Thajská vláda navrhla Švédsku výměnu dvaceti Gripenů za čerstvé drůbeží maso
Někdejší stratég českého zbrojního byznysu Miroslav Kalousek dokázal svého času, ještě než se naplno pustil do politiky, vyměnit s Poláky stárnoucí stíhačky sovětské výroby MiG-29 za nové vrtulníky značky PZL Sokol. Tak geniální plán, s jakým teď přišla thajská vláda, by ale nedokázal vymyslet ani on. Země proslavená ptačí chřipkou totiž švédskému království navrhla, že mu za dvacet jeho stíhaček Gripen dodá tuny surového kuřecího masa. Jeden Gripen stojí zhruba 68 milionů amerických dolarů.
Popření nepopiratelného.
„Výhodný“ obchod „stíhačky za drůbeží“ nabídl thajský premiér Thaksin Shinawatra svému švédskému protějšku Göranu Perssonovi osobně, při nedávné návštěvě Stockholmu. Místním novinářům pak sdělil, že doufá, že jeho zemi pomůže výměna kuřecího masa za stíhačky překonat vlekoucí se drůbeží krizi. V Thajsku museli kvůli nákaze ptačí chřipky utratit a vybít desítky milionů kusů ptactva.
Thajsko bylo přitom donedávna největším exportérem tohoto druhu masa v Asii, na celosvětovém žebříčku mu s ročním vývozem v hodnotě 1,5 miliardy dolarů patřilo čtvrté místo. Ptačí chřipka ho proto tvrdě zasáhla, nemoc totiž postihuje především kuřata a kachny. Letos v lednu musela země zastavit vývoz drůbežího do Evropské unie a také na japonský trh.
Thajsko nejprve kvůli obavám z vysokých ztrát výskyt ptačí chřipky na svém území popíralo. Ještě v půlce ledna označil premiér Shinawatra možnost, že by se v jeho zemi nemoc objevila, za hloupost. Na schůzi vlády pak dal svým ministrům demonstrativně servírovat jídla z kuřecího masa. Již 23. ledna 2004 se ale jeho vláda musela přiznat. Na nemoc zemřel šestiletý chlapec a lékaři začali vyšetřovat dalších deset - zřejmě nakažených - pacientů.
Virus chřipky je prudce nakažlivý, lidé se jím mohou infikovat přímým kontaktem s nemocnou drůbeží. Letos jich v Asii zemřelo již osmadvacet. V Evropě se zatím objevilo jen několik ohnisek nákazy, naposledy to bylo předloni v zimě v severní Itálii a loni na jaře v Nizozemsku a v Belgii. Ve Švédsku se ptačí chřipka dosud nevyskytla.
V polovině září odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) varovali, že Asii hrozí pandemie ptačí chřipky. Experti se navíc obávají, že virus ptačí chřipky zmutuje s virem běžné chřipky a začne se přenášet i přímo mezi lidmi. To by mohlo způsobit další neuvěřitelně rozsáhlou epidemii, na kterou nejsou vědci, lékaři ani politici vůbec připraveni.
Za hotové nic nebude.
V době, kdy odborníci WHO varovali před pandemií, nabízel thajský premiér Shinawatra kuřecí maso Švédsku. „Před platbou v hotovosti dáváme přednost výměně zboží za zboží… Pokud přistoupíte na naši nabídku, nebude sebemenší problém obchod uskutečnit,“ prohlásil.
Thajský premiér nevyjednával o výměně drůběžího masa za zbraně poprvé: letos v létě se pokoušel o něco podobného s Ruskem. „Když nemůžeme prodávat na tradičních trzích, musíme proniknout na nové trhy barterovými obchody. Nemůžeme ponechat kuřata v Thajsku,“ řekl tehdy Shinawatra. O jaké druhy ruských zbraní měl zájem, ale tenkrát neprozradil. Ruská média spekulovala o stíhačkách Suchoj Su-30.
Thajský ministerský předseda neuspěl ani v Rusku, ani později ve Švédsku. Premiér Persson mu nejprve slušně naznačil, že stíhačky Gripen nevyrábí stát, ale akciová společnost Saab a bylo by tedy vhodnější, kdyby začal vyjednávat přímo s jeho zástupci. Lidé ze Saabu ale zachovávali mlčení. Thajský premiér proto na Švédy, kteří s vývozem Gripenů teprve začínají a potřebují nové zákazníky, tvrdě tlačil, kde se dalo. „Řekl jsem Švédům, že si od nich za hotovost nic nekoupíme. Pokud se ale dohodneme na výměnném obchodě a oni si vezmou naše kuřata a krevety, my si zase vezmeme jejich letadla,“ pronesl například na konci září při návštěvě Itálie.
Thajsko by bodlo.
I Thajci však začali couvat. Ministr obchodu Watana Muangsook pověřený vyjednáváním přišel s návrhem, že pokud by hodnota kuřecího masa náhodou nedosáhla hodnoty stíhaček, mohla by jeho vláda přihodit až padesát procent v hotovosti. „Ale stejně preferujeme výměnný obchod stíhačky za kuřecí maso,“ dodal jedním dechem.
Z Muangsookova zaváhání ale Švédové zřejmě usoudili, že Thajci o jejich stíhačky vážně stojí a že by měli začít vyjednávat přímo s thajskými experty na nižších úrovních. Taktika, kterou výrobci Gripenů použili například i v Česku, slavila úspěch. V půli října již mohla mluvčí Saabu Owe Wagermark prohlásit, že „i když zatím nebylo nic podepsáno a rozhovory se mohou táhnout třeba další rok, pozice velitele thajského letectva je pro nás velice pozitivní.“ Thajský generál totiž řekl, že bude potřebovat maximálně do pěti let vyměnit šestnáct stárnoucích amerických letadel F-5 a že švédské gripeny považuje za horké favority na jejich nástupce. „Vyvíjí se to dobře. Nepřekvapuje mě to,“ komentoval situaci švédský premiér Persson.
Švédům (gripeny vyrábějí společně s britskou zbrojovkou Bae Systems) by se průnik na asijské zbrojní trhy, kde momentálně dominují Rusové, nesmírně hodil. Zatím se jim podařilo prodat nová letadla pouze do Jihoafrické republiky (má být dodáno 28 letadel), Maďarska (14 kusů) a do České republiky (také 14 kusů). První švédské stíhačky by měly do Česka přiletět v dubnu 2005. Špidlova vláda si stíhačky Gripen od Švédů pronajala na deset let za zhruba dvacet miliard korun, i když původně uvažovala o koupi.
