Problémy trhu s nemovitostmi v USA se přenášejí i do německé ekonomiky
V Německu si nejen lidé z finančních kruhů a politici, ale stále častěji i běžní občané kladou otázku, jak se americká hypoteční krize projeví na největší evropské ekonomice. Systémy hypoték v Německu a USA se totiž značně liší a nelze je přímo srovnávat, protože fungují podle jiných pravidel. V Německu si zákazník nejdříve vyhledá nějaký objekt a teprve poté se zajímá o finanční plán týkající se této konkrétní reality. Tu pak banka ohodnotí a provede analýzu zákazníkových finančních možností a současných závazků. Až pak se banka rozhodne, zda a v jaké výši poskytne hypotéku. V případě, že se nákup reality neuskuteční, celý proces se vrací na začátek a opakuje.
Situace v USA.
Oproti tomu v USA jdou zákazníci nejprve do své banky nebo do nějaké specializované firmy na financování realit. V nich se nejdříve stanoví jejich finanční rámec a možnosti - nezávisle na konkrétním objektu. Zákazník poté začíná hledat pro něho optimální nemovitost s vědomím, do jaké výše se může zadlužit. V případě, že se rozhodne nějakou nemovitost koupit, nechá si převést dohodnutou částku. Skutečná cena zakoupené reality přitom hraje druhotnou roli.
Dva rozdíly.
Kromě toho existují v USA ještě další dva rozdíly oproti německému trhu. Za prvé úrokové sazby nejsou stanovené dlouhodobě, ale mění se v krátkých časových intervalech. To je výhodné, pokud jsou úrokové sazby dlouhodobě nízké. Problém nastal, když se v USA hladina úrokových sazeb dramaticky zvýšila a miliony majitelů domů najednou nebyly schopny plnit své splátkové závazky.
Za druhé v USA ceny realit neustále rostly. To využilo mnoho domácností k tomu, aby si na rostoucí cenu domu vzaly další hypotéku. Také tyto hypotéky byly relativně výhodné a domácnosti z nich financovaly osobní spotřebu - použily je například na nákup auta nebo na zaplacení dovolené. Když však začaly ceny domů klesat, chtěly hypoteční banky nové záruky nebo vrácení vypůjčené částky.
Na americkém trhu tedy nastalo dramatické propojení rostoucích úrokových sazeb a současně klesajících cen nemovitostí.
Jiný problém.
V Německu se také může stát, že banka chce v případě klesajících cen realit další záruky. V praxi to však u rodinných domů používaných jejich vlastníky v podstatě nepřichází v úvahu. Jednak tamní výkyvy trhu nejsou natolik výrazné jako v USA, a jednak německé banky počítají s určitou rezervou.
Problém se zvýšenými úrokovými sazbami spočívá v Německu v něčem jiném než v USA. V Německu jsou normální dlouhodobé úrokové sazby, což je světový unikát. A také tam není běžné a ani v podstatě možné brát si na jednu realitu další hypotéku.
Období dlouhodobě nízkých úrokových sazeb využilo mnoho Němců ke splnění snu vlastního bydlení. Mnozí však zašli až na hranici svých možností, a proto se mohou ocitnout v pasti špatného financování. Typické je pro ně standardní schéma, kdy splácejí zhruba jedno až tři procenta z vypůjčené částky ročně a úroky jsou fixně dané na deset let. I po deseti letech však stále zbývá splatit asi 85 procent vypůjčené částky. A v případě, že se hladina úrokových sazeb vrátí k normálu, může rychle nastat situace, kdy se měsíční splátky zdvojnásobí. To může znamenat pro mnoho majitelů domů finanční pohromu. V časovém horizontu tří až deseti let proto může v Německu nastat totéž, co se v současné době děje v USA, kde tisíce lidí nedokážou splácet své hypotéky.
Druhořadé hypotéky.
Krizi v USA vyvolaly takzvané druhořadé hypotéky (subprime mortages). Druhořadé v tomto případě znamená, že zákazník nemá prvotřídní kreditní důvěryhodnost, například z důvodu insolvence nebo platební neschopnosti.
Vzhledem k rostoucím cenám nemovitostí na americkém trhu a zároveň v důsledku finanční stability vlastníků půjčovaly hypoteční banky stále více těchto druhořadých kreditů. V roce 2000 byl jejich počet necelý jeden milion, v roce 2005 jich však již bylo přes tři miliony v hodnotě zhruba 600 miliard dolarů. Hypoteční banky koncentrovaly tyto kredity do dluhopisů, které mohly obchodovat i hedgeové fondy a velké pojišťovny. Tyto dluhopisy však měly vyšší hodnotový růst (některé i desítek procent) než například státní dluhopisy, a proto na ně vsadilo mnoho velkých finančních investorů z Evropy a Německa.
