Část evropských peněz pro hlavní město propadne
Hlavní město Praha má podle statistik slušnou životní úroveň, která převyšuje průměr Evropské unie. V Česku není žádný další srovnatelný region. Praha však paradoxně získala i jiné prvenství - přijde o část peněz, které jí byly přiděleny z evropských fondů na rok 2004. Hlavní město je totiž nedokáže vyčerpat do konce letošního roku, což je nejzazší možný termín. Propadne řádově několik desítek milionů korun. Ve všech ostatních českých operačních programech se buď podaří přidělenou částku využít, nebo alespoň zachránit peníze díky účetní operaci - započtením zálohové platby z Bruselu.
Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič říká, že Praha je do značné míry obětí své vyspělosti. Má tedy hlavní město vůbec čerpat nemalé částky z evropských fondů? Evropský komisař Vladimír Špidla nyní vznáší námitky vůči českým plánům na příští období 2007 až 2013 a zasazuje se o to, aby Praha neprofitovala z Evropského sociálního fondu na úkor ostatních českých regionů.
Metropole peníze potřebuje.
Patricia Tiso Ferulíková, ředitelka odboru fondů EU na pražském magistrátu, je přesvědčena, že Praha evropské peníze také potřebuje. „Vysoká ekonomická výkonnost neznamená, že se hlavní město nepotýká se specifickými potřebami,“ argumentuje Ferulíková. Praha chce podle ní využít fondy EU k podpoře ekonomiky, která má vysokou přidanou hodnotu, plánuje podporovat spolupráci vysokých škol s podniky, posílit vazby mezi výzkumem, vývojem a podnikatelskými aktivitami. Druhou oblastí, na kterou chce metropole soustředit podporu z Evropského sociálního fondu, je sociální integrace. Praha má vyšší koncentraci lidí, kteří mají zkušenosti s drogovou závislostí, a více také než jiná města řeší otázku pomoci lidem bez přístřeší, upozorňuje Ferulíková.
Před vstupem Česka do Evropské unie se mluvilo o tom, že Praha jako jediný tuzemský region nebude mít nárok na automatickou podporu z regionálních fondů. Přesto se hlavnímu městu nakonec podařilo získat významné částky. Jan Havránek, šéf poradenské firmy Raven Consulting, se ale domnívá, že právě tato informace poněkud zanikla. „Podnikatelé si mnohdy myslí, že se v Praze žádné evropské dotace nepřidělují,“ řekl Havránek v rozhovoru pro týdeník EURO. Neví se ani o tom, že v hlavním městě mohou získat peníze z fondů EU i velké firmy, a to zvlášť v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Důležité je tedy zlepšit informační politiku. „Pokud vysvětlíte, jaká je ve skutečnosti situace v Praze, zjišťujete, že by tu byl velký zájem,“ dodává Havránek.
Co lze zachránit ve finiši.
Ředitelka Ferulíková to vidí jinak. Praha podle ní neměla problémy se zájmem o evropské finance a žadatelé usilovali o více peněz, než bylo možné přidělit. Problémem je spíše komplikovaná struktura programu JPD 3 (Jednotný programový dokument 3 pro Prahu), jehož cílem jsou projekty rozvoje lidských zdrojů. Polovinu tohoto programu spravuje samo město, o zbylou část se dělí ministerstvo práce a sociálních věcí, pražský úřad práce a Nadace rozvoje občanské společnosti. Největším zádrhelem jsou projekty, jež má na starosti úřad práce a měly by podpořit aktivní politiku zaměstnanosti, lepší sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců, ale kupříkladu také využívání nových forem zaměstnávání. Toto vše jsou ovšem takzvané „měkké projekty“, u nichž čerpání peněz a především jejich vyúčtování bývá složitější než v případech, kdy se finance „napumpují“ třeba do stavby silnic.
Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní usiluje o to, aby propadlá částka v Praze byla nakonec co nejmenší. Ministr pro místní rozvoj Gandalovič, který celkové čerpání z evropských fondů koordinuje, původně mluvil o ztrátě pěti milionů eur. Ve skutečnosti to bude méně. Ředitelka odboru Evropského sociálního fondu z ministerstva práce Iva Šolcová týdeníku EURO sdělila, že pracovníci ministerstva nyní pomáhají úřadům práce s co nejrychlejším vyúčtováním již realizovaných projektů, kterých je poměrně dost. Snaha zachránit ve finiši co nejvíce peněz je enormní.
Tempo zrychluje.
