Strana práv občanů Miloše Zemana možná není alternativou pro dolních deset milionů
Pokud se Zemanova Strana práv občanů (SPO) nedostane po květnových volbách do Poslanecké sněmovny, pak bude možnost, že se stane bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, stejně malá, jako je dnes. Vazby lidí ze Zemanova stranického okolí na Lukoil a další ruské firmy by se pro ČR staly nebezpečnými, až kdyby SPO získala zázemí ve sněmovně, a především podíl na vládní moci. Obojí je však vzhledem k plus minus jen dvěma procentům volebních preferencí SPO málo pravděpodobné.
Navzdory tomu se českými novinami převalila záplava článků na toto téma. V Lidovém domě z ní museli být mile překvapeni, pokud však jeho PR oddělení samo nepomohlo novinářům „nazdvihnout stavidla“. Co si budeme povídat, pokud by se ve veřejnosti podařilo vyvolat dojem, že SPO je v „ruských službách“, sociální demokracii by asi mnoho voličů nepřetáhla! Rozhodně nikoli tolik procent, aby ČSSD kvůli tomu ve volbách neuspěla a Jiří Paroubek byl jako adept na premiérské křeslo diskvalifikován.
To by však Miloš Zeman chtěl! Právě touha pomstít se ČSSD a osobně Paroubkovi ho, zdá se, motivovala k tomu, že se stal spoluzakladatelem a předsedou Přípravného výboru SPO. Letory jistého typu dokážou občas prominout, ale nikoli odpustit. A Zeman dosud neodpustil! Cože? Inu, on to byl, kdo sociální demokracii jako její předseda pozvedl až na vrchol moci, a ona to byla, která ho před šesti léty „potopila“ při prezidentské volbě. A byl to opět Zeman, kdo před sněmovními volbami v roce 2006 „podržel“ svého nástupce v čele ČSSD, ale po nich se od Paroubka i sociální demokracie dočkal zrady, protože opustili maršrutu, kterou jim vytyčil. Hlavně za to se jim touží revanšovat. Spojuje se s jejich protivníky, piklí proti nim, nedá si pokoje.
Dokud se obrysy SPO víceméně kryly se seniory z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana, v Lidovém domě neměli důvod být nervózní. Z taktických důvodů se sice jako kliďasové tváří i nadále, leč teď už důvod k nervozitě mají. Z ČSSD do SPO zběhl poslanec Kosta Dimitrov, ale dějí se i horší věci. Zeman vyráží z Vysočiny a tam, kde se zdrží, propuká v místních organizacích ČSSD neklid. Po jeho návštěvě přecházejí prý na Vsetínsku a v menší míře na sousedním Zlínsku do SPO téměř celé místní organizace ČSSD. Ve Slušovicích se stal akvizicí Zemanovy strany František Čuba, bývalý předseda zdejšího proslulého Agrokombinátu. Čuba je ovšem „retro“ , zatímco ani ne třicátník v čele pražské organizace SPO znamená, že Zeman úspěšně líčí i na mladé. To je pro ČSSD hozená rukavice! Mladí voliči bývali její slabinou.
Zeman však přihodil další rukavici. Na Paroubkovu předhůzku, že zbaběle odmítá kandidovat do sněmovny, oznámil úmysl vést kandidátku SPO v Ústeckém kraji, v němž ČSSD povede do voleb osobně Paroubek. Otázkou je, „píchnou-li“ Paroubkovi zrovna novinové inzeráty útočící na SPO, jež zadal krajský předseda ČSSD a jeho poslanecký asistent Petr Benda a které varují, že hlasy pro „Melčákovu a Šloufovu stranu“ mohou vést „k vítězství Topolánkovy a Kalouskovy pravice“. Inzeráty vycházejí v krajském tisku a jejich dopad bude asi jen krajský. Naopak „informace“ o SPO coby agentuře ruských zájmů musela zaznamenat celá ČR.
„Velká rána“ to však nebyla! Ona „informace“ obsahuje totiž víc dohadů než faktů. Ano, na SPO mají významný vliv tři muži s úzkými kontakty na Rusko. Miroslav Šlouf lobbuje v ČR pro ruský ropný gigant Lukoil napojený na Kreml. Jeho přítel Martin Nejedlý řídí v Praze jednu z dceřiných společností Lukoilu. A další manažer SPO, podnikatel Zdeněk Zbytek, má prominentní kontakty na ruské politiky a lidi z byznysu a dle Luboše Dobrovského, polistopadového ministra obrany, jenž ho propustil z armády, i na někdejší sovětské důstojníky. Varování Bezpečnostní informační služby, že právě prostřednictvím velkých ruských firem se snaží Putinova vláda znovu získat větší vliv v ČR, se může týkat i Šloufa, Nejedlého a Zbytka. Pokud však nebyli přichyceni takříkajíc při špiónství či něčem podobně darebném a nebylo jim to prokázáno, jsou to prostě „kšeftsmani“, jimž jen „nesmrdí peníze“. Takových je však u nás víc. A i těch s lukrativními kontakty v Rusku.
Jistě, když ještě býval Miloš Zeman předsedou ČSSD a vystupoval v roli „tribuna lidí práce“, „kamarádšofty“ tohoto druhu by býval neriskoval. Buď se z něho stal politický kamikadze, anebo Strana práv občanů není alternativou pro „dolních deset milionů“, ale pro jiné lidi, jimž „ruský odér“ nevadí. Kolik se jich k tomu přizná ve volbách?
