Štěnice pro V. I. P.

Počet sledovaných lidí i letos dále stoupá

Jsem odposloucháván. Věta, která před deseti lety šokovala, se stává běžným koloritem české polistopadové politiky. Debaty z Parlamentu už mnohdy připomínají úryvky ze špionážních filmů. Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) se minulou středu zabývala případem šéfa hospodářského výboru Josefa Hojdara, který tvrdí, že v jeho okolí se podezřele často pohybovalo několik aut. Neposlušný sociálnědemokratický poslanec, jenž 22. července vystoupil z klubu ČSSD a následně ohrozil přijetí reformy veřejných financí, také oznámil, že byl více jak rok ve své mostecké kanceláři odposloucháván, a navíc bylo mu vyhrožováno smrtí. Mluví pravdu, nebo ze sebe chce udělat oběť agresivní politiky a zpravodajských her?

Oblíbený konec do ztracena.

Odpověď se nehledá snadno. Faktem je, že čísla o policejním sledování začínají být alarmující a opozice má v ruce těžkou munici pro kanonádu vládní koalice.
Hojdarův případ zřejmě skončí do ztracena. Odposlouchávací zařízení bylo levnějšího typu, které prý kontrarozvědka nepoužívá. Co se aut týče, jednání komise sice nejdříve potvrdilo, že dvě ze čtrnácti podezřelých vozidel, jejichž poznávací značky Hojdar předložil, patřily „bisce“, ale knihy jízd nijak nenasvědčují, že by v inkriminované době cestovala za Hojdarem. „Ředitel BIS Jiří Lang nám přinesl dokumentaci k oběma vozidlům o jejich využívání v uplynulých dvou měsících a zároveň přišli i oba řidiči. Můžeme konstatovat, že podezření o sledování je k dnešnímu dni s největší pravděpodobností vyvráceno. Zdůrazňuji ale, že hovořím pouze o těchto dvou vozidlech,“ uvedl pro týdeník EURO předseda komise Jan Klas (ODS).

Baštův kufřík je slabý odvar.

Šéf sněmovních kontrolorů ovšem nijak nezmírnil své předešlé výroky o policejním státě. „Vzpomínám si, jak kdysi Miloš Zeman v souvislosti s takzvaným Baštovým kufříkem hovořil o náběhu na policejní stát, a to se zdaleka nejednalo o tak závažné věci jako nyní. Po šesti letech už nejde o náběh, ale o dokonávání náběhu na policejní stát.“ Klas sám sebe považuje za oběť policejní (či spíše zpravodajské) zvůle. Znovu se vrací k několik měsíců starému případu, kdy v hlasové schránce svého mobilu objevil podivný vzkaz. „Stalo se to nejdříve kolegovi Vlastimilu Tlustému a po 24 hodinách pak mně. On do schránky, kterou si neaktivoval, dostal záznam hovoru s návštěvníkem své poslanecké kanceláře, já zase hovor s mojí asistentkou. Mluvčí Eurotelu pan Kučmáš ale začal přesvědčovat národ, že Tlustý a Klas jsou lidé, kteří neumějí ovládat své telefony. Já mám přitom mobil od samého počátku, kdy se u nás začaly používat, a nikdy se mi nic podobného nestalo.“ Klasovi nejvíce vadí, že mu premiér Vladimír Špidla v dopise nedokázal vyvrátit podezření o sledování. „Policie ani BIS mi prý nemohou sdělit, zda mě odposlouchávají.“ Zatímco ale Klas považoval soud za ztrátu času, šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý se na Eurotelu satisfakce domáhá. Verdikt předminulý pátek, kdy proběhlo soudní jednání, zatím nepadl. Soudkyně chce nejdříve poslance vyslechnout.

Horší, než jste si mysleli.

