Na charitu nejvíc dávají Bill Gates a Warren Buffet
Rodiče šestiletého Kamila L. mohou začít slavit. Jejich dítě po několika měsíční přípravě úspěšně složilo přijímací zkoušky na Školu Martina Romana. V září roku 2030 může nastoupit do první třídy této prestižní školy. Navíc získalo stipendium.
„To je trochu přehnané. Jak se bude škola jmenovat, ještě nevím, ale určitě ne po mně,“ vylučuje šéf ČEZ Martin Roman. Ten počátkem minulého týdne oznámil, že věnuje sto milionů korun na založení nového vzdělávacího zařízení. Mělo by vzniknout při Prvním obnoveném reálném gymnáziu (PORG), které řídí prezidentův syn Václav Klaus mladší.
Bez Romana méně.
Na projekt nové školy však celých sto milionů nepůjde. Desetinu věnované částky získá přímo PORG. „Ještě nemám rozmyšlené, na co přesně tyto peníze použijeme. Správní rada o tom zatím nejednala. PORG je ale stabilně v černých číslech, takže finance zcela jistě nepůjdou na látání děr v rozpočtu,“ tvrdí Václav Klaus mladší. Zároveň říká, že podobný ústav by otevřel i bez Romanových milionů. „Vrchnost nás terorizuje o poznání méně než před třemi či čtyřmi lety, takže jsme stejně o rozšíření školy pod značkou PORG uvažovali. Již nyní odmítáme pět ze šesti studentů. Řada z nich je skvělých, často jsou to sourozenci našich žáků,“ vysvětluje Klaus. Přiznává však, že bez několikamilionové pomoci by byl takový projekt o poznání chudší.
Do září.
Klaus bude celému projektu šéfovat, spadat pod něj bude i ředitel nové školy. Ta by měla žáky přijmout již v září 2008. Pro první rok se počítá s otevřením deseti ročníků, tedy od první třídy do kvinty. „Stanovené termíny jsou velmi drsné. Především je nutné získat pro vzdělávací program potřebnou akreditaci. Ministerstvo školství nám rovněž musí schválit navýšení počtu žáků. Kromě toho je nutné vybrat a přijmout všechny učitele,“ upřesňuje Klaus. Přípravný tým na novou školu zatím tvoří tři lidé. Přetahování kantorů mezi PORG a novým zařízením nehrozí - Roman s Klausem uzavřeli dohodu, že si nebudou vzájemně lanařit personál.
Pokud bude o studium zájem, počítá se v dalších letech s otevřením třinácti ročníků. Žáci tedy do nové školy nastoupí v první třídě a skončí jako absolventi gymnázia. Pro každý ročník by se měly otevřít dvě třídy a v každé z nich by mělo studovat maximálně 24 žáků. Pravděpodobná je varianta, že v první až páté třídě bude počat žáků o něco nižší. Ve finále by měla mít škola kolem čtyřiceti pedagogů.
Patnáct na rozjezd.
„V brzké době uvolním prvních patnáct milionů. Deset pro PORG a pět na rozjezd nové školy,“ konstatoval Roman. Zbytek prostředků získá zařízení v akciích firmy ČEZ s tím, že je bude prodávat podle toho, jak bude potřebovat další finanční prostředky na provoz a vybavení. „To je ta nejpravděpodobnější varianta. ČEZ je firma s poměrně vysokým dividendovým programem. Je logické, aby škole zůstaly akcie a stipendia financovala z dividend a větší investiční akce z prodeje cenných papírů,“ vysvětluje Roman. Jen pro letošní rok vyplatil ČEZ z loňského rekordního zisku zatím svou nejvyšší dividendu 20 korun na akcii před zdaněním. Ekonomové odhadují, že částka by měla v dalších letech ještě růst.
Školné bude vyšší.
Zatímco na PORG platí rodiče žákům roční školné 32 tisíc korun, na nově vzniklém zařízení bude vyšší. „Předpokládám, že do sto tisíc korun. Určitě to ale nebude takřka půl milionu, jak je tomu běžné ve školách se stejnou kvalitou vzdělání. Poplatky musí být takové, aby pokryly podstatnou část na vzdělání, “ tvrdí Roman. Zároveň však počítá s tím, že části nadaných studentů z méně majetných vrstev škola poskytne stipendium. Vyšší poplatky za studium než na PORG Roman zdůvodňuje tím, že škola bude bilingvní. Základním vyučovacím jazykem má být čeština, druhým angličtina, ve které bude i část výuky. Cizí jazyk přitom mají vyučovat profesionálové z prestižních zahraničních univerzit. „Nechci, aby angličtinu učili ti, co si tímto způsobem po dokončení vysoké školy přivydělávají a prodlužují o dva roky prázdniny,“ podotýká šéf ČEZ. Právě angažmá zahraničních profesorů výrazně zvýší náklady na provoz nové školy. „Na závěr by měl každý student absolvovat i mezinárodní zkoušku. Ta bude především pro ty, kteří chtějí pokračovat v mezinárodní kariéře,“ doplňuje Klaus.
