Politici spěchají s restituční tečkou
Českou politikou obchází stomiliardové strašidlo církevních restitucí. Expremiér Miloš Zeman dokonce soudí (EURO 10/2005), že hlavně katolíky vysoko nastavený požadavek určí i podobu příští vládní koalice. Předsedu lidovců Miroslava Kalouska totiž podle Zemana při námluvách s ODS příliš tíží ohledy na církve, zatímco sociální demokracie žádné břemeno cash platby nevleče, a to prý ovlivní Mirka Topolánka, s kým si po volbách plácne. Zemanův scénář má logiku, problém je však mnohem složitější. Nejde především o jednorázovou splátku, hrozivě vypadající suma by se vyplácela (jako dosud) zhruba po miliardě ročně. Nelze rovněž čekat rychlou dohodu, i když se léta zablokované narovnávání vztahů mezi státem a církvemi dalo v posledním měsíci do výrazného pohybu. Ale hlavně se dosud strnulá stanoviska církví i politiků včetně ODS a KDU-ČSL pružně vyvíjejí.
Šup s tím do vlády.
Za éry ČSSD neprošly dvě varianty řešení: výčtový zákon a obecný restituční zákon. V prvním případě nebyly církve schopny dodat doklady o vztahu k majetku, druhou možnost (už legislativně chystanou) letos v lednu zastínila metoda restituční tečky. Tříčlenná koaliční komise (Pavel Dostál za ČSSD, Jaromír Talíř za KDU-ČSL a Svatopluk Karásek za US-DEU) dosáhla totiž počátkem března spolu s církvemi překvapivé shody, že církve a náboženské společnosti se písemně vzdají veškerých majetkových nároků vůči státu a ten jim bude po určitou dobu dávat peníze. To vše by stvrdil zákon. Ministr Dostál dal 17. března do připomínkového řízení ideový návrh (text má týdeník EURO k dispozici), který má podle něj zhruba v půli dubna schválit vláda. Tím by metoda restituční tečky dostala zelenou a vznikla by vládní komise vedená vicepremiérem Martinem Jahnem za účasti zástupců církví, která by dohodla konkrétní podobu narovnání. „To znamená výši částky, jak bude valorizovaná, zda k tomu zavedeme asignace,“ upřesňuje Dostál. On a ČSSD důrazně odmítají říkat chystané roční částce renta, stejně jako nechtějí odvíjet její výši od hodnoty majetku, který církvím po roce 1948 ukradl totalitní režim.
Dvojkolejnost kvůli řádům?
Jenže už sama idea finančního vyrovnání má odpůrce. Tečku odmítají římskokatolické řády. „S touto variantou nesouhlasím,“ uvedl opat strahovských premonstrátů a předseda Konference řeholních představených Michael Pojezdný. „Říkám tomu – po nás potopa. My preferujeme naturální restituci, nejlépe nárokový způsob.“ Mnoho řádů totiž ze své podstaty hospodaří a speciálně premonstráti disponují precizní dokumentací majetku.
Bez všeobecného konsenzu církví však žádná tečka nebude. Co s tím? „Je to jen takový tlak na vyjednání lepších vstupních podmínek kvůli rozdělení těch miliard,“ tvrdí o odporu řádů předseda pracovní Komise církví Karel Fojtík z Církve bratrské s tím, že v nejbližších dnech po Velikonocích budou s řeholníky jednat „protečkoví“ katoličtí biskupové. S výhradami církví počítají i politici. Svatopluk Karásek i Jaromír Talíř navrhují dvojkolejné řešení, kdy by stát vydal řádům majetek a s dalšími církvemi by sjednal finanční narovnání. To ale odmítá ministr Dostál, který mluví o řešení pomocí zákona. Jde prý o nápad lidoveckého místopředsedy Cyrila Svobody: sněmovna by na základě většinového (nikoli stoprocentního) názoru církví finanční variantu uzákonila a odpůrci by se museli podřídit.
Volně se vznášející miliardy.
