Jejich sladká hořčice mi zničila střeva, často jsem musel spát po třech v jedné posteli, slamník jsem měl tuze tenký a plný štěnic. To je jen krátký výčet stížností, kterými francouzský vyslanec a básník Eustache Deschamps ohodnotil svou návštěvu českých a moravských zemí v roce 1397.
Dnes už by možná tak kritický nebyl. Ovšem s nepříjemným krvežíznivým hmyzem by se mohl setkat i nyní. I když byly štěnice v 90. letech téměř vyhubeny, dnes se s nimi specializované firmy perou nejen v „ghettech“, ale třeba i na pražských sídlištích. A důvodem není jen to, že si škůdci vytvořili obranu proti většině používaných dezinsekčních přípravků. Zlom přišel s novým tisíciletím. V roce 2009 už Václav Rupeš, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci, uvádí, že výskyt štěnic se meziročně zvyšuje až dvojnásobně. Rapidní nárůst zdůvodňuje i tím, že Češi začali více cestovat na dovolené do zahraničí, odkud si hmyz přivážejí v oblečení, a stoupá počet cizinců pracujících v České republice. Podle odborníků je velmi časté, že sem štěnice zavlečou pracovníci z Východu. V postsovětských zemích se totiž nepovažují za velké riziko, natož za něco, kvůli čemu by se měly čistit celé byty. A tak se nyní řeší kalamita v bytech na plzeňském sídlišti na Vinicích, kde bydlí ukrajinští dělníci. Loni v říjnu zase hygienici nařídili plošnou dezinsekci ve varnsdorfských panelácích patřících do takzvaných vyloučených lokalit. Z domů muselo načas odejít 600 lidí.Voní jako koriandr
I když by se mohlo zdát, že štěnice řádí především tam, kde panuje nedostatečná hygiena, takhle jednoduché to není. Za jejich návrat do českých domácností mohou i rostoucí teploty. „Daří se jim dobře v teplotách od 16 do 35 stupňů. Jsou odolné vůči vysychání a jsou schopné přežít i v teplotách do 45 stupňů a přečkají až pět dní v teplotě -10 stupňů,“popisuje Hana Jedličková z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny.V Evropě řádí nový druh papírožrouta. Čtěte více:
Sežerou nás rybenky. Chraňte si hotovost a toaletní papír
„Štěnice přežívají nejen v posteli, ale i okolo, ve skulinách v nábytku, podlaze a ve zdech, pod obrazy a tapetami, v závěsech. Protáhnou se malou škvírkou, například kolem elektrického vedení, ventilací, tak se mohou šířit do okolních místností i bytů. Pokud necítí přítomnost hostitele, nevylezou. Kromě člověka mohou parazitovat i na kočkách a psech,“ vypočítává Jedličková v odborném časopisu Dermatologie pro praxi. Hmyz produkuje olejovitou hmotu, která ve vůni připomíná koriandr. Štěnice v noci štípou člověka a pijí mu krev. A nejde jen o jednotlivá píchnutí. Kde je štěnic hodně, může spáč v noci schytat až několik stovek štípanců. Ty navíc postupně rudnou. I když se tvrdí, že hmyz žádné nemoci nepřenáší, experti zažitou pravdu začínají přehodnocovat. V jeho útrobách se dá najít mnoho patogenů včetně stafylokoka nebo akutní infekční Q horečky. „Z virů je prokázáno nositelství viru hepatitidy B bez důkazu přenosu na člověka,“cituje Jedličková ze zahraničních studií.
