STIHNEME TO?

N A T O

Příští rok v dubnu má Česká republika vstoupit do Aliance. Do té doby musí Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) stihnout prověřit desítky tisíc vojáků, kteří přijdou do styku s tajnými dokuenty.

Ředitelem nově vytvořeného Národního bezpečnostního úřadu, jehož činnost oficiálně začal 1. listopadu, je bývalý šéf ekonomického odboru Bezpečnostní informační služby (BIS) a pozdější bezpečnostní poradce Tošovského vlády Tomáš Kadlec. Jeho úřad nemá snadnou práci. NBÚ má totiž na starosti veškeré prověrky vojáků, kteří přijdou do styku s tajnými materiály. Zvláštní úřad byl vytvořen na žádost Severoatlantické aliance a přímo souvisí s nadcházejícím členstvím ČR v Severoatlantické alianci.

Do NATO bude ČR s největší pravděpodobností přijata v dubnu příštího roku. Kadlec má tedy jen necelý půlrok na to, aby jeho sto podřízených prověřilo vojáky, kteří budou přicházet do styku s utajovanými skutečnostmi v rámci NATO. NBÚ bude při prověrce zjišťovat, zda není daný jedinec jakýmkoli způsobem vydíratelný, což by se mohlo stát v budoucnu příčinou možného úniku citlivých informací. A to by se spojencům v Bruselu příliš nelíbilo. Otázky se proto týkají nejen minulé činnosti ve prospěch jakýchkoli tajných služeb, ale i mimomanželských vztahů, drog nebo stavu vojákova konta.

Podle předpisů NATO se každý voják, který přijde do styku s tajnými dokumenty, musí podrobit rozsáhlé bezpečnostní kontrole. Podle Kadlece jsou prověrky minimální podmínkou pro vstup do NATO a opakují se u každé osoby vždy po pěti letech. Aliance má systém čtyř kategorií bezpečnostního přístupu k informacím. Jsou to informace vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. V případě armády ČR musí NBÚ prověřit desítky tisíc osob, které budou spadat do první kategorie, několik tisíc osob ve druhé kategorii a několik set lidí zařazených do dvou nejvyšších kategorií.

Kadlec sám tvrdí, že nedokáže odhadnout konečný počet osob, které se budou muset prověrkám podrobit. Netroufá si ani odhadnout, kolik vojáků prověrkami neprojde. „Jestli si někdo myslí, že prověrky budou honem na čarodějnice, tak vůbec nechápe funkci NBÚ, tvrdí Kadlec a dodává, „ne každý důstojník, který vystudoval nějakou vysokou vojenskou školu v bývalém Sovětském svazu bude automaticky vyloučen ze hry. To znamená, že důstojníci, kteří absolvovali školy kontrolované KGB či sovětskou vojenskou rozvědkou GRU, budou automaticky vyloučeni z práce s vojáky NATO. Ti, kdo vystudovali například technické školy, prověřeni.

Západní diplomaté souhlasí s názorem ředitele Národního bezpečnostního úřadu, že v této chvíli nelze diskriminovat absolventy různých sovětských technických škol, protože podobné vzdělávací instituce nebyly zpravodajsky zaměřené. „Kdyby Češi vyloučili každého důstojníka s takovým vzděláním, tak by jim nezbyl skoro nikdo z vysoce kvalifikovaných armádních expertů, řekl v rozhovoru pro EURO jeden ze západních diplomatů působících v Praze.

Podle Kadlece budou při prověrkách asistovat lidem z NBÚ pracovníci všech čtyř českých zpravodajských služeb, tedy z BIS (civilní kontrarozvědka), Vojenského obranného zpravodajství (armádní kontrarozvědka), Vojenského zpravodajství Generálního štábu armády ČR (vojenská rozvědka) a z Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka). Pomáhat bude navíc i policie.

„Musíme se spoléhat na to, že tajné služby něco odhalí, tvrdí Kadlec, avšak není schopen vyloučit, že by mohlo dojít k úniku tajných informací z tajných služeb. Šéf NBÚ si v tuto chvíli není jist ani tím, že někteří z pracovníků tajných služeb nepracují pro zahraniční zpravodajské služby. V takovém případě by mohl zkompromitovaný pracovník některé české tajné služby utajit skutečnost, že ten či onen voják je ve skutečnosti takzvaný spící agent cizí tajné služby, tedy agent, který byl naverbován zahraniční rozvědkou, ale zatím není využíván k plnění zpravodajských úkolů.

„V této chvíli Parlament dohlíží na činnost pouze dvou ze čtyř tajných služeb, takže podle mého mínění nikdo neví, co se děje uvnitř dvou zbývajících, konstatuje Kadlec. V současné chvíli existuje pouze parlamentní kontrola nad Bezpečnostní informační službou a vojenskou kontrašpionáží.

Nejmenovaný západní diplomat vyslovil v důvěrném rozhovoru pro EURO své překvapení nad tím, že armádní prověrky vykonává civilní úřad. „Vojáci se kontrolovat musí, ale v mé zemi vojáky kontrolují vojáci. Zajímalo by mne, kdo kontroluje ty, kteří budou prověrky provádět, uvedl.

Faktem zůstává, že se ČR zatím ve vztahu k utajovaným skutečnostem v rámci NATO nijak zvlášť nepředvedla. Loni v říjnu zaslal tehdejší velvyslanec v Bruselu a pozdější ministr zahraničí Jaroslav Šedivý do Prahy urgentní depeši, ve které upozorňoval vysoce postavené vládní úředníky, že Česká republika může ohrozit termín svého přijetí do Aliance, protože dosud nepřijala zákon o utajovaných skutečnostech. Tehdejší Klausova vláda pak narychlo přijala usnesení číslo 666, podle kterého byli vojáci prověřováni až do konce letošního října.