Hledá se budova.
Kde bude nová škola sídlit, zatím není jasné. Jisté je pouze to, že na opačném konci Prahy, než je Libeň, kde sídlí PORG. V novém projektu se nepočítá s výstavbou školní budovy, ale s pronájmem již existujícího zařízení. Výstavba by totiž pohltila většinu z věnovaných sto milionů korun a pak by nezbylo příliš prostředků na slibovaný stipendijní program. Ten má v budoucnu využívat až třetina studentů. Aktuální naplněnost škol v Praze je zhruba na úrovni šedesáti procent, takže se sháněním nových prostor by neměl být problém. Roman navíc tvrdí, že jednotlivé městské části se budou ve svých nabídkách předhánět. „Pokud se nějaký manažer chystá pracovat v zahraničí, jedna z prvních věcí, na kterou se ptá, je, zda je v místě nějaká dobrá škola. Předpokládám, že pražské obvody budou mít eminentní zájem, aby na jejich území právě taková škola stála,“ míní. Roman zároveň předpokládá, že v budoucnu začnou studovat na nové škole i jeho dvě děti. Nehodlá však využít protekce, ústav mají navštěvovat pouze v případě že uspějí v přijímacím řízení. „PORG vynikal tím, že byl absolutně spravedlivý a nebral ani děti členů správní rady, když neudělaly přijímačky. To se opravdu stalo. Nicméně, pokud děti Martina Romana budou chtít na této škole na této škole studovat, tak asi budou. Buďme realisté,“ dodal Klaus.
Ze státního to nebolí.
Ze státního se dobře dává, tvrdí někteří Romanovi odpůrci. Příznivci naopak dodávají: Je mnoho podnikatelů a byznysmenů s daleko větším majetkem, kteří na dobročinnost nedali ani desetinu této částky. V českém prostředí, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy filantropie po roce 1945 takřka vymizela a pomalu se obnovuje až po pádu komunismu. Dle některých dobročinných organizací tuzemští podnikatelé a byznysmeni až na výjimky zatím příliš štědří nejsou. „S ohledem na své miliardové majetky jsou částky, které věnují na charitu, opravdu nízké. Mnohdy se pohybují ve statisících korun, maximálně milionech korun, což není příliš. Na druhé straně je však nutno podotknout, že ochota majetnějších přispívat v posledních letech roste. Lze předpokládat, že stomilionový dar Martina Romana není posledním a částky porostou,“ říká zakladatel jedné z dobročinných organizací. Jméno si zveřejnit nepřál. „Nerad bych odradil potenciální mecenáše,“ přiznal.
Zhrzený Soros.
Poměry v Česku letos v dubnu kritizoval i mecenáš a finančník maďarského původu George Soros. Ten dokonce tvrdí, že v tuzemsku chybí dostatečně velká podnikatelská komunita, která by pečovala o veřejný zájem. Právě takové firmy a podnikatelé podle něj mohou zemi posunout kupředu a vytvořit vyváženou, skutečně otevřenou společnost. „Z tohoto pohledu když se dívám na Českou republiku, musím upřímně říci, že je to dost skličující obrázek. Ekonomicky si země vede dost dobře, ale nemyslím, že lidé jsou příliš šťastní. Byznysu dominuje úsilí o vlastní zájem, bují korupce,“ uvedl finančník na pražské dubnové konferenci o filantropii ve střední a východní Evropě. Účastníci stejné konference však tvrdí, že Soros je příliš skeptický, notně mimo zdejší realitu a popisuje své zkušenosti z devadesátých let. Od té doby se situace změnila. Soros v roce 1990 založil v Praze Středoevropskou univerzitu, které věnoval 25 milionů dolarů. Český stát se zavázal, že uhradí náklady spojené s provozem budov a platy českého personálu univerzity, finančník měl zaplatit zbytek. Vláda tehdejšího premiéra Václava Klause však příliš nadšení pro jeho plány neprojevila a Soros se poté rozhodl z Prahy odejít. U prezidentova syna Václava Klause mladšího by možná nyní pro svůj projekt našel větší pochopení.
Vedou podniky.
O tom, že filantropie v Česku není v porovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi tak špatná, svědčí následující údaj. Desítka předních podniků vydala na veřejně prospěšné projekty v loňském roce asi 25 milionů eur, což je více, než kolik vynaložily stejné firmy na dobročinnost v Maďarsku, na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku dohromady. Z výzkumu pražské agentury Market Vision vyplývá, že stranou nezůstávají ani menší podniky. Firmy od dvaceti do 250 zaměstnanců poskytují na dobročinnost v průměru procento svého zisku. Většinou proto, že tento způsob považují za vhodný pro zlepšení image svého podniku. Část významných byznysmenů navíc přispívá prostřednictvím svých společností, tedy ne z „osobních“ peněz. „Většinu prostředků na dobročinnost poskytuje moje firma, přímo ze své kapsy dávám jen minimum. Společnost má reklamu a já klid a nikdo o mně nepíše,“ tvrdí jeden z majitelů firmy s miliardovým ročním obratem. Prostřednictvím „své“ firmy přispívají na charitu i majitelé Třineckých železáren. „Firma, která má čtyři privátní akcionáře, vynaloží každoročně na filantropii sto milionů korun,“ tvrdí spolumajitel Moravia Steel, která ocelárny ovládá, Tomáš Chrenek. Projektů, které firma podpořila, jsou dle Chrenka desítky, mimo jiné výstavbu hospice, slepecké školy a hřišť.
