Soutěž krásy nahrává korupci, aukce šponuje výnos
Britská vláda za prodej pěti licencí na UMTS dostane od budoucích operátorů 22,5 miliardy liber. Dnes Britové přemýšlejí, jak se s tak obrovskou sumou vlastně vypořádat. O UMTS se nyní vedou diskuse i v dalších zemích, vlády už přemýšlejí, jak z prodejů licencí na sítě UMTS zalepí díry ve veřejných rozpočtech. U nás však v tomto směru není příliš živo, ačkoliv by prodej licencí mohl vynést možná tolik, co schlamstnul Temelín.
Protože volné kmitočty jsou vysoce nedostatkovým zbožím a zájemců o lukrativní byznys přehršle, budou i u nás státní úředníci muset najít způsob, jak licence rozdělit co možná spravedlivě. Aukce, nebo tendr? Otázka, která bude jistě klíčovou. Bylo by dobré k oběma způsobům přistupovat nepředpojatě, a to i přestože státní úředníci i operátoři nyní očividně nadržují výběrovému řízení.
U operátorů je jejich postoj pochopitelný – komu by se chtělo platit desítky miliard za povolení k podnikání, když i tak budou muset vynaložit další podobné částky na budování nových sítí. Zkušenosti z udělování GSM licencí, ale již i z pár proběhlých výběrových řízení na UMTS ukazují, že aukce přináší mnohonásobně, ba dokonce řádově více peněz než „soutěž o nejkrásnější nabídku .
U úředníků se pak nelze zbavit dojmu, že favorizování tendru by mohlo souviset i se snahou o zachování vlivu na výběr. A nechat vliv členům různých ministerských komisí a štábů poradců znamená koledovat si o zkorumpované výběrové řízení. U dražby je to mnohem složitější.
Španělský tendr přinesl sedmdesátkrát méně peněz než britská aukce. Proto francouzská vláda začala přehodnocovat svůj postoj a od soutěže krásy zamýšlí přejít ke dražbě. Proto francouzská telekomunikační společnost Vivendi tlačí na vládu, aby nic takového nedělala, a demonstrativně opustila německé výběrové řízení, kde bude rozhodovat pouze výše nabídnuté ceny. Stejně tak proto v České republice společnost RadioMobil argumentuje proti aukci a ve prospěch výběrového řízení. Otázkou, řekněme eufemisticky nezodpovězenou, zůstává, proč čeští úředníci prosazují soutěž krásy.
Pokud budou UMTS licence v České republice vydraženy, mohou přinést státnímu rozpočtu desítky miliard korun. Patria Finance to odhaduje na stomiliardový důl. Jestli ho vytěží stát a peníze použije třeba na digitální alfabetizaci obyvatelstva, nebo jestli bude zkratka UMTS spíše připomínat větu „Úředníci Mohou Těžit Stále a miliardy skončí na úplatcích, se teprve rozhodne.
Výběrové řízení může být lepší metodou jen tehdy, pokud lze dát dohromady tým nekorumpovatelných lidí a průhledná kritéria. Bohužel nejednou v minulosti se u nás stalo, že v tendrech nebylo respektováno pořadí podle počtu dosažených bodů, že byla během řízení kritéria upravována, že bylo do výběru a jednotlivých nabídek zasahováno vysokými státními úředníky a poradci, kteří se soutěží neměli teoreticky nic společného. Jaké lze získat záruky, že se nic podobného u UMTS nebude opakovat?
Aukce je jednoznačně průhlednější, nicméně i její příznivci připouštějí, že superdrahé licence mohou podkopat schopnost vydražitelů rychle investovat do nové UMTS infrastruktury. „O tom, že na obavě z vítězovy kletby je něco pravdy, svědčí vzestupy cen akcií telekomunikačních společností, které z aukce odstoupily těsně před jejím závěrem z důvodů vysoké ceny, říká výkonný ředitel Patria Finance Vladimír Kreidl.
UMTS zasáhne do nejširších sfér ekonomiky. „V případě Velké Británie může přinést určité potíže třeba i britským penzijním a jiným fondům, nakupujícím státní dluhopisy. Těch v posledních měsících začalo na trhu ubývat v souladu s tím, jak se britský rozpočet, stejně jako americký, dostal do přebytku. Neočekávané příjmy z prodeje licencí nabídku státních dluhopisů ještě sníží, míní Vladimír Kreidl. Jak dále upozorňuje, místo nich se na zahraničních kapitálových trzích začíná objevovat čím dál více akcií a dluhopisů telekomunikačních firem. V České republice však efekty tohoto druhu zatím zdaleka nehrozí. Zvláště pokud ministerstvo dopravy a spojů prosadí místo dražby soutěž krásy.
UMTS ale nebude mít vliv jen na příjmy státních rozpočtů a z nich plynoucí pohyby na kapitálových trzích, ale též na konsolidaci v telekomunikačním sektoru. Malí operátoři zřejmě nebudou mít dostatek prostředků na drahé licence a drahou infrastrukturu a budou pohlceni většími konkurenty. Přežijí jen nejsilnější a Darwin se zase usměje v hrobě.
