STOP EUROBONDŮM

Pozastavení první tranše dluhopisů odborníci víceméně vítají

Nedávné rozhodnutí nového ministra financí Pavla Mertlíka pozastavit první tranši eurobondů vydaných v zahraniční měně (v objemu 300 milionů eur, což je více než deset miliard korun), kterými si chce stát půjčit v zahraničí peníze na zalepení dě r ve státním rozpočtu, přijala odborná veřejnost většinou kladně. Nejde prý o žádnou tragédii.

Tuzemští analytici a obchodníci souhlasí, že by se emisí státních dluhopisů v zahraniční měně ještě více stupňoval nežádoucí tlak na posilování české koruny, nicméně na druhou stranu upozorňují, že stopnutí eurobondů by mohlo mít negativní vli v na pověst země v zahraničí.

Tiskový mluvčí ministerstva financí Libor Vacek nedávno oznámil, že je třeba analyzovat dopad emise dluhopisů na vývoj již nyní velmi silné koruny. Navíc argumentuje tím, že české banky mají volné prostředky ve výši 200 miliard korun, a otázkou ted y je, zda by nebylo lepší vydávat obligace na českém trhu.

Intervence ČNB.

Je více než jasné, že k pozastavení se ministerstvo financí rozhodlo na základě intervence České národní banky, která argumentovala právě posilováním kursu koruny a která od samého počátku považuje zahraniční financování státníh o dluhu za nežádoucí a nákladné v porovnání s domácími půjčkami. Navíc zahraniční půjčky zvyšují již dnes extrémně vysoké zadlužení země dosahující 44 procent hrubého domácího produktu.

Ekonom společnosti Conseq Finance Petr Zahradník rozhodnutí ministra financí vítá. Podle něj je u nás skutečně velmi silná absorpční schopnost českých bank, a není tedy důvod, proč nenabídnout bondy doma, kde je zároveň o ně zájem. Na druhou stranu však také upozorňuje, že stopnutím utrpí pověst České republiky, neboť země tak opět nemá venku žádný dluhopis, od kterého by se mohly odvozovat ceny dalších půjček státu či českých subjektů. „Umístěním eurobondů venku by se samoz řejmě zvýšila domácí zadluženost země, stoupla by však důvěryhodnost státu jako dlužníka, domnívá se Zahradník. „Například v Řecku či Belgii tvoří zadluženost 60 procent hrubého produktu země a nikdo se nad tím příliš nepozastavuje, dodává.

Jiné obchodníky nechává pozastavení emise v klidu. „Vítáme rozhodnutí diverzifikovat finanční zdroje pro poměrně napjatý rozpočet. Pozastavení emise jako takové pro nás, myslím Českou republiku, respektive lokální daňové poplatníky, nebude znamenat de facto nic, myslí si Jan Brožík ze společnosti Patria.

Stát má podle něj v současnosti dostatečné možnosti financovat se na lokálním trhu. Podle Patrie je podstatné to, že ministerstvo financí vůbec podepsalo dokumentaci EMTN Programu - Euro Medium Term Note Programe - a díky tomu má stát možnost diverzifikovat trhy, na kterých získává zdroje. „Tím, že si stát vypůjčí na zahraničních trzích - kde je participace domácích finančních institucí nižší než na domácím trhu - vlastně neváže místní zdroje, které jsou pak k dispozici pro rozvoj domác í soukromé sféry, kde se naopak nedá předpokládat zásadní participace zahraničních institucí, domnívá se Brožík.

Zároveň podle něj emisemi na trhu eurobondů ustaví vláda takzvaný benchmark, který do jisté míry zjednoduší přístup ostatních domácích subjektů na tento trh. „Odložení emise v rámci EMTN v podstatě neohrožuje program jako takový, a tudíž mu nepřikládáme žádný význam, doplňuje Brožík.

Co bude dál?

Otázkou zůstává, co se bude nyní dít. Mluvčí Libor Vacek v minulém týdnu bez bližších podrobností uvedl, že ministerstvo financí připravuje vydání státních dluhopisů v euru během následujících několika měsíců. Zatímco Brožík se dom nívá, že vláda se k této formě půjčky zcela jistě vrátí, a to pravděpodobně ještě letos, Zahradník je opatrnější. Odhaduje, že se vláda k půjčce uchýlí až příští rok, až vyschnou „privatizační zdroje . Ty by měly letos na částečné krytí sc hodku státního rozpočtu podle něj stačit.

Smlouvy o vydávání státních dluhopisů na zahraničních trzích, takzvaný EMTN Program, v objemu celkem dvou miliard eur, tedy přes 70 miliard korun, podepsalo ministerstvo financí v polovině letošního července. První 300milionová tranše měl a mít splatnost sedm až deset let a výnos tohoto eurobondu se měl pohybovat v pásmu jednoho až 1,1 procentního bodu nad výnosem odpovídajícím německé vládní obligaci.

Boom vydávání eurobondů, a to především denominovaných v českých korunách, se odehrával hlavně v minulém a předminulém roce. Jen v roce 1998 bylo takto v české měně vydáno 40 emisí eurobondů, jejichž hodnota přesáhla 36 miliard korun. Například letos v lednu vydala Světová banka na trhu eurobondů emisi dluhopisů denominovaných v české měně v objemu dvou miliard korun nebo v březnu německá Commerzbank eu robondy za jednu miliardu korun.

Letos aktivita na tomto poli poněkud ochladla. Důvodem je, že se snížil úrokový diferenciál a emise začaly být již nepříliš atraktivní. Poklesl rovněž zájem o českou ekonomiku a po finanční krizi v Rusku se celkově snížila aktivita n a nových trzích.