Kellner a spol.
Filantropii přicházejí na chuť i další vlivní podnikatelé. Nejbohatší Čech Petr Kellner, jehož majetek odhadl časopis Forbes více než 100 miliard korun, založil spolu se svojí manželkou nadaci. Ta spravuje internátní gymnázium pro nadané děti v Babicích u Prahy Open Gate. „Zpočátku bylo velmi těžké tu školu vybudovat a postavit. Ono to nefunguje tak, že někomu zavoláte, dáte mu peníze a on to za vás udělá. Musíte rozhodnout, jaká bude logika, jak bude škola vypadat, kde stát, sehnat pozemek, “ řekl Kellner v rozhovoru pro Hospodářské noviny. „Jistě by bylo mnohem jednodušší - a nemířím tím na nikoho - vzít tři sta, sto milionů a někde je položit - a udělejte si s tím, co chcete. To umí každý. My jsme budovali na zelené louce. Nejdůležitější je, že máme s manželkou pocit, že to má celé smysl, a je vidět, jak se děti zlepšují.“ Kellner navíc uvedl, že přemýšlí o dalším rozšíření školy v Babicích a nevylučuje ani vybudování univerzity. „Ale my se zaměřujeme na to pomoci dětem na startu puberty,“ dodal. Filantropie se zalíbila i dalšímu českému miliardáři, ropnému magnátu Karlu Komárkovi. Loni založil nadaci Proměny, jejímž cílem je zakládání parků formou grantů. Jen loni tímto způsobem vynaložil desítky milionů korun.
První je Amerika
Filantropie v Evropě a USA se značně liší. Zatímco v Americe je v posledních desetiletích kulturním fenoménem a pro většinu obyvatel životním stylem, v Evropě hraje v charitativní oblasti silnější roli stát. Zřejmě i proto pocházejí největší filantropové právě z USA. Dva nejbohatší podnikatelé světa, Američané Bill Gates a Warren Buffet před nedávnem oznámili, že peníze, které za svůj život vydělali, nyní hodlají světu vrátit. Nadace Billa Gatese a jeho ženy Melindy v současné době spravuje majetek v hodnotě zhruba šedesáti miliard dolarů. I díky daru od finančníka Buffeta. Ten do nadace vložil deset milionů akcií své společnosti Berkshire Hataway v hodnotě kolem třiceti miliard dolarů. A cena akcií v budoucnosti zřejmě poroste. Gatesova nadace založená v roce 1994 proto může na dobročinné projekty darovat ročně až tři miliardy dolarů, především na boj proti extrémní chudobě ve světě a na zápas s nemocemi, jako je AIDS, tuberkulóza či malárie. Německý list Handelsblatt loni uvedl, že Gates vynalezl filantropii, která funguje jako efektivní podnik. „Dopřává peníze lidem ve špičkových oborech. Třeba těm, kteří zkoumají a vyvíjejí nová léčiva nebo se točí kolem informačních technologií,“ konstatoval list. Gates navíc loni oznámil, že se postupně do července roku 2008 vzdá svých rolí v každodenním řízení největšího světového výrobce počítačového softwaru, společnosti Microsoft, a bude se plně věnovat charitě. „Změna, k níž dochází, není odchodem do důchodu, je přeorientováním mých priorit. Microsoft vůbec neopouštím, ani nemám v úmyslu vzdát se výsady být největším akcionářem společnosti,“ komentoval své rozhodnutí Gates. Finančník maďarského původu George Soros prostřednictvím svého Open Society Institute dává na dobročinné účely 400 milionů dolarů ročně. Zřejmě prvním velkým přispěvatelem na dobročinné účely na americkém kontinentu byl ocelářský magnát skotského původu Andrrew Carnegie. Ten v roce 1901 své hutní impérium prodal a založil nadaci, která za dobu jeho života věnovala na dobročinné účely zhruba 350 milionů dolarů. To je částka, která dle Hospodářských novin odpovídá dnešním asi sedmi miliardám dolarů. Významný byl i počin ropného magnáta Johna D. Rockefellera, který spolu se svým synem založil v roce 1913 Rockefellerovu nadaci. Ta doposud vynaložila zhruba třináct miliard dolarů, především na projekty spojené se zemědělským výzkumem, krom jiného i šlechtění odolných plodin schopných dosahovat vysokých výnosů i v Africe. Britský list Financial Times v této souvislosti konstatoval, že Rokefellerové významně přispěli k zelené revoluci v šedesátých a sedmdesátých létech minulého století. Vyšší výnosy u nově vyšlechtěných odrůd pšenice a rýže pomohly zabránit hladomoru milionů lidí v Africe a Asii.
