Takové rozloučení si generální ředitel Microsoftu Steve Ballmer nepředstavoval. K odchodu byl donucen okolnostmi, žádného velkého vděku se nedočkal a také růst akcií firmy po jeho rezignaci ukázal, že bez Ballmera bude technologickému gigantu lépe.
Zakladatel firmy Bill Gates si ho v roce 2000 vybral jako dědice tehdy největšího technologického impéria. A Steve Ballmer nenechal nikoho na pochybách, že Microsoftu je ochoten odevzdat úplně vše. Jeho exaltované výstupy na firemních akcích, propocené košile a řvaní „Miluju tuhle firmu!“ zná asi leckdo. Přesto neodchází tak, jak by si představoval. „Na tento druh změny není nikdy nejlepší doba, teď je ale ten správný čas,“ zastíral minulý týden Ballmer chabě, že asi chtěl ještě nějakou dobu firmu řídit. Slabé prodeje operačního systému Windows 8, obrovské odpisy po pokusu prorazit s tablety Surface a mizerné prodeje chytrého telefonu Windows Phone však vše urychlily. Definitivně tak ukončily „ztracenou Ballmerovu dekádu“, jak někteří kritici nelichotivě popisují Ballmerovo šéfování Microsoftu.
Gates a jeho protiklad Ballmer
Americký Detroit, automobilové srdce Ameriky, nyní zažívá spektakulární krach, ale v padesátých letech to byl pro mnohé Američany ráj na zemi. O to více pro švýcarského imigranta, který měl za sebou například tlumočení Američanům u norimberského soudu. V době narození syna Steva však už jeho otec Frederic žil svůj druhý život, byl úspěšným manažerem v automobilce Ford.
A dařilo se i jeho potomkovi. Na co synek sáhl, to mu šlo. Bill Gates na něj později vzpomínal z dob studií na Harvardu: „Byl mým naprostým protikladem. Já jsem do školy moc nechodil, moc se nezapojoval do školních činností. Steve byl ale úplně u všeho – manažer fotbalového týmu, šéf literárního magazínu, manažer inzerce ve školních novinách.“ Oba se prý setkali na promítání kultovního brutálního Kubrickova filmu Mechanický pomeranč.
Nejprve to vypadalo, že jedničkou z této nesourodé dvojice bude Ballmer. Absolvoval Harvard s vyznamenáním, v jedné matematické soutěži překonal i Gatese. A zamířil potom na dobře placené místo produktového manažera do Procter & Gamble.
V roce 1980 však pochopil svou chybu a jako 30. zaměstnanec a jako vůbec první obchodní manažer nastoupil mezi partu rozevlátých počítačových nadšenců vedených Gatesem. Do Microsoftu.
Řvoucí dvojka Microsoftu
O jeho obchodních schopnostech panují legendy. Z firemní demokracie udělal tuhou disciplínu podle jednotlivých divizí. A sám se nikdy nijak nešetřil. Od Gatese například převzal dohled nad zpožďujícím se vývojem prvních Windows. A zvládl to. Navíc ještě sám sebe angažoval do neuvěřitelné reklamy na vlajkový produkt Microsoftu. V roce 1986 řve Ballmer do kamery, co všechno Windows umějí, pak vytahuje z kapsy dolarové bankovky a extaticky křičí, že to vše jen za 99 dolarů.
Že si Ballmer umí ze sebe udělat legraci, dokázal mnohokrát. Například právě dvacet let po tomto praštěném videu už jako šéf velké korporace podobně šíleně propagoval k obveselení zaměstnanců Windows XP.
Gates a Ballmer vytvořili ideální dvojici. Gates byl technologický guru, Ballmer pak firemní stratég. „Nikdo by neměl pochybovat, že on je dvojkou ve firmě. Steve je můj nejlepší přítel,“ prohlašoval Gates. Spolu si prošli hvězdné chvíle Microsoftu na přelomu století i antimonopolní soudy ve Spojených státech i Evropě.
