Přehled nedostatků obrněných vozů Pandur II nevypadá fatálně
Kauza vypovězení smlouvy zbrojovce Steyr, která měla dodat 199 obrněných transportérů české armádě, má pokračování. Vlastník Steyru, americký koncern General Dynamics, ve spojení s diplomatickým zastoupením USA v Praze informoval podle tvrzení rakouských médií (EURO 6/2008) premiéra Mirka Topolánka o nových skutečnostech, které vládu přiměly obnovit jednání s firmou Steyr.
Premiér si zjevně uvědomuje vážnost situace. V případě odstoupení od smlouvy hrozí Česku podle informací týdeníku EURO hned několik žalob. Jedna z nich, na ochranu investic, se může odvolat na diskriminační postup ministerstva obrany ve srovnání s podobnou zakázkou pro automobilku Tatra a na obstrukce české strany zdokumentované Steyrem. Následkem těchto překážek bylo nesplnění některých bodů smlouvy o dodávce obrněných vozidel Pandur II. Již v polovině roku zvažovala firma Steyr žalobu na českou stranu právě kvůli obstrukcím, ale ve snaze dohodnout se od záměru ustoupila. Mluvčí Steyru Jan Piskáček uvedl, že se ke všem těmto informacím firma nebude vyjadřovat.
Dezinformace.
Rychlé rozhodnutí vlády odstoupit od smlouvy na konci loňského roku bylo, jak se zdá, učiněno na základě ne zcela korektních podkladů z ministerstva obrany. Příkladem může být třeba zveřejněná informace, že při zkouškách Panduru II nevyhovělo 24 z 93 kontrolovaných položek. Ve skutečnosti ministerstvo kontrolovalo 1200 bodů smlouvy sdružených do 93 kapitol. Transportéry tedy nevyhověly ne ve čtvrtině požadavků, nýbrž jen z 1,5 procenta. Smlouva přitom údajně akceptuje až deset procent výhrad během kontrolních zkoušek. Teprve překročení tohoto podílu pak nabízí možnost odstoupení od kontraktu.
Z 24 nesplněných bodů smlouvy je podle Steyru šest duplicitních, ve skutečnosti tedy jde o 18 případů. Média zmiňovala zejména tři jako zásadní: Vozidla Pandur II jsou sestavená z amerických, izraelských a českých součástek, které při vzájemném propojení nefungují, jak by měly. Dalším problémem je boční střelba z dálkově ovládané věže, která je při jízdě nepřesná. A zatřetí motor značky Cummings není určen pro vojenské použití.
V konečném výčtu nedostatků však nebyly výhrady ani k motoru, ani ke střelbě do boku. Co podle české strany nevyhovělo? Detaily sice nikdo prozradit nechce, dokonce ani členům sněmovního výboru pro obranu, kteří chtěli vědět, s jakými konkrétními problémy se transportéry potýkaly, ale týdeník EURO měl možnost do některých dokumentů nahlédnout.
Papírová pochybení.
„Jediná skutečně technická výtka se týkala výkonu klimatizace a topení. Podle požadavku ministerstva rozdíl teploty ve vozidlech nesmí na různých místech činit více než šest stupňů. Nově uspořádanými rozvody byl tento nedostatek uveden do souladu s technicko-taktickými požadavky ministerstva obrany,“ uvedl zdroj, který si nepřeje být s kauzou spojován.
Další důvody k vypovězení zakázky jsou „papírového“ charakteru a týkají se chybějící nebo nedostatečné dokumentace například k údržbě vozidla. Bonbonkem je, že tu pro Steyr připravují české vojenské opravárenské podniky VOP 25 a VOP 26. Žádný jiný subjekt v Česku nemá na vytvoření této dokumentace oprávnění. Také návrh náměstka ministryně obrany Martina Bartáka na rozsouzení sporu se Steyrem prostřednictvím nezávislé zkušebny vlastně znehodnocuje zkoušky provedené vojenskými opravárenskými podniky.
Za nesoulad se zadávací dokumentací bylo ministerstvem obrany mimo jiné uvedeno, že výrobce jako alternativní pohonné hmoty nabízí letecké palivo s aditivem standardizované jak v NATO, tak v českém obranném standardu. „V seznamu doporučených maziv pro automatickou převodovku a hydraulické systémy byla jiná maziva než ruská, která požadovala česká strana. Maziva certifikovaná NATO byla označena za nevyhovující a obě tyto zkoušky nesprávně ohodnoceny jako neshoda,“ uvedl zdroj.
Česká stopa.