Špiclování občanů se stalo vděčným politickým tématem pravicové opozice. Číselné argumenty jí hrají do karet. Šéf sněmovní komise pro kontrolu použití policejní operativní techniky Jiří Bílý (taktéž ODS) tvrdí, že počet legálních (soudem povolených) odposlechů má stále stoupající trend. Pravděpodobně bude letos překonán loňský rekord, kdy bylo „napíchnuto“ asi deset tisíc lidí (povoleno 9452 odposlechů - čtyřikrát více než v roce 2001 a téměř osmadvacetkrát více než v roce 2000). Poslanec Bílý vyzval ministra vnitra Stanislava Grosse, aby doložil, kolik z provedených odposlechů vedlo k odhalení trestné činnosti. Panuje totiž přesvědčení, že odposlechy jsou zneužívány. K možnému zneužívání se v rozhovoru pro týdeník EURO vyjádřil i bývalý náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení Miroslav Antl, který coby „Grossův člověk“ nad správným prováděním odposlechů od prázdnin dozírá v Českém Telecomu. „Já k tomu mohu říct jen tolik, že ty, kteří porušují příslušná ústavní práva občanů, článek 13 Listiny základních práv a svobod, je nutno důrazně upozornit na případnou trestní odpovědnost pro trestné činy porušování tajemství dopravovaných zpráv podle § 239 a § 240 trestního zákona, u veřejných činitelů pak i v souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158.“ Expolicista Antl – s pověstí muže stylizujícího se do role neúplatného a nemilosrdného šerifa - jakoby zároveň chtěl naznačit, že si na odposlechy posvítí: „Nechci připustit diskuse o tom, že by se v našem útvaru nelegálně odposlouchávalo, nezákonně shromažďovaly informace o fyzických či právnických osobách, ale i zaměstnancích, pracovalo na přání či objednávky politiků či někoho dalšího. Jsem přesvědčen, že jsem během své kariéry opakovaně a zřetelně prokázal, že se nedám koupit, že proti korupci bojuji, že se nedám zastrašit různými výhrůžkami, a nepodléhám žádným, ani politickým, tlakům,“ prohlásil nový bezpečnostní ředitel, který prý chce zlepšit spolupráci se státními orgány. „Buď naplňujete literu zákona, nebo nenaplňujete. Když nenaplňujete, měl by někdo na vás podat trestní oznámení. A to se nestalo,“ hájí kvalitu své práce odvolaný předchůdce Antla Tomáš Boubelík, který působil v bezpečnostnímu útvaru telekomunikační firmy ještě v předlistopadové éře. Podrobnější rozhovor ale z „osobních důvodů“ odmítá.

Pohodlí digitálního věku

Další vývoj štěnicových statistik by mohl ovlivnit i fakt, že nasazování záznamové techniky je nyní pohodlnější než kdykoliv předtím. Není třeba chodit na ústřednu Telecomu, stačí si hovory v digitalizované podobě stáhnout. Má to výhodu hlavně pro BIS, která už nepotřebuje využívat služeb policejního útvaru zvláštních činností. Data jdou přímo na terminál kontrarozvědky (viz schéma). Na druhou stranu se snížily možnosti nelegálního napíchnutí. Jinou otázkou samozřejmě je, jak je s legálně získanými informacemi naloženo.

Miroslav Antl

Nevím, koho napíchli

EURO: Z policejního prezidia jste odešel po autonehodě, při níž jste řídil pod vlivem alkoholu. Má se za to, že vás do Telecomu na strategickou funkci výkonného ředitele pro bezpečnost protlačil ministr vnitra Gross. ANTL: Se vší důrazností říkám, ministr vnitra mne do Telecomu neprosazoval. Od té mé havárie, tedy mého zásadního selhání, jsme spolu prakticky nemluvili – a já si myslím, že se na mne naštval. Zklamal jsem ho, protože jsem nedokončil reformu v Policii ČR a vystavil jsem ho dalším verbálním útokům, protože jsem byl považován za „jeho člověka“. Po uplynutí jednoho roku od mého dobrovolného odchodu z Policie ČR jsem se chtěl vrátit do státního zastupitelství. Jednal jsem o tom právě v době, když přišla překvapivá nabídka od generálního ředitele Českého Telecomu, pana Berdára. Znělo to pro mě lákavě, a tak jsem se zúčastnil výběrového řízení – a byl přijat. I tento svůj nový post ale považuji za další službu státu…

EURO …Navenek to vypadá, že vnitro chtělo mít v Telecomu svého člověka. Nesouvisí váš příchod třeba s obrovským nárůstem odposlechů? ANTL: V tomto ohledu žádné pravomoci nemám. Nikdo z Českého Telecomu není schopen ovlivnit počet a ani obsah odposlouchávaných telefonních hovorů. Již ze samotného trestního řádu jednoznačně vyplývá, kdo a za jakých podmínek může povolit, respektive nařídit odposlech telefonního hovoru, popřípadě požadovat údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu. Je to dáno striktně a posoudit důvodnost a zákonnost konkrétního odposlechu může jen příslušný soudce, popřípadě i státní zástupce. My, jako jeden z řady operátorů, dokonce ani nemáme právo na konkrétní soudní rozhodnutí. Dostáváme pouze požadavek policejního orgánu, nebo BIS či dalšího subjektu, u něhož může, a tedy nemusí, být uvedeno číslo předmětného soudního rozhodnutí.

EURO: Loni bylo 9452 povolených odposlechů. Kolik jich bude letos? ANTL: To neví nikdo. Vámi zmíněné číslo ale znamená součet všech odposlechů, to jest prostřednictvím všech telefonních operátorů. A kdo má trochu přehled o tom, jaké telefonáty se odposlouchávají, dobře ví, že pevné linky jsou zastoupeny jen minimálně. Počet námi realizovaných odposlechů činí pouze asi šest procent z čísla, které uvádíte.

