Po léta chátrající Obecní dvůr má nového majitele. Developer najal architekta Ricarda Bofilla, aby areál zrekonstruoval
Obecní dvůr na Starém Městě pražském dnes znají jen skalní přívrženci díla spisovatele Jaroslava Foglara. Ten zdejší spletité uličky a dvorky proměnil ve svých románech ve Stínadla, kde se proháněli Vontové a Rychlé šípy. Není divu. Zatímco před rokem 1989 byl architektonicky cenný soubor staveb vyčleněn pro komunální služby a jeden čas tu sídlilo třeba zdravotní středisko nebo škola, posledních dvacet let areál jen chátrá.
Památkově chráněnému objektu se štěstí vyhýbalo obloukem. Sotva magistrát Obecní dvůr vysoudil na Pražských teplárnách, přišla v roce 2002 ničivá povodeň, po které ale hlavní město jako majitel do opravy budov a vnitřního dvora neinvestovalo vůbec nic. Jeden čas se uvažovalo, že by tu mohl sídlit Pražský dům fotografie, nakonec ale dostal přednost nápad rozšířit bytový fond o zhruba dvacítku bytů. Ne však v režii města, ale v rámci developerského projektu.
Dva roky pak magistrát připravoval prodej objektu. V roce 2006 veřejná soutěž zkrachovala – údajně se nenašel žádný zájemce, který by byl schopen nabídnout odpovídající cenu. O rok později získala čtyři parcely Obecního dvora o celkové ploše 2772 metrů čtverečních za cenu 114 milionů společnost firma Konstruktiva Konsit a ohlásila jeho rozsáhlou rekonstrukci. Mělo tu vzniknout luxusní bydlení, obchody, ale i tichý vnitroblok s rybníčkem přístupným veřejnosti. Z plánů však nakonec sešlo. Konstruktiva Konsit do své dceřiné firmy vlastnící Obecní dvůr zaangažovala developerskou společnost Wadia, ani ta ale nedokázala pro objekt najít novou tvář.
Nafouklé plány developerů
Léta zanedbaný Obecní dvůr teď nicméně dostal novou šanci, aby se z ruiny proměnil v klidné zákoutí. Architektonicky cenný soubor staveb, který doplatil na špatnou správu magistrátu a příliš nafouklé plány developerů, v červenci koupila skupina investorů, mezi nimiž figuruje developerská společnost Around Inside. A slibuje, že jejich projekt bude na rozdíl od předchozích finančně zajištěný a žádný krach mu nehrozí. „Samozřejmě nám jde také o byznys. Zároveň je to ale úchvatný historický objekt, unikátní místo, které stojí za to zachránit,“ říká francouzská podnikatelka Catherine Nardinová. Jednatelka Around Inside předpokládá, že pokud půjde vše hladce, za tři roky by revitalizace mohla být hotova. Výhodou je, že nový developer nemusí začínat od píky. Obecní dvůr má platné územní rozhodnutí. Plány na rekonstrukci existují hned dva. Projekt pro Obecní dvůr, který jako zázrakem unikl asanaci Josefova na přelomu 19. a 20. století, vypracovalo v roce 2002 architektonické studio DaM, které tu narýsovalo 23 bytů a padesát parkovacích míst. Rekonstrukcí se zabývala také Barbora Škorpilová z ateliéru mimolimit, která spolupracovala s kanceláří AED jako generálním projektantem. Zatímco projektant by měl zůstat zachován, architektonickou část chce Around Inside nechat přepracovat. „Existující plány nevyhovují ani co do nákladů, ani v otázce využití prostoru,“ vysvětluje Nardinová.
Soukromá oáza
Jinými slovy – projekty vzniklé ještě v době boomu trhu s nemovitostmi už jsou pro dnešní developery k nepoužití. Luxusních rozměrných bytů je v centru Prahy k mání dost, takže je třeba zaujmout ještě jinak. Třeba tím, že v rámci veřejnosti nepřístupného Obecního dvora nabídne Around Inside kupcům byty, které by měly namísto skvostných výhledů na panorama Hradčan vlastní zahrádky a terasy. „Chceme vytvořit takovou soukromou oázu uprostřed města,“ zdůrazňuje Nardinová s tím, že by mohlo jít o luxusní rodinné bydlení, které zatím uniká zájmu investorů. Francouzská developerka přitom může počítat i s jednou novostavbou. Půdu developerům totiž magistrát připravil tím, že v roce 2002 nechal zbourat klasicistní přístavbu v Obecním dvoře, kde byli kdysi ustájeni koně, a zároveň souhlasil s umístěním novostavby v takto vzniklé proluce.
Nový developer, který slibuje zušlechtění historického areálu, má kromě vidiny opravdu soukromého bydlení v uzavřeném dvoře v ruce ještě jeden trumf. Přestavbu chce totiž svěřit světoznámému architektovi Ricardu Bofillovi. „Chtěli jsme někoho, kdo s tím místem bude pracovat, kdo vymyslí nový koncept a bude zároveň ctít zdejší atmosféru,“ popisuje Nardinová. Katalánský architekt, jehož většina realizací stojí ve Francii, proslul v Česku zejména přestavbami dvou průmyslových objektů v Karlíně. Na Palác Karlín a Corso pak loni navázal projektem administrativní budovy Corso II.
Letos v březnu také v Praze představil svou vizi rekonstrukce domu U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí, kde by měla sídlit Havlova knihovna. Mnohým připadá projekt sousedící s Černínským palácem a Loretou na rozdíl od karlínského Corsa příliš „postmoderní“: Bofill totiž odvážně kombinuje historické prostory se skleněným zastřešením objektu.
Příliš extravagance škodí
Přílišná extravagance je proto možná to jediné, co by mohlo přeměně Obecního dvora stát v cestě. Varují před ní i památkáři, kteří se jinak nové architektonické tváři Obecního dvora nebrání. „Každý architekt má možnost ten areál úžasně zhodnotit. Je tu prostor pro citlivou novostavbu i rekonstrukci stávajících objektů. Bojím se ale ostrého kontrastu, který by unikátnost komplexu mohl zničit,“ říká jednatel Klubu za starou Prahu Richard Biegel, který o architektuře přednáší na Ústavu pro dějiny umění Karlovy univerzity.
Pokud chce developer zachovat jedinečnost místa, nestačí podle něj zachovat fasády a vše ostatní vybourat. „Takových vyluxovaných domů má už Praha desítky,“ varuje Biegel a hned dává k dobru projekt benešovského hotelu Karlov, kde se podařilo skloubit charakter malé usedlosti s pětihvězdičkovým standardem.
Také Nardinová věří, že byznys lze skloubit s kvalitní architekturou, a ubezpečuje, že památkáři jsou pro ni partneři, a ne obtížní úředníci, které je třeba obejít. Spolupráce s hrstkou zbývajících místních obyvatel i památkářskými experty je koneckonců i v jejím zájmu. Na okolních parcelách se totiž chystá necitlivá zástavba bytovými domy, proti níž bojují místní aktivisté. A vzhledem k tomu, že jedna z novostaveb v ulici U Milosrdných má mít osm pater, může vzít kouzlo soukromé oázy rychle zasvé.