Po poklesu cen amerických nemovitostí však tyto dluhopisy ztratily na ceně. Trh se však také týká psychologie. Kde je strach, vzniká panika, a kde je panika, tam se prodává. Po celém světě se začal šířit dominový efekt, který zasáhl evropské investory, například švýcarskou banku UBS AG Zürich nebo německé finanční instituce.
První projevy krize.
V Německu se krize hypotečního trhu projevila poprvé loni v létě v Düsseldorfu. Začátkem srpna musela skupina německých bank zachránit düsseldorfskou Mittelstandbank IKB finanční injekcí ve výši 8,1 miliardy eur. IKB se dostala do potíží kvůli svému podílu v Rhineland fondu, který spekuloval s druhořadými kredity. Ještě téhož měsíce pak musely být na přechodnou dobu uzavřeny další tři investiční fondy kvůli turbulencím na americkém trhu s nemovitostmi. Následovala oznámení německých bank a finančních institucí o jejich závazcích na americkém realitním trhu.
Například zemská banka WestLB přiznala závazky v hodnotě 1,2 miliardy eur na americkém trhu s nemovitostmi. Poštovní banka Postbank oznámila, že má 600 milionu eur v Rhineland fondu. HSH Nordbank, zemská banka spolkových zemí Hamburk a Šlesvicko-Holštýnsko, se nepřímo podílela na americkém hypotečním trhu 1,8 miliardy eur. Také BayernLB přiznala spekulace v oblasti druhořadých hypoték.
Další oběti.
Saská zemská banka Sachsen LB nejprve zprávy o potížích své společnosti Ormond Quay Funding operující na americkém trhu dementovala, ale nakonec ji musela jako druhou německou banku zachránit bankovní skupina, která na to poskytla 17,3 miliard eur.
Sachsen LB byla nakonec prodána zemské bance Bádenska-Württemberska LBBW. Tento prodej vyvolal velkou politickou krizi v Sasku, protože se týkal politické budoucnosti současného premiéra této spolkové země Georga Milbradta, který ještě coby zemský ministr financí byl jedním z hlavních architektů Sachsen LB.
Letos ve druhé polovině ledna noviny Rheinischer Post informovaly o tom, že zemská banka WestLB ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se sídlem v Düsseldorfu si musí opatřit u svých vlastníků další dvě miliardy eur, aby vyrovnala ztráty na americkém trhu, a současně údajně plánuje propustit dva tisíce zaměstnanců. Koncem září 2007 WestLB zaměstnávala 5900 lidí. Propuštěním dvou tisíc zaměstnanců by tedy přišel o práci každý třetí.
Negativní důsledky.
Tato hypoteční krize však v Německu zatím ani zdaleka vrcholu nedosáhla. Ten by měl nastat v průběhu letošního roku, kdy je třeba počítat ve vyspělých tržních ekonomikách s úrokovými sazbami přes deset procent. Hned od začátku roku německé burzy klesají a negativní zprávy z finančního sektoru neberou konce. Němečtí investoři jsou konzervativní a preferují především investice se sice menšími výnosy, ale s kalkulovatelnou rizikovostí. Proto se velké německé fondy účastnily amerického finančního trhu, jenž je spojen s mnohem vyššími riziky, ale zároveň slibuje mnohem vyšší výnosy. Negativní důsledky této činnosti jsou nyní se zpožděním vidět také přímo v Německu - poté, co velké americké banky zveřejnily finanční bilance za loňský rok -, a to zatím jde jen o nepatrnou část.
Velká provázanost.
V případě recese ve USA by pak byl ohrožen především export německé ekonomiky. Týká se to nejen přímých vývozců do USA, ale také dodavatelů technologií do zemí, které vyrábějí spotřební zboží pro americký trh. Nebudou-li mít totiž asijské země v USA žádné odběratele pro své textilní výrobky, auta nebo počítače, pak také nebudou v Německu nakupovat průmyslová zařízení, na nichž tyto produkty vyrábějí. Tento negativní účinek zesiluje silné euro, které zdražuje německý export na dolarové trhy.
Ukazuje se, že provázanost německé a americké ekonomiky je mnohem větší než jen na úrovni hospodářské výměny v rámci globalizace a že USA jsou dosud lokomotivou světového hospodářství. A pokud ta zpomalí, okamžitě to pocítí zbytek světa.
Popisek 1: Jedna z prvních obětí. V důsledku hypoteční krize v USA čelila v srpnu 2007 saská zemská banka Sachsen LB finančním problémům. Zachránila ji bankovní skupina úvěrem 17,3 miliard eur. Ani to jí však nepomohlo a nakonec musela být prodána.
Popisek 2: Vrchol krize? Od začátku tohoto roku cena akcií na německých burzách klesala. V pondělí 21. ledna se frankfurtská burza propadla o 7,16 procent.
