roky později, ve věku, kdy většina dětí u nás teprve vychází povinnou školní docházku – už dostala učednické místo. A hned v jednom z nejproslulejších pařížských módních domů, u Christiana Lacroixe. Řadu let poté strávila v učení u mistrů klasické krejčoviny v londýnské Savile Row, což je zřetelně vidět na jejím designérském rukopisu. Naučila se nejdůležitější základy toho, co musí umět každý módní návrhář, který nechce jen věčně omotávat krejčovskou pannu pruhem látky: střihovou konstrukci klasického obleku, jemné řemeslné detaily a dobré zbožíznalství – což v praxi znamená nejen poznat kvalitu materiálu, ale především odhadnout, jaký typ oděvu z něj nejlépe vykouzlit. Formální vzdělání dokončila „normální holka“ v nejlepší škole módního designu na světě – v Central St. Martin’s College v Londýně. Modely její absolventské kolekce v roce 1995 předváděly zadarmo její kamarádky Naomi (Campbellová), Yasmin (Le Bonová) a Kate (Mossová). „Diplomová práce“ Stelly se dostala na první stránky novin a začala se v licencích prodávat v nejlepších londýnských buticích a v newyorských luxusních obchodních domech.
Rodinný kapitál
O dva roky později získala šestadvacetiletá Stella svůj první opravdový džob: stala se kreativní ředitelkou pařížského módního domu Chloé. „Mohli si vybrat někoho opravdu slavného, což sice udělali, ale v muzice – ne v módě! No, aspoň doufejme, že je nadaná stejně jako tatínek,“ osladil jí nástup její předchůdce, tehdy absolutní král v módním designu Karl Lagerfeld. Stella však dokázala počáteční nedůvěru překonat, přestože i sami manažeři Chloé se nechali slyšet, že ji najali hlavně proto, aby se o Chloé psalo. Tak jako tak přinesla skomírající značce novou krev, která zvýšila její kredit – a hlavně obrat. Vydržela čtyři roky – a poté neodolala nabídce rodiny Pinaultových, aby si v jejich koncernu PPR založila pod skupinou Gucci label s vlastním jménem. V říjnu 2001 uvedla v Paříži svou první módní přehlídku. Kalhotky s průhlednými lascivními nápisy „Wet“ nebo fialové plavky s průhledným nápisem přes poprsí „Bristol“, doplněné krajkovými legínami, však mnoho lidí nenadchly a americký Vogue napsal, že její show zdaleka nedosáhla na standard, požadovaný od značky skupiny Gucci. Přesto bylo vidět, že McCartneyová má dobré řemeslné základy, a když uvedla jakoukoli část kostýmu – ať už to byly saka, kalhoty, vesty nebo kabáty – nikdy nepostrádaly jemnou eleganci. Rok nato, v září 2002, už otevřela vlastní exkluzivní butik v New Yorku a obrat se zdvojnásobil. Následovaly obchody v Londýně, Los Angeles a Hongkongu. Stella McCartneyová se vždy snažila obhájit, že za tento raketový úspěch nevděčí svému slavnému otci a jeho penězům, ale jen vlastní kreativitě a pevné vůli. Francouzský filozof a sociolog Pierre Bourdieu by jí asi vysvětlil, že pro formování její kariéry byl nejdůležitější právě kulturní a sociální kapitál, který se primárně utváří v rodinném prostředí. Stella pochází z prostředí plného inspirace, ideálů, uvolněné atmosféry a v neposlední řadě rodičovské lásky – manželství jejích rodičů je jedno z mála v showbyznysu, které se nerozpadlo, ačkoli britská společnost zpočátku rozvedenou matku Lindu Eastmanovou neuznávala.
Pár kroků k Adidasu
Bohémské prostředí se promítlo i do její tvorby – nejen v ekologickém poselství, které zdůrazňuje, ale i v uvolněném, nenápadně elegantním stylu. Po osmi letech vlastní tvorby, kdy se Stella nemusí přizpůsobovat nikomu jinému, jen sama sobě, se dá předpokládat, že v každé další kolekci budou alespoň jedny úzké kalhoty, overal, obrovský svetr, něco krajkového anebo hustě pošitého flitry, variace na trenčkot a kalhotový oblek s vestičkou. Ani s barevností to Stella nepřehání – své obvyklé tóny světlých béžovo-pudrových barev a černé obvykle doplní jednou či dvěma dominantními, v roce 2001 to byla ostře fialová, letos je to hrncově modrá. V současnosti má Stella McCartneyová zastoupení v padesáti zemích světa prostřednictvím šesti set prodejních míst a jedenácti exkluzivních butiků. Poslední se otevíraly například v Šanghaji, Bahrajnu, Bangalore nebo Kuvajtu.
Masovou popularitu si ovšem získala až spoluprací s Adidasem, která začala v září 2004 a bude pokračovat minimálně do příštího roku. Navrhuje kompletní kolekci oblečení, tašek, doplňků i bot, vhodných například na jógu, tanec, běhání, tenis, golf nebo lyžování. Tenisky nebo textilní taška na cvičení stojí kolem tří tisíc korun.
