Ceny zemědělských komodit se mohou vyšplhat až na dvojnásobek, pokud nezměníme politiku.
Do symfonie politických elit na téma „hrozba globálního oteplování“ vnesl první disharmonické tóny expert pro výživu OSN Jean Ziegler. Využívání, či lépe řečeno zneužívání obilí či kukuřice na výrobu ropných náhražek totiž dokonce označil za zločin proti lidskosti.
Tolik vysmívané a zlehčované názory českého prezidenta na „boj“ proti globálnímu oteplování dostaly díky tomuto politicky etablovanému názoru jinou dimenzi. Jean Ziegler totiž pouze zopakoval to, co Václav Klaus tvrdí od samého počátku „zeleného šílenství“, a co se dá lapidárně vyjádřit známým anglickým heslem „není možné koláč sníst a mít jej zároveň celý“.
Rozvojové země v současnosti řeší primární otázku, jak snížit počet svých občanů, kteří dnes a denně hladoví. Takových je v celém světě 854 milionů. Kvůli nebezpečné environmentální politice rozvinutých zemí však hrozí, že hladovějících může být v dohledné době i dvojnásobek. Až na dvojnásobek se totiž mohou vyšplhat ceny zemědělských komodit, pokud velmi rychle nepřehodnotíme současnou politiku.
Nobelova cena míru pro neúspěšného amerického politika Al Gorea a panel OSN věnovaný klimatickým změnám tak dosáhly svého cynického významu. Al Gore, Angela Merkelová či Martin Bursík a s nimi spřažení politici nejsou ani náhodou zachránci lidstva, jak se snaží namluvit svým voličům a příznivcům. Nutit člověka, který ráno neví, zda se ten den vůbec nají, aby si koupil úspornou žárovku, není totiž opravdu nic jiného než zločin proti lidskosti.
Jestliže v subsaharské Africe hrozí lidem kvůli onomu „zelenému šílenství“ smrt hladem, u nás budeme „pouze“ jíst drahé potraviny, místo dovolené budeme dávat peníze do vytápění a čekat, kolik pracovních míst zanikne kvůli ekologické daňové reformě. Dokud však voliči nepochopí, že politici a strany hlásající křížové výpravy nechtějí ve skutečnosti jejich, ale pouze své dobro, těžko s tím něco naděláme.
