Zatímco více než polovina firem se sídlem ve východní Evropě očekává v roce 2024 nárůst tržeb, s reálným zvýšením zisku počítá pouze necelých 40 procent z nich. A jen inflace na vině být rozhodně nemusí.
Dle Barometru platební morálky společnosti Atradius zabývající se pojištěním pohledávek napříč světem bude firmy brzdit také nedostatečná vůle odběratelů v oblasti B2B obchodování. Koneckonců, s pozdě zaplacenou fakturou se v posledním roce setkalo 85 procent podniků z Česka, Polska, Maďarska, Slovenska, Bulharska, Rumunska a Turecka, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by se to v nejbližších letech mělo nějak zásadně zlepšit. Ba naopak, čtvrtina podniků očekává, že příští rok bude situace v daném ohledu ještě komplikovanější.
Podle spoluzakladatele společnosti Rekenber působící v oblasti finančního zdraví Bohdana Hemžala je zhoršená platební morálka způsobená nejen přechodem do nového hospodářského cyklu, ale také vystřízlivěním celé ekonomiky, jež byla dlouho hyperstimulována. „Covid, válka, inflace a nafouknuté ceny aktiv bez dostatečných fundamentů nám připomněly realitu, že žádná konjunktura, ani tak dlouhá, jak jsme zažili naposledy, netrvá věcně,“ komentuje pro Euro.cz.
Výsledkem jsou chudší domácnosti, které musí šetřit, což se samozřejmě promítá do výsledků podniků a jejich cash flow. Na druhé straně se pak dle Hemžala nachází finanční sektor, kterému došly levné peníze, jež jsou pro firmy momentálně nedostupné, nebo výrazně dražší. Zvláště tvrdý dopad podle jeho názoru pocítily ty společnosti, jejichž obchodní modely nebyly dostatečně robustní.
Co když budou chtít přidat?
Pro řadu firem by v nejbližší době mohla rovněž představovat problém skutečnost, že dle červencového průzkumu evropského lídra v oblasti správy pohledávek Intrum bude do konce roku devět z deseti zaměstnavatelů čekat ze strany svých pracovníků požadavky na zvýšení mezd. I z toho důvodu zhruba třetina z více než 10,5 tisíce dotázaných společností napříč 29 evropskými zeměmi počítá s tím, že se zadluží jen proto, aby zůstala konkurenceschopná.
Strach z toho, že jejich zákazníci nebudou schopní platit, má aktuálně šest z deseti evropských firem, přičemž opožděné platby představují problém, který se šíří napříč celým dodavatelským řetězcem. Konkrétně v tuzemsku se doba splatnosti u firem a veřejného sektoru prodlužuje až o 75 dní. Zcela nezaplacených pak v B2B sektoru dle Hemžala zůstává zhruba pět procent pohledávek: „Během ,lepších‘ let se tento počet může blížit třem procentům, během těch ,horších‘ směrem k deseti.“
Vzápětí však dodává, že před zpožděnými či nezaplacenými fakturami by se firmy mohly alespoň částečně bránit. Základem je vyhnout se závislosti na jednom nebo velmi malém počtu odběratelů. Naopak pomáhá jejich diverzifikace, a to zejména v případě, kdy je podnik jinak finančně stabilní a zdravý.
Od věci přitom určitě není ani prověřování kredibility svých zákazníků. K tomu je samozřejmě nutné přistoupit ještě před uzavřením smlouvy. Tato základní prověrka by měla spočívat minimálně v prostudování veřejných registrů, jako je insolvenční a obchodní rejstřík, centrální evidence exekucí či katastr nemovitostí.
„Pokud z toho firmě vyjde, že kritičtí klienti mohou být negativně postiženi situací na trhu, tak by rozhodně neměla pasivně čekat, ale se zapojením obchodního oddělení naopak diverzifikovat a zvýšit podíl tržeb od menších nebo nových klientů,“ vysvětluje Hemžal. Současně by taková společnost měla prohloubit kontakt s rizikovými klienty, aby jim splácení faktur usnadnila – například úpravou obchodních podmínek.
„Na druhou stranu, v případě těch, jež dodávají primárně pro jeden sektor, řekněme třeba automotive nebo gastro, které jsou citlivé na cykly v ekonomice, jsou možnosti samozřejmě omezenější. Pak se bavíme spíše o mitigaci dopadů než o vyhnutí se slabé platební moralitě,“ doplňuje.
Pokud jde o vnitřní záležitosti podniků, i zde platí, že pořádek dělá přátele. Základem je proto pečlivá evidence faktur, kvalitní dokumentace i přehled ve smlouvách. Ačkoli tyto kroky zaplacení faktury nezaručí, mohou usnadnit jejich případné vymáhání a zvýšit šanci na úspěch u soudu. V opačném případě se vymahatelnost pohledávek v oblasti B2B snižuje o desítky procent.
Finanční rezerva jako prevence
V neposlední řadě by společnosti neměly zapomínat ani na dostatečnou finanční rezervu či pojištění případných pohledávek. Obojí totiž pomůže předejít takzvané sekundární platební neschopnosti, tedy situaci, kdy se firma nachází v pozici věřitele a zároveň dlužníka. Ostatně, počet podobných podniků není tak úplně zanedbatelný.
„Ti s vlastními přihlášenými pohledávkami v minimální výši 100 tisíc korun tvoří celých 10 procent všech firemních insolvencí,“ přibližuje druhý ze zakladatelů Rekenberu Peter Zvirinský s tím, že podíl vyšších sekundárních insolvencí, tedy pohledávek začínajících na milionu korun, se pohybuje kolem 4,5 procenta, zatímco dalších 1,5 procenta pak představují částky dosahující alespoň 10 milionů.