Důvodů, kvůli nimž Praha získá onen neslavný primát, je ovšem více. Ferulíková upozorňuje, že hlavní město má proti jiným regionům jinak nastavené podmínky čerpání včetně pravidel pro spolufinancování. „Zatímco v Praze je na vyčerpání jednoho eura z fondů EU třeba současně vynaložit jedno euro z dalších zdrojů, pro zbytek regionů je to pouze 0,33 eura,“ vysvětlila ředitelka z magistrátu. Dodatečné prostředky je nutné hledat v pražském či státním rozpočtu nebo někde jinde. Znamená to, že když se v Praze úspěšně realizuje projekt s rozpočtem čtyř milionů korun, hlavní město získá z EU jen dva miliony. Jinde v Česku by však stejný projekt znamenal čerpání tří milionů korun. „Na projekty realizované v Praze bylo v celkovém objemu vynaloženo více prostředků než v jiných regionech, ale protože statistiky čerpání se zaměřují jen na podíl EU, vykazuje Praha horší výsledky,“ dodává Ferulíková.
Dalším faktorem, který Prahu v „soutěži o využití evropských peněz“ znevýhodňuje, je podle ředitelky nastavené tempo čerpání. Evropská unie Praze rozdělila celkovou částku pro období 2004 až 2006 na tři stejně velké díly pro jednotlivé roky, zatímco zbytku republiky se přislíbená částka rok od roku zvyšuje. Pro rok 2004 tam jde zhruba jen o dvacet procent celkové podpory.
Bylo by tedy chybou ze všech potíží vyvozovat, že když má Praha potíže dnes, bude je nutně mít i v příštím období. Přestože tok evropských peněz do Prahy připomíná děravý ementál, těch děr nakonec nemusí být tolik, jak se na první pohled zdá. Třeba při čerpání peněz na rozvoj lidských zdrojů se už podařilo mnohé zlepšit. Jan Havránek uvádí, že celý proces získávání dotací se v této oblasti (nejen v Praze) zrychlil. Pomalou však zůstává třeba jinak příznivě hodnocená agentura CzechInvest, která má na starosti zprostředkování evropských dotací na rozvoj průmyslu a podnikání.
Eurolavina se Praze vyhne.
Skutečnost, že Praha ještě dlouho zůstane podstatně bohatším regionem než jiné české oblasti, je evidentní. I když lze využívání financí z evropských fondů v metropoli zlepšit, klíčová otázka nadále visí ve vzduchu: Měla by Praha čerpat poměrně vysoké částky z fondů EU i v příštím sedmiletém období? Patricia Tiso Ferulíková poukazuje na důležitou skutečnost. Hlavní město bude mít v období 2007 až 2013 každoročně k dispozici přibližně stejnou částku, kterou disponovalo v letech 2004 až 2006, zatímco ostatní české regiony získají několikanásobně více než dosud. V oblasti lidských zdrojů se navíc bude ročně rozdělovat mezi pražské projekty jen zhruba polovina prostředků ve srovnání se současným programem. Enormní nárůst finančních prostředků, jež zamíří do Česka, až na úroveň sto miliard korun ročně, se tedy Prahy tolik netýká. Potíže s účelným absorbováním těchto peněz budou mít pravděpodobně jiné regiony.
Eurokomisař Vladimír Špidla, který má v Bruselu na starosti Evropský sociální fond, nicméně hodlá zajistit, aby Praha neukrajovala z peněz, jež by měly určeny především ostatním (a chudším) regionům. Problém je v tom, že kromě celorepublikového operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost předložilo Česko do Bruselu také pražský program, který má podobné cíle v rámci metropole. V rámci celonárodního programu se ovšem počítá s projekty, díky nimž bude profitovat i Praha. Pokud Češi nechtějí oba programy vyloženě sloučit, měli by nabídnout jiné řešení. Špidla se přitom odvolává na platnou evropskou legislativu, která ani neumožňuje, aby z peněz pro chudé regiony měly prospěch bohaté oblasti jako Praha.
Zapojení dalších zdrojů.
A jaké možnosti řešení Česku vlastně zbývají? Hlavní město Praha by se mohlo vzdát části peněz ve prospěch celorepublikového programu. Pokud však neučiní ani to, bude zřejmě nutné najít finance navíc ve státním nebo městském rozpočtu. Právě díky nim by se celorepublikové projekty mohly uskutečnit i v hlavním městě. Na řešení se budou muset shodnout tři klíčoví hráči, hlavní město Praha, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo práce. To, jak silný bude český postoj v Bruselu, záleží právě na schopnosti těchto tří úřadů prezentovat jednotnou pozici.
Ředitelka Ferulíková v této souvislosti upřesnila, že projekty „národního systémového charakteru“ nemají za cíl podpořit konkrétního studenta či nezaměstnaného, ale přinášejí změnu systému. A takové systémové projekty plánuje ve svém operačním programu nejen ministerstvo práce, ale také ministerstvo školství.
Češi už před časem Bruselu řešení nabídli, když přislíbili převést část peněz z pražského programu do národního. Evropská komise však tento krok považovala za nedostatečný.
