Tentokrát jsme se rozhlédli po okolí Prahy a vyrazili za hranice hlavního města. Vyhlášený restaurant a penzion U zlatého selátka stojí až na samém konci Kladna. Dům, v němž sídlí, byl vybudován před 101 lety, původně jako obytný. Před válkou se stal lidovou hospodou a v socialistickém období tu byl schovaný centrální sklad podniku restaurace a jídelny. Do dnešní podoby se proměnil v roce 1995.
I když je pro nezasvěcené poměrně dobře ukryt v uličkách kladenské čtvrti Rozdělov, příznivci dobrého jídla a pití dobře vědí, kde jej hledat. Jak jinak bychom si vysvětlili zápisy ve zdejších návštěvních kronikách, kde najdete vzkazy a poděkování od turistů z Čech i z dalekých koutů světa? Lákadlem pro návštěvníky je vedle dobrot také kulturní program - majitel restaurantu je totiž zároveň dirigentem populární kapely Květovanka, věnující se především středočeskému folklóru a kabaretní hudbě. Její produkce dokáže spolehlivě zaplnit velký sál s kapacitou asi 150 míst, jenž sousedí s restaurací.
My jsme však nepřišli na dechovku, nýbrž na dobrou večeři. V pátek a o víkendu je tady téměř nemožné sehnat volný stůl, vše je zamluveno dlouho dopředu. Zvolili jsme proto všední den, kdy je návštěvnost menší, tudíž sem lze dorazit i bez předběžné rezervace.
Po příchodu jsme si mohli vybrat volný stůl podle libosti. Selskému stylu vnější fasády restaurantu odpovídá i interiér, který evokuje domácky příjemnou atmosféru. Velký krb, dřevěný strop s mohutnými trámy, na stěnách reprodukce prací starých mistrů, kyvadlové hodiny, dekorace ze sušených květin, nostalgická panenka na okně a velké množství polic a poliček, na nichž majitel zřejmě shromažďuje exponáty do sbírky historického nádobí a náčiní. Na první pohled je toho možná až moc, ale aspoň je na co koukat. Teplota v místnosti byla i v letním vedru velmi příjemná - zřejmě zásluhou mohutného ventilátoru, trůnícího přímo před barovým pultem. Přestože ve starobylé selské jizbě působil poněkud nepatřičně, my jsme za něj byli neskonale vděční.
Prostírání bylo jednoduché, kombinace čistě bílých ubrusů a drobných zelenobílých kostiček na ubrouscích byla příjemná a ladila s krátkými záclonkami nad okny. Vše bylo čisté, naškrobené, stolovníkům nic nechybělo ani nepřekáželo.
Obsáhlý jídelní a nápojový lístek nám byl předložen v klasických hnědých deskách. Hned v úvodu se nabízejí cenově výhodná menu složené z polévky, hlavního jídla a moučníku ve třech variantách po 99 Kč. Po chvílí čtení a delším rozhodování jsme zahájili večeři Campari a krušovickou dvanáctkou. Jako hlavní chod jsme zvolili telecí medailonky Gourmet s nudličkami vepřových jater, velkým plátkem slaniny a směsí žampionů, cibule a kečupu, podlité červeným vínem a koňakem, a pikantní dračí směs obsahující svíčkovou, vepřové carré, slaninu, rajčata, papriky, pórek, cibuli, kečup, sójovou omáčku a chilli. K oběma chodům jsme jako přílohu zvolili hranolky.
Ačkoliv jsme si hned v úvodu jídelního lístku všimli upozornění, že příprava jídel trvá něco přes půl hodiny, ve skutečnosti jsme (zřejmě vzhledem k menšímu počtu hostů) čekali jen poloviční dobu. Výsledek kuchařova snažení byl vynikající.
Kromě výborného masa jsme oba měli na talířích i bohatou oblohu. Poměly se dobře jak naše chuťové pohárky, tak zrak.
Jakmile jsme ochutnali, číšník se zajímal, je-li vše v pořádku a nemáme-li další přání. K jídlu jsme si objednali červené Svatovavřinecké a dobře vychlazené krušovické pivo.
Po jídle se obsluha ptala, jak jsme byli spokojeni, zhruba po deseti minutách nám pak nabídli něco sladkého. Požádali jsme o nabídku zmrzlinových pohárů - zvítězila horká láska (vanilková zmrzlina s horkými malinami a šlehačkou) a míchaná zmrzlina se šlehačkou. Ke zmrzlině jsme si dali capuccino s oplatkou. Zlatým hřebem byl digestiv - stejně jako ostatní hosté jsme jako pozornost podniku obdrželi po sklence hořké medoviny.
Překvapilo nás, že navzdory vyhlášenosti podniku a jeho proslulosti u zahraniční klientely tady není možné platit žádnou z platebních karet. Dozvěděli jsme se, že tento problém se řeší a nejpozději do tří měsíců karty přijímat budou. Jinak byl náš dojem z návštěvy U zlatého selátka téměř bezchybný. Jeden malý nedostatek jsme však nakonec přece jen našli - na dámských toaletách bylo sice čisto, voňavo, zrcadla naleštěná, chodbička vyzdobená, nicméně zásobník na tekuté mýdlo byl úplně prázdný. Kéž by skvrnou na sociálních zařízeních v Česku byla jen tato maličkost.
Restaurant & penzion U zlatého selátka
Adresa: Štefánikova 207, Kladno-Rozdělov
Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11 až 23 hodin, pátek až neděle 11 až 24 hodin
Počet míst: 24 (uvnitř) + 16 (na zahrádce), dále salonek (14) a samostatný sál (150)
Druh kuchyně: česká i mezinárodní
Platba kartou: ne
Jazykově vybavená obsluha: čeština, angličtina, němčina
Hodnocení restaurace
Atmosféra, pohodlí, estetika: 8 bodů z 10
Prostírání: 9 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku: 9 bodů z 10
Obsluha: 10 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů: 18 bodů z 20
Celkem 54 bodů z 60
Výběr z nápojového lístku
Krušovická dvanáctka 0,3 l 18,-
Bohemia sekt 0,75 l 180,-
Odrůdová vína jakostní (Frankovka, Svatovavřinecké, Rulandské modré, Savignon, Műller Thurgau, Rulandské bílé, Rulandské šedé atd.) 0,75 l 126,-
Chablis, ročník 1996, 0,75 l 1199,-
Chateauneuf-du-pape 0,75 l 1788,-
Dom Perignon 0,75 l 5904,-
Výběr z jídelního lístku
Čertova brambora 39,-
Baskické fazole 55,-
Palačinka s řeckou masovou směsí 56,-
Pstruh po židovsku 83,-
Kuřecí steaky Marie Luisa 103,-
Pštrosí medailonky v cibulové omáčce 188,-
Masový špíz s medovou šťávičkou (carré, kuřecí prsa, cibule, paprika, klobása, med, bylinky, 400 g) 231,-
Svíčková á la Mozart (svíčková, smetana, cukr, citronová šťáva, cibule, šunka, 400 g) 482,-