Ekozlodějna
Stella McCartneyová nikdy nepoužívá kůži, pravé kožešiny a prosazuje své ekologické a vegetariánské poselství. Její kosmetika je „stoprocentně bio“ a ve všech produktech (včetně sportovní kolekce) se snaží používat ekologicky šetrné materiály. Na podrážkách tenisek adidas by Stella McCartney proto najdeme nápis Vhodné pro vegetariány. K tomu, aby lidé nejedli zvířátka, nabádá i na svých internetových stránkách. Mezi Stellinými ekotipy jsou klasické „zavírejte kohoutek během čištění zubů, pořiďte si pokojové květiny a nemyjte auto, nechte ho opršet“, Čechům známé již z dob totalitní občanské výchovy, ale také moderní „vyměňte svoje staré auto za nové s hybridním motorem. Nejenom že produkuje méně oxidu uhličitého, ale ještě vám ušetří peníze!“ Přestože je módní branže Stellinými nápady nadšená a v ekoluxusu spatřuje budoucnost segmentu luxusního zboží, stále se najde dost těch, kdo tuto ideologii McCartneyových podrývají (a nejsou to jen milovníci bifteků). „Platit 725 dolarů za kabelku z laciné koženky? Oceňuju, že Stella chrání zvířata, ale taková cena za kabelku jak z tržnice je prostě šílenost,“ komentuje Linda na serveru purseblog.com. Někteří ekologové také kritizují to, že zatímco kůže vzniká jako vedlejší produkt potravinové výroby, výrobek z ní má delší životnost a v přírodě se dobře rozloží, polyesterová kožešina nebo koženková kabelka vydrží méně, nedokáže dobře reagovat na teplotu a vlhkost lidského těla a v přírodě se rozloží pravděpodobně až se zánikem planety.
Čína fakt ne
Před dvěma lety uvedla Stella exkluzivní kolekci pro australský řetězec Target, která nabízela třeba hedvábné šátky za zhruba pět set korun či kabát za pět tisíc. Očekávala úspěch, stejný jako ten, který sklidila za svou předchozí kolekci pro masový řetězec H&M, jež se vyprodala během několika minut. Také v Austrálii se 12. března 2007 před stovkou obchodů Target (ekvivalentu H&M) utvořily fronty lehce hysterických módychtivých paniček. Kolekci vzaly útokem, skupovaly vše v naději, že to později prodají mnohem dráž na e-Bayi. Ale ouha, oděvy nikdo nechtěl nosit, ani kupovat – běžným zákaznicím z řad teenagerek připadalo oblečení neforemné, příliš velké a cedulky s nápisy „Made in China“ nepřesvědčily ani vegetariány a ekology.
Stella McCartneyová není jediná návrhářka, která programově nepracuje s koženými materiály – stejně tak třeba i Calvin Klein nebo Ralph Lauren. Z ekologie a přístupu, jemuž říká „cruelty-free“, však dokázala vykřesat celou ideologii značky, která jí dovolí prodávat kabelky s výrobní cenou dvacet dolarů za tisíc. Na námitky nezávislých blogerů, podle nichž pouze přispívá k nadspotřebě a k vládě značek, Stella nic neříká.
Skupina PPR zveřejnila letošní obrat Gucci Group, který v prvním čtvrtletí lehce překonal očekávání a dosáhl 854 milionů Eur. Většinu z toho však tvoří příjmy značky Gucci (567 milionů) – a ta se práci s kůží ani kožešinami nebrání. Zatímco finanční krize letos již položila módní dům Christiana Lacroixe, u něhož se Stella kdysi učila, jisté je, že její zelený luxus se prodává lépe, než tradiční haute couture.
Časová osa
13. září 1971 se narodila rodičům Paulovi a Lindě McCartneyovým
1986 nastupuje do učení v Savile Row
1995 promuje na Central St. Martin’s College, její absolventská kolekce má okamžitý mediální ohlas a komerční úspěch, ale vyznamenání za kreativitu dostávají její spolužáci John Galliano a Hussein Chalayan
1997 je jmenována kreativní ředitelkou módní značky Chloé
2001 otevírá vlastní eponymní značku jako joint-venture s Gucci, 8. října uvádí v Paříži první kolekci
2003 30. srpna se vdává za britského vydavatele a podnikatele s designovým nábytkem pod značkou Established & Sons Alasdhaira Willise
2004 získává ocenění Návrhářka roku od časopisu Glamour v Londýně
- Zahajuje spolupráci se společností Adidas
- Navrhuje kostýmy pro Madonnino turné Reinvention a pro film Svět zítřka s Gwyneth Paltrowovou, Jude Lawovou a Angelinou Jolieovou
2005 získává ocenění Žena biostylu (Organic Style Woman of the Year, New York)
- V listopadu 2005 uvádí úspěšnou jednorázovou kolekci pro masový řetězec H&M
2006 použila potisky umělecké celebrity Jeffa Koonse
2007 uvádí řadu luxusní biokosmetiky CARE by Stella McCartney
- Navrhuje kolekci pro Target v Austrálii. Ta je však vyrobená v Číně a neúspěšná.
- V listopadu uvedla na trh stříbrný řetízek s přívěskem ve tvaru dámské nohy, což mnozí pochopili jako drsnou reakci na problematický rozvod jejího otce Paula McCartneyho s Heather Millsovou, jež má amputovanou nohu po autonehodě.
2008 se stává Zelenou ženou roku (cena ACE, New York)
- Uvádí kolekci spodního prádla a limitovanou kolekci tašek pro LeSportsac
2009 připravuje dětskou kolekci pro GAP
