Evropa musí začít otevřeně řešit základní otázky vlastní identity
Švýcaři před týdnem ukázali, jak chtějí, aby jejich země vypadala, respektive nevypadala. V referendu se 57,5 procenta voličů vyslovilo pro zákaz budování minaretů čili staveb spjatých s muslimskými modlitebnami. Akt přímé demokracie – druhdy světem tak obdivovaný – je rázem (elitami) odsuzován. Z většinové vůle občanů, kteří si přejí dle práva vymezit hranice tolerantnosti, je vláda nešťastná; už hledá berličku v zákoně, jak referendum zneplatnit kvůli devátému článku ústavy o svobodě vyznání. Banky se obávají „odvety“ bohatých arabských fondů či šejků. Švýcarská Strana zelených zvažuje žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tamtéž se chtějí obrátit muslimové z Langenthalu u Basileje, kde měli minaret brzy stavět. Organizace spojených národů přezkoumá slučitelnost referenda s mezinárodním právem. Hlasování rovněž pokáraly Vatikán či Amnesty International, ostřejší slova přidali duchovní od Egypta po Pákistán. Švédské předsednictví EU zákaz minaretů ostře kritizovalo… Nabízí se kardinální otázka: mají ještě Evropané možnost otevřeně projevit svá přání? Kam až může „měkká“ Evropa ve své toleranci ustupovat? A existují hodnoty, které chceme bránit?
Strašení černou ovcí
Plainpalais, Ženeva. Pár dní před referendem se v kosmopolitním městě vyjímají rudé plakáty s věžemi a ženou v burce. „Stop! ANO zákazu minaretů,“ stojí na nich ve francouzštině. V zemi je rozmístily nacionalistické partaje v čele se Švýcarskou lidovou stranou (SVP), která sehnala přes sto tisíc podpisů nutných k vyhlášení všelidového hlasování. SVP přišla s tezemi o minaretech jako symbolech „militantního islámu“ a předvoji hrozící islamizace. Feministky se přidaly s argumenty, že mešity jsou mužské stánky a minarety navíc i jakýmisi mužskými svatostánky moci – dogma multikulturalismu prý nesmí povýšit nad základní ženská práva.
„Ať už jsou zdůvodnění jakákoliv, politici se obávají výsledku. Přece jen: anonymita umožní i tolik korektním Švýcarům symbolicky hlasovat proti přílivu imigrantů, což by mohlo přinést nepříjemnou reakci islámských zemí,“ říká mi Lucielle, bankovní úřednice, která žije pod Alpami deset let. Referendu předcházela vyhrocená kampaň včetně on-line hry ničící minarety, některá města odmítla výlep plakátů. Ne tak Ženeva. I proto se v sousedství rudých billboardů začaly objevovat „oponentské“ duhové tapety vybízející k odmítnutí zákazu. Na jednom z nich je spokojený Švýcar snící o zemi pestrých oveček, vedle pak vystrašený xenofob s brokovnicí a děsivými vizemi černých ovcí… „Á“ je správně. Prý.
Trochu jiná Helvetia Nastupuji do tramvaje, směr hlavní nádraží. Na další stanici přistupuje skupinka Balkánců. Vytahují hudební nástroje, začínají cestující „oblažovat“ hlasitou hrou a zpěvem. S miskou od margarínu pak kapelník obchází vůz, aby posbíral odměnu. Málokdo mu úsměv vrátí. Přestup na autobus. Směr? Na předměstí Meyrin, kde leží sídliště pro chudší vrstvy. V sedačce se choulí dva nevábní Turci. Asi bezdomovci. Do dveří vstupuje tatínek s pětiletým chlapcem. Rychle „očuchne“ situaci, přičemž ihned zamíří na druhý konec dopravního prostředku. Podobně činí typický Švýcar v luxusním kabátci, elegantní dámička v kostýmku dokonce vystoupí. Dekády budovaná image podalpské země jako místa bohatství a čistoty se mi po pár dnech hroutí. Jakožto Čech využívající pražskou MHD jsem navyklý na ledacos. Co tomu ale asi říkají místní? Že směšovat národnosti, sociální a náboženské skupiny je zavádějící. Špatné. A zvláště v době, kdy roste nezaměstnanost, nejistoty, obavy. Právě takhle – zkratkovitě – lidé uvažují. Proto přemýšlím, jak asi bude zmíněná trojice v neděli hlasovat.
