V České republice za 30 let její existence nevznikla dostatečně silná vyšší střední třída. Vyplývá to z nejnovějších údajů, které přinesla studie Global Wealth Report od společnosti Boston Consulting Group. Podle ní vlastní finanční majetek (hotovost, dluhopisy či akcie) v hodnotě minimálně pět milionů korun pouze sto tisíc Čechů, tedy zhruba jedno procento tuzemské populace.
Těchto sto tisíc lidí přitom disponuje zhruba 58 procenty veškerého finančního majetku v Česku. Více než čtvrtina tuzemského bohatství pak připadá na přibližně stovku nejmajetnějších osob, které vlastní kapitál v minimální hodnotě 2,2 miliardy korun.
Skoro polovinu kapitálu tvoří hotovost
V Česku chybí především skupina lidí s hotovostí, dluhopisy a akciemi v hodnotě mezi pěti a jedním stem milionů korun. Zatímco v celosvětovém měřítku tito ,vyvolení‘ drží třetinu veškerého kapitálu, v Česku je to pouze 17 procent. Podobně jsou však na tom i ostatní státy střední a východní Evropy. „Důvodů je mnoho, ale já za ten hlavní považuji skutečnost, že na vytvoření střední třídy je potřeba několik generací. U nás se to tedy ještě po pádu komunismu nestihlo,“ domnívá se Jiří Švejcar, partner pražské kanceláře Boston Consulting Group.
Mezi Českou republikou a světem je ale i několik dalších zásadních rozdílů. Odlišný je třeba náš vztah k reálným aktivům, jako jsou nemovitosti či drahé kovy. Zatímco za hranicemi je podíl těchto aktiv a finančního majetku přibližně vyrovnaný, v Česku tvoří kapitál pouze 38 procent veškerého bohatství.
„Náš region je specifický velkým důrazem na osobní vlastnictví. Čím chudší je totiž společnost jako celek, tím více lidé preferují akumulaci majetku, což se projevuje zejména pořízením vlastního bydlení pro sebe a často i pro děti. Teprve když mají lidé pocit, že jsou dostatečně materiálně zajištění, obrací se jejich pozornost k finančním aktivům,“ vysvětluje Švejcar.
Češi jsou navíc ohledně finančního majetku stále velmi konzervativní. Téměř polovinu veškerého tuzemského kapitálu totiž tvoří hotovost a peníze na bankovních účtech. Dalších 40 procent je pak uloženo ve formě akcií a zbytek připadá na dluhopisy, životní pojištění a penzijní spoření. Ve světě přitom hotovost tvoří jen necelou třetinu finančního majetku a na zmíněné ,životko‘ a ,penzijko‘ připadá čtvrtina kapitálu.
Česko trápí strukturální problémy
Jednou z nejvíce negativních informací, která ze studie vyplynula, je fakt, že Česká republika v poslední době ztrácí svoji pozici bohatého státu v rámci regionu střední a východní Evropy. Zatímco před 20 lety připadalo na Česko sedmnáct procent veškerého finančního majetku v regionu, na konci roku 2022 to nebylo už ani procent devět.
„Růst HDP u našich sousedů je v posledních letech obvykle vyšší než v Česku. Naše data přitom ukazují, že se to přirozeně promítá i do bohatství lidí. Tento trend navíc může v dalších letech ještě zrychlit. Česká ekonomika totiž trpí řadou dlouho neřešených strukturálních problémů a nedostatečnou vizí toho, kam se chceme v budoucnu ubírat,“ upozorňuje Švejcar.
Analytici dotčené společnosti se však domnívají, že Česko má stále potenciál vrátit se na růstovou trajektorii. Zároveň s tím bychom se opět mohli stát regionálním lídrem v inovacích i růstu národního bohatství. K tomu ale země potřebuje dlouhodobou vizi a moderní legislativu, která firmám umožní plně rozvinout svůj potenciál.
„Klíčový bude například postoj vlády a firem k rozvoji technologií souvisejících se snižováním emisí oxidu uhličitého, které lze následně vyvážet do zahraničí. Velký potenciál má také oblast finančních technologií, protože obrat tohoto sektoru by měl do roku 2030 vzrůst na šestinásobek,“ uzavírá Švejcar.
