Stlačte je níž!

1. 4. 2005

Východoevropské země vábí podnikatele nízkými daněmi a tlak na snížení sazeb se zvyšuje

Daně generálního ředitele Galvexu Daniela Baina nepálí. Výrobce galvanizované oceli se usadil v estonském Tallinu, kde zisky, které firmy znovu investují do domácí ekonomiky, dani nepodléhají. A ačkoliv Galvex má sídlo v New Yorku a žádné daně v západní Evropě neplatí, byl by Bain velice rád, kdyby se i tam daňové sazby snížily. Bylo by to výhodné pro jeho zákazníky. „To by byla opravdu radost, kdyby měly všechny země tak jednoduchou daňovou soustavu jako Estonsko,“ tvrdí Bain, „pomohlo by to průmyslovému růstu v celé Evropě.“ Zdá se, že snížení daní, které by povzbudilo hospodářský růst, není nereálné. Německý kancléř Gerhard Schröder, jenž se usilovně snaží přilákat do země investory a vytvořit nová pracovní místa, přišel s návrhem na snížení nominální výše daně z příjmu o šest procentních bodů. Když se k tomu přičtou místní poplatky a daně, znamená to snížení sazby na zhruba 32 procent. Pokud se naplní očekávání a lídři opozičních stran se dohodnou, bude se Německo moci pochlubit nižším zdaněním než Francie a Itálie a přiblíží se Británii. Tím ovšem vyostří soutěž o zahraniční investice a míč se ocitne na soupeřově polovině hřiště, ostatní země budou muset reagovat. „Itálie věnuje velkou pozornost současnému vývoji v Německu,“ upozorňuje Maria Cecilia Guerraová, profesorka modenské univerzity, která se specializuje na oblast financí.
Jen těžko by dnes člověk věřil tomu, že to bylo právě Německo, které loni se skupinou zemí vyvíjelo největší tlak na to, aby země s nízkými daněmi, jako Estonsko, sazby zvýšily. Nyní musí Německo s daní ve výši 38 procent, což je nejvíce v Evropě, pohlédnout realitě do očí. „Východoevropské země vyhlašují snížení daňových sazeb, což znamená tlak,“ potvrzuje poslanec Jörg Otto Spiller, který se za Schröderovy sociální demokraty vyjadřuje k daňovým otázkám.
Podniky vývoj vnímají jako jeden z vítaných důsledků loňského rozšíření unie. V samém srdci Evropy již podle vyjádření KPMG International daně poklesly z průměrných 38 procent v roce 1997 na loňských jednatřicet. Přistoupení deseti nových členských zemí však loni v květnu rozpoutalo hotové dostihy. Noví členové, východoevropské země a Pobaltí, ve snaze přilákat investory a zvýšit životní úroveň obyvatel nabízejí daňové sazby, jež se pohybují v rozmezí od patnácti procent v Litvě a Lotyšsku po 28 procent v Česku (Estonsko rozdělené zisky daní sazbou ve výši 24 procent). O zahraniční investice usiluje i Irsko, uplatňující mimořádně nízkou daň ve výši 12,5 procenta.
Obchodní svět si toho je velmi dobře vědom. Německá průmyslová a obchodní komora počátkem letošního roku provedla průzkum, jehož výsledky dokládají, že prudce vzrůstá počet německých výrobců plánujících zahraniční investice. Nyní je to 42 procent. A jejich investice směřují především do nových členských zemí.
Snížené daňové sazby spolu s vynikající infrastrukturou by měly z Německa učinit lákavý cíl zahraničních investic. „Od amerických investorů víme, že největším problémem je, že daňový systém je příliš komplikovaný,“ vysvětluje Urda Martens-Jeebeová, výkonná ředitelka berlínské agentury pro hospodářský rozvoj Invest in Germany. Německo ale není, po pravdě řečeno, vždy tak nevýhodné, jak by se mohlo zdát. Siemens sídlící v Mnichově loni v Německu platil daně ve výši pouhých šestnácti procent ze zisku 5,7 miliardy dolarů před zdaněním. Zčásti protože výnos z prodeje majetku ve výši 638 milionů byl podle německých zákonů osvobozen od daní.
Navíc stále existuje riziko, že Schröderův návrh stejně jako už tolik slibných reforem padne za oběť politickému hašteření. A i kdyby prošel, budou zapotřebí další změny, což platí obzvláště pro malé podniky, které ve skutečnosti nezřídka platí vyšší daně než nadnárodní společnosti. Ekonomický stimul, který se odhaduje na zhruba čtyři miliardy dolarů, bude navíc oslaben opatřeními na kompenzaci ztrát, třeba vyšším zdaněním dividend či zrušením některých daňových úlev.
Čeho je v srdci Evropy zapotřebí nejvíc, je notná dávka optimismu, jenž převažuje v zemích, jako je Estonsko. „V této zemi se pracuje opravdu dobře. Je mladá, podnikavá a dynamická,“ potvrzuje kalifornský rodák Daniel Bain. Nikoli slunce, ale snížení daní je totiž tím pravým, co rozzáří den generálního ředitele. Lehčí náklad Pokud Německo sníží daně podnikům, většina Evropské unie na tom bude lépe než Spojené státy.

daně podniků*
USA 40 %
Itálie 37,25 %
Francie 34,33 %
Německo 32,3 %
Velká Británie 30 %
Česká republika 28 %
Polsko 19 %
Slovensko 19 %
Irsko 12,5 %
Estonsko* 0 %