Příliš horký brambor K urnám se dostavilo překvapivě mnoho lidí. V zemi, jež má 7,5 milionu obyvatel včetně 400 tisíc muslimů, využilo svého práva 2,67 milionu oprávněných voličů (54 procent). Takřka šedesát procent minarety odsoudilo, pro zákaz se vyslovilo 22 z 26 kantonů – čtyřmi výjimkami se staly frankofonní Ženeva, Vaud, Neuchâtel a polokanton Basilej-město. Ve Švýcarsku žijí především muslimové z Turecka a Balkánu, minimum je z arabských zemí. Den po konání referenda se už na kontroverzních plakátech objevily přelepky: „Díky!“. Dle agentury AFP výsledky šokovaly jak umírněné strany, tak vládu. Ta uznala výsledek za závazný a přislíbila jej realizovat, takže by zákaz výstavby věží měl být doplněn k 72. článku ústavy helvetské konfederace, který se týká vztahu mezi státem a církvemi. Ministryně spravedlnosti Eveline Widmerová-Schlumpfová však neskrývala obavy, že rozhodnutí je v rozporu s evropskou konvencí o lidských právech. Jedním dechem uklidňovala svět: „Referendum se dotklo pouze minaretů, samozřejmě ne muslimské komunity.“ Dodala, že její země má zájem o „spolupráci mezi náboženstvími“ a nadále jí záleží na „náboženské svobodě.“
Věže jsou zástupný argument
Švýcarsko má stovky mešit, ale jen čtyři minarety. Ty se rušit nebudou. Jaké tedy bylo hlavní poselství? „Technicky vzato šlo víceméně o absurdní hlasování, neboť se nijak nedotýká možnosti výstavby mešit jako takových – takové hlasování by z evidentních důvodů nebylo možné – přičemž pro mešitu není minaret nezbytný. Důležitější je tak symbolický než praktický význam referenda. Na rozdíl od ,korektních‘ politiků a vlád většina voličů (a to jistě nejen ve Švýcarsku) chápe islám jako nebezpečí, a využili tohoto hlasování k tomu, aby to dali najevo,“ řekl týdeníku EURO expert, jenž se problematikou islamofobie dlouhodobě zabývá, ale s ohledem na citlivé téma nechtěl zveřejnit jméno.
Ani v ČR nejde o novinku. Před pár lety chtěli muslimové přistavět v Brně minaret, ale to jim místní zastupitelstvo zamítlo se zdůvodněním, že by narušil architektonický ráz města. „Není třeba nijak řešit ne/zbytnost minaretů pro mešity. Referendum je jen zástupným problémem v mnohem širším a podstatnějším diskurzu, jehož vedení však není v Evropě z důvodu politické korektnosti možné: diskurzu o tom, jestli je islám v Evropě vůbec vítán, a pokud ano, tak za jakých podmínek,“ doplňuje vědec. V internetové anketě serveru iDNES.cz by se pro zákaz minaretů v Česku vyslovilo 93 procent čtenářů z 15 tisíc respondentů.
