Strach z nízkých úrokových sazeb

17. 6. 2003

Nastartují ekonomický růst nebo způsobí vážné škody?

Předseda amerického Fedu Alan Greenspan věří, že přirozený vývoj ekonomiky směřuje k růstu. Spotřebitelé chtějí kupovat nové věci a firmy chtějí rozvíjet podnikatelské aktivity. Proto je přetrvávající skepse určitým překvapením. Recese skončila před rokem a půl a již před dvěma měsíci pominula i nervozita vyvolaná vývojem v Iráku. Přesto se šéfové velkých firem stále zdráhají jít do nových investic a přijímat nové pracovníky. Bude-li taková nálada pokračovat příliš dlouho, mohla by uhasit současný záblesk oživení.

V situaci, kdy se podniky chovají takto opatrně, má americká centrální banka (Fed) jediný nástroj, jímž může rozhýbat ekonomiku, a tím je levný úvěr. Natolik levný, aby šéfové firem sebrali odvahu a začali opět investovat. Podstatou je vyhlášení co nejnižších úrokových sazeb, které by postavily záměry manažerů do lepšího světla a vrátily chuť do podnikání.

Jenže úrokové míry jsou na nejnižších úrovních za posledních čtyřicet let a nynější strategie přináší určitá rizika. A skutečně již existují signály, že nebývale nízké úrokové sazby podněcují vytváření takzvaných bublin na finančních trzích. Dalším nebezpečím je vznik rozsáhlých finančních problémů. Všichni se totiž musí vyrovnat s docela novým světem extrémně nízkých úroků – peněžním trhem počínaje a manažery penzijních fondů konče.

Velké poklesy úrokových sazeb vyvinuly tlak na finanční ústavy obchodující s hypotékami, jako je Fannie Mae a Freddie Mac, neboť majitelé nemovitostí si chtějí urychleně předplatit své úvěry na bydlení. Ačkoli tyto vládou financované instituce dlouho prohlašovaly, že se s rizikem vyrovnají, objevují se některé důvody k novým pochybnostem. Dne 9. června byl neočekávaně odvolán předseda představenstva Freddie Mac na základě finančního šetření, z něhož vyplynula nutnost revidovat zprávu o výsledku hospodaření. Tato skutečnost nastolila otázku, zda má instituce mechanismus adekvátní finanční kontroly. A nabízí se velká, ač dosud nepodložená obava z toho, že by budoucí finanční problémy Fannie a Freddie mohly ochromit trh bydlení, který je jedním z mála světýlek ekonomického oživení.

Ve světě levných úvěrů by mohlo další snížení úrokových sazeb v některých případech ekonomice opravdu spíše ublížit než pomoci. Může například omezit obchody s cennými papíry, a narušit tak příliv finančních zdrojů, které plynou do amerických firem. „Pohybujeme se v prostředí, o němž toho moc nevíme,“ říká Jan Hatzius, ekonom společnosti Goldman, Sachs & Co.

Greenspan a spol. počítají s tím, že toto riziko musí podstoupit. Domnívají se, že finanční systém je dostatečně velký a pružný, aby odolal tlakům a zátěžovým zkouškám extrémně nízkých úrokových sazeb. Jsou ochotni se smířit s jakýmikoli finančními bublinami, které by vznikly v důsledku nízkých sazeb, jestliže tím nastartují ekonomický růst. Greenspan ve svém projevu na mezinárodním fóru bankéřů vyslovil 2. června domněnku, že ekonomický optimismus investorů je možná poněkud předčasný. Důsledků se příliš neobává a zdá se, že bude na schůzce Fedu 24. a 25. června tlačit úrokové sazby ještě níže. V projevu naznačil, že je na obzoru další snížení současné 1,25procentní mezibankovní reposazby. Měla by to být pojistka proti reálnému, ač vzdálenému riziku, že ekonomiku postihne ochromující deflační tendence.

Případné rozhodnutí Fedu o snížení sazeb má háček: možná nezajistí příliv peněz do těch odvětví ekonomiky, kde by přinesly největší prospěch. Navzdory veškerým zdrojům, které centrální banka do ekonomiky napumpovala, se velké firmy brání dalšímu zadlužování pro financování investic. Objem bankovních úvěrů poskytovaných na obchod a průmyslovou výrobu se podle Federal Reserve za uplynulý rok ve skutečnosti snížil o 75 miliard dolarů.