EURO: Co pro vás bude znamenat dokončení akvizice Telecomu v Eurotelu? Budete „šéfovat“ i mobilním odposlechům? ANTL: O spojení útvarů Bezpečnost obou těchto operátorů jsem zatím nic neslyšel.

EURO: Máte k dispozici seznam odposlouchávaných lidí? ANTL: Já mám pouze přehledy o počtu odposlechů, popřípadě dalších vyžádaných službách. Ten dostávám vždy po uplynutí měsíce a nejsou tam údaje o konkrétních účastnících. Upřímně řečeno, ani mne to nezajímá. Osobně nemám co skrývat – žádné trestné ani protispolečenské činnosti jsem se nedopustil a ani nehodlám.

EURO: Nárůst odposlechů je enormní. I Český Telecom údajně usiluje, aby by byly odposlechy nějak zpoplatněny tak, aby se jich využívalo jen v nezbytně nutné míře. ANTL: Jak už jsem se zmínil, Český Telecom je povinen ze zákona provést „službu“ oprávněným státním orgánům. Bylo by zřejmě výrazným regulačním nástrojem tuto službu zpoplatnit tak, že by investiční náklady do systému pro odposlech telekomunikačního provozu nesli operátoři, ale poskytování jednotlivých informací nebo připojení odposlechů by pak bylo zpoplatněno zvláštním tarifem, který by vzešel z jednání oprávněných státních orgánů, operátorů a například zástupců ministerstva informatiky. Pochybuji ale o tom, že samotné zpoplatnění těchto služeb by současně znamenalo důslednější přezkoumávání důvodnosti odposlechů. Je to především v lidech.

EURO: V čele útvaru, kde teď působíte, byl dlouhá léta Tomáš Boubelík. Co chcete dělat jinak a lépe než on? ANTL: Určitě chci změnit komunikaci uvnitř společnosti, kde byl útvar Bezpečnosti vnímán jako tajemné pracoviště, na němž se děje bůhvíco. Chci „zprůhlednit“ naši činnost ve vztahu k ostatním organizačním jednotkám, ale i ve vztahu k orgánům státní správy a v možné míře i k veřejnosti. Z vlastní zkušenosti vím, že například vůči Policii ČR komunikace vázla a v posledním období se ještě vyhrotila. Český Telecom byl při hodnocení spolupráce s policejním útvarem zvláštních činností považován za nejhoršího ze všech operátorů.
Chci, aby i během připravované privatizace a samozřejmě i po ní byl útvar Bezpečnosti plně funkčním. Rád bych, aby jej nový vlastník vnímal jako spolehlivé, precizně pracující a potřebné pracoviště, které bude ve společnosti i nadále zajišťovat bezpečnost strategických plánů, systému, služeb a telekomunikačního tajemství, a to zejména proti konkurenci. A současně aby i státní orgány chtěly využívat - třeba i smluvně - služeb společnosti pro plnění svých úkolů, eventuelně tuto část bezpečnostního útvaru ze společnosti převzít.

EURO: Praktické provádění odposlechů se podle našich informací v posledních měsících výrazně změnilo, souvisí to s dokončením digitalizace sítě. Můžete nový systém přiblížit? ANTL: Od 1. ledna byl zahájen zkušební provoz nového systému pro centralizovaný dálkový monitoring telekomunikačního provozu, který od 1. srpna 2003 plně nahradil „historický“ – manuální - způsob připojování odposlechů. Oprávněný státní orgán zašle svůj požadavek na odposlech v elektronické podobě na naše specializované pracoviště. Tento požadavek přijme operátor a zadá jej do systému Monitor. V tomto systému pracují Transfer servery, které komunikují s ústřednami po celé ČR. Servery zašlou požadavek na příslušnou ústřednu a z této ústředny odchází výsledek přímo oprávněnému orgánu. Takže obsah hovorů odchází jako data samostatným kanálem mimo naše zařízení oprávněnému orgánu. Český Telecom dostává pouze takzvaná doprovodná data - telefonní čísla, nikoliv vlastní obsah telekomunikačního provozu. Ostatně ČTc nedisponuje zařízením, které je schopné přijmout, zanalyzovat a zkonfigurovat data - obsah hovorů - do využitelné podoby, to znamená jako telekomunikační hovor. Tím disponuje pouze Bezpečnostní informační služba a Policie České republiky.

EURO: A co celníci? ANTL. Ti zařízení nemají a dělají to prostřednictvím policie.

EURO: Lze data stáhnout přímo z ústředny? ANTL: Manuální „napíchnutí“ hovoru přímo v ústředně je vyloučeno, neboť ty jsou střežené kamerovými systémy a jakýkoliv vstup je registrován a monitorován. Správci ústředen a operátoři Monitoru jsou prověřeni Národním bezpečnostním úřadem ke styku s utajovanými skutečnostmi.