Mnohem těžší ale bude příprava splátkového kalendáře. Dostálův text předpokládá, že majetkové narovnání by se nemuselo týkat všech šestadvaceti dnes registrovaných církví a že klíčem k rozdělování peněz mezi jednotlivé církve by mohl být současný stav. S odkazem na koaliční domluvu navrhuje, aby církve dostávaly v příštích padesáti letech ročně zhruba po jedné miliardě korun. Jenže katolíci přišli s částkou minimálně sto miliard (a stoletým termínem). Přetahovaná o padesát volně se vznášejících miliard nebude snadná. Dostál zatím úvahy o vyšší sumě neodmítá, jeho návrh - na rozdíl od něj osobně - dokonce nevylučuje ani ohled na hodnotu zabaveného majetku: „Je otázkou, zda doba trvání bude určena politickým rozhodnutím, anebo odhadem ceny nemovitostí, jejichž vydání církve a náboženské společnosti nebudou požadovat,“ připouští se v textu. Lidovci se v pohledu na částku i na způsob jejího stanovení liší. Poslanec Jiří Karas (KDU-ČSL) považuje i stomiliardovou sumu za „katastrofu, kolosální podvod na církvi“, protože neodpovídá majetku, kterého se církve dobrovolně vzdají. Naopak lidovecký předseda Miroslav Kalousek věří v politické rozhodnutí. „Jakýkoli algoritmus, šém, který by se tvářil, že vychází z konkrétních čísel, by se tak jenom tvářil. Daleko lepší by bylo přiznat, toto je prostě dohoda mezi státem a církvemi,“ řekl. Zdůraznil však, že zvažovaná roční výše částky by byla jen pokračováním současného stavu a „rezignací na jakékoli restituce“, což je podle něj nepřijatelné. Výši sumy ale nechtěl kvantifikovat.
Bratr Kalousek
Kalousek nevnímá, že by požadavky katolické církve svazovaly lidovcům ruce. „Občanská společnost je pro nás vysokou prioritou a v rámci této priority je důležitá i pozice církví. To ale neznamená, že nás to nějak determinuje,“ prohlásil. Člověk blízký vedení ODS si myslí, že v zájmu lepší pozice lidovců by byl Kalousek ochoten hodit církevní požadavky přes palubu. „Kalousek má k církevním strukturám daleko. Neriskoval by pouze tehdy, kdyby to mělo rozbouřit situaci ve straně,“ podotkl s odkazem na skupinu kolem Cyrila Svobody.
Pro ryze politické stanovení vyplácené částky jsou Talíř i Dostál. První místopředseda ODS Petr Nečas naopak soudí, že „výše renty“ se bude odvozovat od odhadu majetku. „Intuitivně bych byl pro velkorysejší přístup, na druhé straně by mělo jít o částku, aby to zbytečně neudělalo společenskou konverzi, která by mohla církvím uškodit,“ uvedl. Místopředsedkyni ODS Miroslavě Němcové vadí, že chystanou tečku a systém financování církví nepůjde v budoucnu nijak změnit. Přesto si Karel Fojtík myslí, že ODS v posledních měsících přístup ke vztahům církví a státu výrazně změnila k lepšímu. „Na rozdíl od předchozí rétoriky začali s církvemi znovu pružně jednat. Jestli vznikne tandem ODS a lidovců, tak mám myslím dostatečné informace, že tato záležitost už je nezvratná,“ řekl o plnění restituční tečky. O financování církví se ODS kvůli příští koalici intenzivně baví i s lidovci.
Na výši finanční částky bude mít vliv i míra úročení, Fojtík mluví o jednom až 1,2 procenta. Počítá se i se zavedením daňových asignací (zákon chystá ministerstvo spravedlnosti) v rozsahu zhruba procenta z daní. Jenže zatímco Fojtík chce, aby se částka dělila pouze mezi církve, Dostál by do nabídky rád zahrnul například i ekologické a kulturní spolky.
Sto let žádný režim nepřežil.
Mají církve vůbec šanci vytvořit si z miliardových ročních splátek nové zdroje financování po vypršení platebního období? Karas tvrdí, že to nejde, Fojtík i Dostál v to doufají. Nečas prosazuje, aby církvím byl umožněn rovný přístup k příspěvkům na zajišťování zdravotnických, školských či sociálních služeb. Tečka vůbec je jen základem dalšího vývoje: stát zbaví restituční hrozby, církvím dá finanční jistotu. Inovaci systému nad základní dohodou ale bránit nebude. Originálně s tím počítá Apoštolská církev. „Když se ohlédnu do historie, žádný režim nám nepřežil těch padesát deklarovaných let. Není naděje, že by tyto dohody a jejich praktikování přežily padesát let, neřku-li sto,“ myslí si zástupce biskupa Aleš Navrátil. „Je to podle nás z hlediska ekonomické i politické úvahy úplný nesmysl,“ říká představitel církve, která se od Dostálova návrhu distancovala.