Dva kroky za Applem
V roce 2000 Gates konečně předal žezlo Ballmerovi a stáhl se do svého světa charity. Pro Ballmera to nebyla úplně šťastná chvíle. Nastoupil po propíchnutí internetové bubliny a o 58 dolarech za akcii z prosince 1999 si mohl nechat už jen zdát. Navíc bylo čím dál jasnější, že doba technologických gigantů, jako byly Microsoft, HP nebo Dell, pomalu končí.
Ballmer se rozhodl, že Gatesovo impérium ubrání, ať to stojí, co to stojí. I v nejvyšší funkci sázel na osobní příklad. Pár měsíců po jmenování generálním ředitelem předvedl během oslav čtvrtstoletí firmy snad svůj nejznámější výstup. Vystřelil na jeviště, začal na něm šíleně poskakovat a neartikulovaně řvát do hlediště. S jeho výškou a pár kily navíc tento výstup vešel ve známost jako „opičí tanec“.
Horší to už bylo s odhadováním vývoje v technologickém segmentu. Prosadil se s herními konzolemi Xbox, ale naprosto nezvládl nástup Applu, Googlu či Amazonu. Apple přitom kdysi byla skomírající firma, kterou Microsoft nemohl brát jako vážnou konkurenci. Na nic z trojice iPod, iPad a iPhone však nedokázal Ballmer včas odpovědět.
Někdy to mělo i obzvláště hořkou pachuť. V roce 2009 například Ballmer osobně zastavil vývoj dotykového počítače velikosti knihy s kódovým označením Courier. O pár měsíců později tak mohl na hvězdnou cestu trhem nerušeně nastoupit iPad od Applu. A když Ballmer přece jen odpověděl, byla to odpověď hodně slabá. Jako například s přehrávačem Zune proti iPodu nebo nyní s Windows Phone proti již rozdělenému trhu smartphonů.
Možná největší chybou Ballmera bylo v roce 2003 zamítnutí koupě firmy Overture, která dokázala přidávat související reklamu podle vyhledávání na internetu. Tak se technologie později stala základem produktu AdWords Googlu, jednoho z nejprofitabilnějších pilířů konkurenční firmy. Odpověď Microsoftu v podobě vyhledávače Bing přišla pozdě a nijak zvlášť se neujala.
Amazon zase „ukradl“ Microsoftu z dnešního pohledu logické rozšíření do cloudových služeb a Microsoft to horko těžko dohání.
Vrcholem potupy pak jsou četné hlasy z řad uživatelů, že z nových Windows 8 přecházejí zpět na Windows 7.
Miliardář na odchodu
Přesto není na místě Ballmera jen odsuzovat. I když hodnota akcií firmy za celé jeho působení trvale klesala, Ballmer udržel Microsoft jako solidní dividendovou firmu. Příjmy za jeho panování se celkově zvýšily o 220 procent. Ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí se podařilo Ballmerovi vytvořit čistý zisk 4,97 miliardy dolarů.
On sám na odchodu také rozhodně netratí. Když nastoupil v osmdesátých letech do firmy, dostal více než osm procent akcií. Ty v roce 2003 výhodně prodal. Pořád mu ale z opčního programu zůstává 333 milionů akcií za miliardy dolarů. Paradoxně svému majetku pomohl i svým odchodem. Cena akcií totiž po oznámení odchodu nepříliš úspěšného šéfa vyskočila o několik procent. A aby se nevydala opět dolů, bude muset Microsoft po Ballmerovi najít nejspíše někoho méně emotivního, kdo například na odchody čelných manažerů ke konkurenci už nebude reagovat s brunátným výrazem a řevem: „Pohřbím sakra toho chlápka. Udělal jsem to předtím a udělám to zas. Zabiju sakra celej Google!“
Čtěte také:
Microsoft koupí mobilní divizi Nokie za 5,4 miliardy eur
Microsoft jedná o investici do trápící se sociální sítě Foursquare
