Střádat peníze na spořicích účtech umí Češi bravurně. „Konzervativní“ finanční praktiky předávají i mladším generacím

Ať už jde o hudební vkus, styl oblékání, nebo obyčejnou mluvu, názory na to, co je správné a lepší, se v případě jednotlivých generací zpravidla rozcházejí. Tedy dokud nepřijde řeč na peníze – konkrétně na jejich zhodnocování. Většina Čechů se totiž stále shoduje na tom, že nejdůvěryhodnější jsou v tomto ohledu spořicí účty. Tam své finance dle průzkumu investiční platformy Fondee ukládá 30 procent obyvatel. V těsném závěsu za nimi se nachází stavební spoření, jehož obliba v posledních letech ale klesá.

Jinými slovy, ačkoli počet jedinců, kteří investují do cenných papírů či fondů, roste, oproti lidem, jež volí „konzervativnější“ způsoby, stále představují jen pouhý zlomek. „V porovnání s jinými evropskými národy jsou Češi zkrátka přeborníci ve střádání peněz na spořicích účtech či ve slamníku. Výjimkou není ani generace mileniálů (lidé narození mezi lety 1980 a 1995 – pozn. red.), mezi kterými v případě dlouhodobého ukládání peněz hrají spořicí účty a stavební spoření stále prim, byť lze pozorovat zlepšení oproti generaci jejich rodičů,“ přibližuje pro Euro.cz spoluzakladatel Fondee Jan Hlavsa.

Podle loňského průzkumu Garančního systému finančního trhu je obliba spořicích účtů dokonce větší, než byla v roce 2017. Konkrétně touto formou buduje svůj pasivní příjem o čtvrtinu více obyvatel. „Nedoporučuji spořit, ale investovat. To je asi to nejdůležitější,“ uvedl v říjnu pro Euro.cz investiční specialista ze společnosti Sirius Finance Vojtěch Mejzlík, který tendenci spořit vidí o něco více u starší populace.

Mladí do 25 let dle něj naopak více vkládají do aktivních podílových fondů či penzijních produktů. Ti nejaktivnější mají v portfoliu kryptoměny, akcie, ETF (fondy obchodované na burze – pozn. red.) a komodity,“ dodal.

Strašák ve formě inflace

Podle Hlavsy otevřely mladším ročníkům oči třeba nedávné zkušenosti s vysokou inflací. A to včetně nejmladší ekonomicky aktivní generace Z narozené od poloviny devadesátých let do roku 2010. Mezi tou provedli ve Fondee loni průzkum, jehož výsledkem byla skutečnost, že kvůli všeobecnému zdražování a nejistým vyhlídkám na důchod cítí tito lidé větší potřebu investovat.

„Jenže čtvrtina vůbec nevěděla, jak začít. A jen šest procent z oslovených mladých lidí vedou k investování rodiče,“ konstatuje Hlavsa s tím, že tato čísla by se v budoucnu měla zvýšit, protože si stále více spotřebitelů uvědomuje, že se o sebe v budoucnu budou muset postarat primárně sami.

A vědoma si toho je i mládež. Ostatně, zajištění důstojné budoucnosti patřilo mezi hlavní důvody toho, proč respondenti z generace Z vyzdvihovali potřebu investování. Vůbec nejčastějším motorem je však ochrana peněz před zmíněnou inflací, zatímco zhruba 39 procent dotazovaných pak uvedlo, že své úspory chtějí zhodnocovat proto, že se nemohou spolehnout na stát.

V investování se Češi příliš neorientují

Volné finance do investic aktuálně vkládá 41 procent představitelů generace Z a dalších 39 procent by s tím chtělo začít. Jako standardní způsob, jak se starat o své peníze, vnímá investování téměř polovina z nich.

Mnohé mladé lidi dle Hlavsy nicméně brzdí fakt, že se v Česku rozvíjení finanční gramotnosti u dětí přenechává hlavně na příbuzných. Praktiky tak mládež zpravidla kopíruje po vzoru svých rodičů – možná i to je důvod, proč by 39 procent respondentů generace Z stále upřednostnilo právě spořicí účet. Naopak školy se této tématice věnují jen velmi okrajově: „Pokud tedy investicím nerozumí rodiče, logicky jim nerozumí ani jejich potomci.“

V tomto kontextu tak nemusí být zrovna dvakrát pozitivní skutečnost, že nedostatečnou úroveň finanční gramotnosti má hned třetina zdejší populace. Alespoň tak to totiž vyplývá z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů. Ten zároveň odhalil, že problematickou oblastí, které lidé často nerozumí, je právě segment investování. Až 61 procent příslušníků generace Z by přitom uvítalo, kdyby se o této oblasti mělo možnost dozvědět více – ideálně právě ve škole.

Útěchou tak může být alespoň skutečnost, že z dlouhodobého hlediska jsou mladí ke svým financím zodpovědnější a touží vzít peníze výhradně do svých rukou. Nejčastěji je přitom v rámci investic lákají akcie, do kterých by své peníze chtěla vložit nadpoloviční většina. Co se kryptoměn týče, do nich by oproti tomu investovalo jen 18 procent z nich.