Richard Branson
Když se v roce 1996 britských teenagerů výzkumníci ptali, kdo ze známých osobností pro ně ztělesňuje křesťanské desatero, dostali zajímavé stupně vítězů: první Matka Tereza, druhý papež a třetí podnikatel Richard Branson. Působí až neuvěřitelně , že existuje velice úspěšný byznysmen, který je svojí společností považován za symbol ctností.
Brit Branson (49), v Čechách známý především jako balonový dobrodruh neúspěšně se pokoušející obletět zeměkouli, je zakladatelem a vlastníkem konglomerátu mnoha nejrůznějších firem, od výrobců kondomů přes půjčovnu svatebních rób až po aerolinky a hudební megastory, společně nesoucí značku Virgin. Bransonovo podnikatelské impérium za hrnuje na sto padesát firem, ve kterých pracuje přes dvacet tisíc zaměstnanců a jeho osobní majetek je odhadován na tři miliardy dolarů. Všechny společnosti Virgin zastřešuje Branson, který si v každé udržuje rozhodující podíl.
Na Richarda Bransona jsem narazil v knize Benjamina Kurase „Jak přežít padouchy . Autor ho jmenuje společně s již zesnulým Jamesem Goldsmithem a Georgem Sorosem jako vzácné výjimky mezi bohatými a mocnými světa, jako slušné lidi, kte ří úspěšně potírají gaunery. Podle Kurase se Branson „vedle podnikatelského úspěchu a několika vyhraných soudních sporů s padouchy, které z něho udělaly lidového hrdinu , proslavil výstřednostmi typu:
- Záliba chodit na důležitá obchodní jednání ve svetru.
- Létání vzdušným balonem, při němž se už několikrát taktak nezabil.
- Seskok padákem na vlastní svatbu.
- Důsledná politická nestranickost a nezávislost na politicích a vládních institucích provázená neochotou přispívat do jakýchkoli stranických fondů.
- Stoický klid a mužská hrdost, s jakou přijal zveřejnění fotografií své ženy fotografované v mládí v plné nahotě, se slovy: „Jen ať každý vidí, jak je krásná matka mých dětí.
- Velký vázaný zápisník velikosti A4, který nosí s sebou místo high-tech notebooků, k nimž cítí stejnou nevraživost jako k přenosným telefonům.
Podnikatelské poučky obrátil Branson naruby. Odmítá rozšířené přesvědčení, že na prvním místě jsou zájmy investorů. „Na prvním místě jsou zaměstnanci, na druhém zákazníci a až potom akcionáři. Pokud budou zaměstnanci v práci šťastní, budou ji dělat co možná nejlépe. Potom budou spokojeni i zákazníci a ti přinesou dividendy investorům, říká Branson. Sám tuto zásadu dodržuje velmi pečlivě. Každý měsíc píše svým zaměstnancům dopis, kde je chválí a děkuje jim a vybízí je, aby se s jakýmkoli nápadem či stížností klidně obrátili přímo na něj. Pracovní den potom začíná čtením dopisů od zaměstnanců a ihned na ně reaguje. Denně jde zhruba o dvacet až třicet dopisů. Jeden týden v roce je ve Virgin Group věnován společné dovolené na anglickém venkově, kam Branson pozve všechny své zaměstnance i s jejich rodinami. Každý rok rovněž hostí několik zaměstnanců na svém ostrově v Karibiku.
Richard Branson začal podnikat v devatenácti letech. Při vydávání časopisu Student ho napadlo, že by mohl čtenářům nabídnou zlevněné gramofonové desky, které vykoupí za pakatel z obchodních skladů, kde leží jako neprodejné. Rozesílal poštou mr aky elpíček, a založil si proto společnost Virgin, v češtině znamenající panna, panic. „Byli jsme ještě opravdu nezkušení, vysvětloval po letech název svých firem. Panic byl ale nadmíru úspěšným, a tak si již za dva roky pořídil hudební studio. Na hudbu měl Branson nos. Podepsal exkluzivní smlouvy s tehdy ještě neznámými Philem Collinsem, Mikem Oldfieldem, Sex Pistols, Genesis či Peterem Gabrielem. Firmu Virgin Music v osmdesátých letech prodával společnosti Thorn-EMI za miliardu dol arů.
Před patnácti lety využil deregulace britských aerolinií, koupil první letadlo, založil společnost Virgin Atlantic a začal konkurovat státem dotovaným British Airways. Řada lidí si tehdy myslela, že nyní Branson narazí. Rozumí sice hudbě, ale letec ká doprava je přece jen něco jiného. „Pokud umíš dělat jeden byznys, umíš dělat jakýkoliv jiný. Jestli umíš dobře řídit nahrávací studio, zvládneš řídit i aerolinky, říkal Branson bezstarostně. Jeho filozofie podnikání je založená na jednání s ;lidmi, na jejich motivování. Virgin Atlantic konkurovala British Airways tak úspěšně, že BA začaly s velmi špinavými praktikami. Například se nabouraly do seznamu zákazníků Virgin Atlantic a přesvědčovaly je, že lety VA jsou zrušeny, ale mohou letět s nimi. Branson nakonec BA žaloval. Vyhrál odškodné milion dolarů, které rovným dílem rozdělil mezi zaměstnance Virgin Atlantic s dovětkem, že jde o prémie od British Airways.
Když do něčeho Branson jde, většinou zatřese celým odvětvím. Jinak to podle něj ani nemá cenu. „Řekněte Richardovi, že něco je nemožné, a uvidíte, jak se mu rozsvítí oči, říká jeho spolupracovník David Tait. Poslední akcí tohoto druhu byl nákup zt rátových britských železnic, které během roku dostal do zisku 25 milionů liber. Nebo se rozhodl konkurovat Coca-Cole a Pepsi-Cole vlastním drinkem Virgin-Cola. V Británii již Pepsi porazil.
Extravagantní podnikatel Branson byl popsán i v prestižním British management journalu. Alan Mitchell o něm napsal, že založil kulturu svého byznysu na střetu hodnot šedesátých let: zisk versus lidé, peníze versus morálka, korporace versus zák azník, formální versus neformální, plánování versus spontaneita, tajnůstkářství versus otevřenost. „Branson si vždy vybral humanistickou cestu a vrátil její hodnoty do samého centra podnikání, poznamenal Mitchell.