Elity odtržené od reality Švýcarské hlasování též upozornilo na další potíž. Do jaké míry se ve věci mísení kultur, přistěhovalectví a náboženských požadavků odlišně vyjadřují politické elity a jaký je skutečný zájem obyvatel. S jedním z nejostřejších odsudků švýcarské volby přispěchal francouzský ministr zahraničí: „Když není možné stavět minarety, znamená to, že se utlačuje náboženství. Je to výraz netolerance a já netolerancí opovrhuji. Doufám, že Švýcaři toto rozhodnutí rychle změní,“ řekl stanici RTL Bernard Kouchner. Pozoruhodné vyjádření, zvláště od země, jež se nyní zaobírá vlastní poztrácenou identitou… Švýcaři jistě nevolili bez kontinentálních souvislostí. Všímali si rostoucího vlivu radikálních islamistů ve Velké Británii, Francii, Nizozemsku či Španělsku, kteří odmítají respektovat reciproční zásady demokracie a ohleduplnosti. Vstřícnost považují za slabost systému, odvolávky na lidská práva za prostředek posílení vlivu. Zástupce šéfredaktora MfD Viliam Buchert ve svém komentáři píše: „Švýcaři se výsledku referenda nediví. Podle mnoha z nich to byl jen vzkaz muslimům, že tolerance musí v této zemi vydržet i nadále. Ale že oni – ,tolerantní‘ – nemíní donekonečna tolerovat ty ,netolerantní‘. Tedy islamisty.“
Jásot pravicových radikálů… Nezájem vládnoucí garnitury o tabuizované téma je bystřinou pohánějící mlýn radikálů, nácků a šovinistů. Bohužel. Švýcarské mešity byly během kampaně několikrát poničeny, což se prý v zemi nestalo po čtyři dekády! Ohlasy přišly i z ciziny. Populistická pravice v Rakousku neskrývala z výsledku hlasování čirou radost. Podle předsedy Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho Švýcaři „jednoznačně odmítli radikální islamismus“ a vyjádřili svůj názor způsobem, který nelze zakrýt řečmi o potřebě politické korektnosti. „Je to vzorem pro Rakousko,“ řekl Strache agentuře APA. Obdobné reakce zazněly od populistů a krajní pravice z dalších zemí, například od Národní fronty Jeana-Marieho Le Pena nebo italské Ligy severu, jejímž heslem je Kostelním zvonům ano, minaretům ne. Dánští a rakouští nacionalisté už dokonce vyzvali k uspořádání obdobného referenda. Nizozemský list Trouw v důsledku lidového hlasování předpovídá hrozící polarizaci evropské společnosti.
… a budoucí ticho muezzinů Viditelných znaků islámu v Evropě kvapem přibývá. V ulicích je více zahalených žen, mešity nejsou žádnou kuriozitou a kvůli spatření islámské architektury nemusíte cestovat do Drážďan ke slavné fabrice Yenidze. Starý svět mizí. Domov se mění. „Čekali jsme to. Ale netušili, že to bude až tak rychlé,“ vypráví starší Švýcarka. Změna děsí. Všude. V Marseille chystají Velkou mešitu, která by mohla zastínit zdejší baziliku Notre Dame de la Garde. V Kolíně nad Rýnem má být v roce 2011 otevřena obří mešita s kapacitou dvou tisíc věřících a s dvojicí minaretů. Dle agentury DPA museli muslimové závazně slíbit, že se z 55 metrů vysokých věží nebude ozývat zpěv muezzinů. Co dál? Evropa musí začít otevřeně řešit základní otázky ve věci své vlastní identity. Už proto, že před branami EU stojí Turecko, potenciálně druhý nejlidnatější a největší stát nově budované Evropy. Alláh akbar!
*
BOX:
Co je minaret?
Arabsky manára, mi’zana. Stavba věžovitého tvaru, odkud jsou věřící svoláváni k modlitbě muezzinem. Jako typ se minaret vyvinul z praktické potřeby rozšířit dosah muezzinova hlasu. Minarety byly dostavovány k raným modlitebnám a stavěny nadále v jejich beprostřední blízkosti, samostatně nebo jako součást kultovního areálu. Zdrojem inspirace byly zejména věže křesťanských chrámů, zdaleka viditelné, vytvářející dominantu širšího okolí. Ve Švýcarsku se nacházejí jen čtyři minarety, jako je tento u Mahmúdovy mešity v Zürichu.
Pramen: Slovník Judaismus/Křesťanství/Islám, Praha – MF 1994
*
BOX:
Odsudky i sympatie
Přehled vybraných názorů na výsledky švýcarského referenda:
* „Vítám to. Elity by měly přestat přehlížet obavy Evropanů.“ (Marine LePenová, francouzská europoslankyně pravicové Front Natinal)
* „Takový vývoj ukazuje na extrémní islamofobii lidí Západu. Je to snaha muslimy vyprovokovat, aby došlo k roztržce mezi islámem a Západem.“ (Khuršíd Ahmad, místopředseda Džamáate islámí, hlavní strany fundamentalistů v Pákistánu)
* „Je mi líto, že někteří lidé berou přítomnost muslimů v Evropě jako střet. Připadá mi, že se vracíme do 18. století, kdy byl v katolickém Rakousku-Uhersku přijat zákon, které evangelíkům zakazoval stavět kostely s věží.“ (Vladimír Sáňka, ředitel Islámského centra v Praze)
Pramen: ČTK, BBC, Reuters, ČRo