Méně na lidské zdroje?
Budoucnost pražského programu není jediným problémem, o kterém jednal ministr Gandalovič s komisařem Špidlou. Evropská komise má nadále výhrady k tomu, že Česko hodlá snížit podíl Evropského sociálního fondu na celkovém čerpání v období 2007 až 2013 ze sedmnácti na čtrnáct procent. Čeští ministři se naopak shodli, že bude vhodné věnovat méně peněz na oblast zaměstnanosti či lidských zdrojů a naopak posílit tok peněz do modernizace silnic v jednotlivých krajích. Vladimír Špidla namítá, že Česko ve svém Národním reformním programu (v rámci takzvaného lisabonského procesu) navrhlo řadu opatření na podporu rozvoje lidských zdrojů. „Se snižujícím se zaměřením na lidské zdroje v programech financovaných EU může být obtížné dosáhnout vytyčené cíle,“ dodává eurokomisař.
Zřejmě ještě silnější výhrady má Evropská komise k rozdělení zmíněných čtrnácti procent. Česko plánuje jejich rozdělení rovným dílem mezi operační programy ministerstva práce a ministerstva školství. Předchozí vlády s účastí sociální demokracie nicméně původně navrhovaly větší objem peněz pro ministerstvo práce, tedy především na podporu zaměstnanosti. Ta také podle Špidly tvoří „základní právní rámec Evropského sociálního fondu“.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas český návrh hájí. Poukazuje na to, že zbytečně příliš vysoké číslo čerpání z Evropského sociální fondu stanovil právě Vladimír Špidla ještě jako bývalý český premiér. Evropská komise nám nemůže nic vnucovat, říká Nečas a dodává, že Češi musejí sami vědět, jaké jsou nejlepší cesty k využití evropských peněz. Dosavadní čerpání peněz na rozvoj lidských zdrojů podle ministra nepřináší takový pozitivní efekt, který by vyšší dotace v tomto směru ospravedlňoval.
Každý ví, co je traktor.
Jsou tedy dotace z Evropského sociálního fondu (ESF) vyhozenými penězi? Jan Havránek z Raven Consulting si to nemyslí. Problém je podle něj v nedostatečné komunikaci. „Když vypíšete dotaci třeba na traktor, všem je jasné, o co jde. Když dáte peníze na odbourávání sociálních exkluzí, nikdo neví, co se tím vlastně myslí.“ Havránek vidí šanci v tom, že se budou lépe prezentovat úspěšné příklady, ukáží se modelové projekty čerpání z ESF. Z dlouhodobého hlediska je lepší směřovat peníze do znalostní ekonomiky a vzdělávání lidí, byť rychlejší ekonomický efekt přinesou investice do strojů.
Ani šéf Ravenu Havránek nicméně současný český návrh nezpochybňuje. Příliš vysokou částku na rozvoj lidských zdrojů by skutečně nebylo možné v příštím sedmiletém období vyčerpat. V tom se koneckonců shoduje s Petrem Nečasem. „Vím, že investice do vzdělání či zvyšování kvalifikace má velký význam,“ prohlásil ministr práce. Pochybuje však o současném způsobu využívání peněz z Evropského sociálního fondu.
Evropské finance půjdou také na pražské metro
Hlavní město Praha bude mít v příštím období 2007 až 2013 k dispozici zhruba dvanáct miliard korun z evropských fondů. Kromě investic do lidských zdrojů mají tyto prostředky pomoci zlepšit kvalitu dopravní infrastruktury s využitím technologií šetrných k životnímu prostředí, uvedla Patricia Tiso Ferulíková, ředitelka odboru fondů EU z pražského magistrátu. Podporovat se bude také dostupnost a efektivní využívání informačních technologií malými a středními podniky a zřizování míst s veřejným přístupem k internetu. Část peněz se má investovat do ekologické veřejné dopravy a revitalizace opuštěných a devastovaných ploch. Dále se Praha zaměří na zvyšování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace, podporu transferu technologií a podporu spolupráce mezi podniky s cílem posílit roli Prahy jako inovačního centra.
Město bude také moci uplatňovat své záměry v rámci budoucích operačních programů Doprava a Životní prostředí. V tomto případě jde o velké investiční projekty, na které je možné čerpat peníze z Fondu soudržnosti. Praha hodlá modernizovat pražské metro, prodloužit trasu A a stavět trasu D. Část peněz má jít na rozvoj systému řízení silniční dopravy a výstavbu vnějšího pražského okruhu. Praha ale neplánuje využívat finančních prostředků z fondů EU na celkovou výstavbu vnitřního městského okruhu, protože jí to neumožňuje letos schválené evropské nařízení o Fondu soudržnosti.