Ačkoli jsou úvěrové sazby mimořádně nízké, manažeři výrobního sektoru se zdráhají půjčit si peníze z obavy, že v prostředí padajících cen a chabé poptávky nebudou jejich firmy schopné úvěry splácet. Výrobci ve skutečnosti uvízli v lokální deflaci a nízké úrokové sazby jim příliš nepomohou. Ceny prodávaného zboží jsou nastaveny pod vlivem očekávané deflace, což znamená, že se skutečné úrokové míry u těchto firem „zvyšovaly“, říká Mark Vitner, ekonom významné americké finanční instituce Wachovia.

Fed zastává názor, že si americké firmy nechtějí půjčovat a investovat peníze, protože jejich ředitelé po nedávných finančních skandálech přešlapují na místě. Namísto hledání nových cest k expanzi se snaží neriskovat a udržet si vlastní křesla.

Extrémně nízké úroky však zřetelně podněcují obchody na akciovém trhu. Například stát Illinois použil část výnosů z desetimiliardové emise obligací na investice do cenných papírů. Státní činitelé věří, že takto pomohou překlenout schodek ve financování důchodů, který činí 35 miliard dolarů. Někteří lidé mají pocit, že ve vzduchu je cítit určitá iracionální neukázněnost. „Připomíná to bublinu devadesátých let,“ varuje Henry T.C. Hu, profesor obchodního práva na University of Texas.

Někteří analytici mají obavy, že levné peníze udržují při životě firmy, které by se měly zeštíhlit nebo likvidovat, a tím oddalují konsolidaci nutnou pro výrazné oživení. Kari Bayer Pinkernellová ze společnosti Merrill Lynch & Co. se zlobí, že investoři už zase slepě důvěřují technologickým firmám, což oddaluje tolik potřebnou restrukturalizaci.

Další obavu představuje hrozba bubliny na trhu dluhopisů. Prohlášení Fedu o deflaci přispěla k tomu, že výnosy ze státních obligací spadly na nejnižší úroveň za uplynulých 45 let. „Riziko je velké a trh neslibuje žádnou návratnost,“ říká James Grant, vydavatel nezávislého internetového časopisu „Grant's Interest Rate Observer“. U dluhopisů se může stát, že reflační snahy Fedu budou až příliš úspěšné a povedou k inflační vlně. Ti, kdo považují inflaci za největší zlo, říkají, že stimulační injekce vyvolají cenové tlaky. „Greenspan řekl velmi jasně, že se bude snažit deficit monetarizovat,“ připomíná Rajeev Dhawan, ředitel Centra ekonomických prognóz na Robinson College of Business, což je součást Georgia State University. „To znamená jasnou inflaci.“

Prozatím se všichni starají spíš o to, jestli Fed dokáže nastartovat růst, což v zrcadlovém světě levných úvěrů není vůbec jisté. Nejohroženější jsou fondy peněžního trhu, které drtí minimální úrokové sazby. Klesající úroky způsobily snížení výnosů těchto investičních fondů natolik, že jejich celoroční poplatky pohlcují téměř polovinu z celkového ročního výnosu ve výši 1,3 procenta a investorům zbývá pouhých 0,7 procenta. Další prudký pokles úrokových sazeb by mohl mnohé fondy, jenž jsou významnými kupci komerčních cenných papírů, dokonce zlikvidovat. Pokud by se tak stalo, museli by jejich emitenti, například Ford Motor Credit, hledat jiné a logicky dražší způsoby získávání peněz.

Ani banky to nebudou mít lehké. V normálních dobách profitují na snížení mezibankovních úrokových sazeb, protože si sníží náklady na finanční zdroje. Jenže když si půjčují za úrok blížící se nule, nebude pro ně mít další pokles téměř žádný význam. Budou naopak tlačeny ke snížení „svých“ úroků na úkor zisku, a to jejich ochotu k poskytování úvěrů rozhodně neposílí.

I penzijní fondy pociťují, že v důsledku nízkých úrokových sazeb spíše chudnou. Podle předpisů musí mít dost peněz na plnění budoucích závazků, ačkoli investovaly své prostředky za dnešní extrémně nízké úroky. Na základě tohoto principu „penzijní fondy oslabují“, poznamenal David Zion ze společnosti Credit Suisse First Boston.

Greenspan a jeho Fed si velmi dobře uvědomují deformace a trhliny, které mohou způsobit levné úvěry. Ve zmatené ekonomické situaci mu však nezbývá, než přijímat důsledky režimu extrémně nízkých úrokových sazeb a doufat, že bude lépe.

Dvojsečná zbraň? NÍZKÉ SAZBY PROBOUZEJÍ EKONOMIKU