Ačkoli se nám okolí už odmala snaží vštípit, že štěstí není na prodej, čím je člověk starší, tím více vnímá, že spojitost mezi penězi a duševní pohodou přeci jen existuje. Nyní tuto domněnku potvrzuje i nová americká studie, na které spolupracoval vedoucí psycholog Matthew Killingsworth z Pensylvánské univerzity, nositel Nobelovy ceny za psychologii Daniel Kahneman a jejich kolegyně Barbara Mellersová.
Závěr, ke kterému skupina odborníků došla průzkumem mezi 33 391 pracujícími dospělými Američany, nese vcelku jednoduché poselství: čím bohatší, tím šťastnější, přičemž pomyslného vrcholu štěstí mají lidé dosáhnout v momentě, kdy vydělávají 100 tisíc dolarů ročně. To při současném kurzu odpovídá téměř 2,3 milionu korun za rok nebo také necelým 192 tisícům za měsíc.
Za 60 tisíc dolarů? Stagnující pohoda
Aktuální studií, která byla zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, tým vědců navazuje na dva předchozí průzkumy. V jednom z nich z roku 2010 Kahneman společně s kolegou Angusem Deatonem uvedli, že jakmile člověk dosáhne konkrétních příjmů, doposud rostoucí pocit pohody se zastaví a stagnuje. Tato pomyslná ,plošina štěstí‘, jak jev autoři nazvali, se dostavuje v momentě, kdy příjem dotyčného odpovídá 60 až 90 tisícům dolarů, tedy 1,4 až dvěma milionům korun.
Za druhou studií, jež vyšla v roce 2021, stál rovněž již zmíněný psycholog Killingsworth. Ten došel k závěru, že nic jako plošina štěstí neexistuje. Čímž tehdy Kahnemanovu práci částečně zpochybnil. Při opětovné analýze obou analýz byli proto oba vědci své úsudky nuceni poupravit. Finální verdikt je tedy takový, že plošina existuje, ale pouze u 15 až 20 procent nejméně šťastných lidí.
Jejich pohoda nejrychleji stoupá, když se nacházejí v nižším příjmovém pásmu, a v momentě, kdy dosáhnou na 100 tisíc dolarů, je růst pomyslné křivky téměř nulový a ze statistického hlediska zanedbatelný. Na negativní životní události, jako je třeba rozchod, smrt blízké osoby či klinická deprese, v tomto bodě už štěstí nemá absolutně žádný vliv. U zbytku populace se pak pocit pohody zvyšuje společně s rostoucími příjmy, v případě 30 procent lidí dokonce zrychleným tempem.
„V nízkém příjmovém pásmu získávají nešťastní lidé ze zvýšeného příjmu více než šťastnější lidé. U vyšších příjmů je tento trend opačný a velmi šťastní lidé získávají ze zvýšeného příjmu mnohem více než lidé nešťastní,“ uvádí web Business Insider s odkazem na studii. Ta zároveň zdůrazňuje, že i když je vztah mezi bohatstvím a duševní pohodou statisticky průkazný, je stále považován za slabý.