Také se loupala barva na hliníkovém nosiči určeném pro maskovací sítě a kamuflážní nátěr vozidla nebyl v souladu s požadavky na odraz infračerveného záření. Jak maskovací síť, tak barvy dodávají Steyru české firmy.
Steyr nesplnil zadání rovněž v tom, že chyběly držáky pro protitankové řízené střely. Přihrádku nebo jiné upevnění ruční protitankové střely pandury při kontrolních zkouškách v rozporu s požadavky české strany skutečně neměly. Důvodem však bylo, že ministerstvo obrany až v listopadu, po skončení kontrolních testů, výrobci sdělilo, jaké protitankové střely budou vojáci používat. Když se to firma Steyr dozvěděla, zjistila, že v technicko-taktických požadavcích ministerstva není uskladnění podstavce, zaměřovacího systému a baterií těchto střel vůbec zahrnuto. Přesto se v loňské informaci pro vládu objevil tento požadavek jako nesplněný, ačkoli nebyl součástí smlouvy. A není to jediný případ.
Jednou z velmi dobře zdokumentovaných obstrukcí je instalace komunikačního zařízení, jehož nedostatek spočíval v tom, že hodnota elektromagnetického pole vyzařovaného vozidlem během kontrolních zkoušek jednou překročila stanovený limit. Při opakovaných měřeních a simulacích situace, například při otevřených zadních dveřích, však tato hodnota již překročena nebyla. Na žádost expertů ministerstva česká strana navíc trvala na tom, aby ve vozidlech byly namontovány jí požadované vysílačky, ačkoli výrobce upozorňoval, že bude překročena hodnota elektromagnetického vyzařování transportérů.
Problémy.
Jen nesplnění posledního ze tří údajně klíčových parametrů uváděných médii bylo skutečně závažné. Šlo o sladění softwaru přístrojů požadovaných ministerstvem při bojové činnosti, která se obvykle simuluje až u vojskových zkoušek. A ty se kvůli vypovězené smlouvě dosud neuskutečnily. Šlo například o to, aby byly v souladu údaje o rychlosti vozidla jak z navigace, tak podle autonomních měřicích přístrojů. Vážnější softwarovou chybou bylo, že zaměřovací systém izraelského věžového kompletu Rafael plynule přecházel z optického zoomu do digitálního a pro přesné míření byl podle zprávy ministerské komise nepoužitelný. Výrobce Rafaela byl proto požádán, aby provedl příslušné úpravy, a tento komplikovaný problém je nyní ve stádiu řešení.
Arbitráž?
Riziko prohry České republiky v případné arbitráži, kde by se náhrada škody mohla pohybovat v rozmezí deseti až patnácti miliard korun, je vzhledem ke zjištěným argumentům ministerstva obrany vysoké. Tím spíš, že nejméně u tří sporných bodů zní hodnocení testu jako neshoda se zadávacími podmínkami, ačkoli zadávací podmínky byly splněny. Několik dalších výtek se týká například slabších žárovek v interiéru nebo chybějících věšáků na ruční granáty a brýle pro noční vidění. Žádný z uváděných nedostatků není neodstranitelný a takového charakteru, aby znemožňoval bojeschopnost vozidla nebo ohrožoval jeho posádku. Argumentem tak zůstává pouze nedodání transportérů k vojskovým zkouškám v dohodnutém termínu, tedy v listopadu minulého roku. Příčina skluzu ale spočívá ve výše uvedených důvodech.
Diskriminace.
Pro americké zástupce firmy General Dynamics navíc zůstává záhadou, proč v případě jiného dodavatele, kopřivnické Tatry, která rovněž propásla listopadový termín dodávky a požadavky zadání nesplňovala ve 29 případech, uplatnil úřad diametrálně odlišný přístup a technicko-taktické podmínky upravil tak, aby je výrobce mohl splnit. To si uvědomuje zejména vláda, která celkem rozumně nehodlá jít s Američany do žádných arbitrážních tahanic a už vůbec ne na pozadí diskriminace amerického dodavatele. Tím spíše, že transportéry, na rozdíl od tatrovek, čekají ve Vídni na převoz do Česka už od konce listopadu.
„Snažíme se dojít k závěru, který bude výhodný pro Českou republiku a bude akceptabilní pro druhou stranu,“ naznačil další vývoj jednání na úrovni odborných komisí první náměstek ministryně obrany Martin Barták v rozhovoru pro Radiožurnál. „Přece nezavřeme dveře při takhle velké zakázce, největší v novodobé polistopadové historii,“ dodal.
