Stranické počty

Nejradikálnější změnu nabízí ODS, KSČM by ráda udržela dnešní systém

Pracovní skupina pro přípravu podkladů důchodové reformy zveřejnila ve čtvrtek 14. dubna propočty projektů jednotlivých parlamentních politických stran. Jde o pracovní materiál, který bude do poloviny května upravován na základě dodatečných zadání představitelů stran. Podrobnější údaje o makroekonomických a mikroekonomických dopadech stranických projektů jsou na adrese www.reformaduchodu.cz.

ČSSD: Švédský vzor Sociální demokracie preferuje švédský model fiktivních účtů NDC (notionally, defined contribution). Jde o příspěvkový systém, kdy je výše důchodu závislá na objemu pojistného shromážděného na pomyslném účtu. Startoval by v roce 2010 a transformace současného systému by byla ukončena v roce 2040. Do té doby by na NDC systém byly převedeny i invalidní důchody.
Pojistná sazba by činila zprvu současných 28 procent hrubé mzdy, z toho 21 procent na starobní důchody. Od roku 2010 by byl do důchodového systému převeden příspěvek na politiku zaměstnanosti, takže odvodová sazba by stoupla na 29,6 procenta.
Penze by se valorizovaly dle cen plus poloviny růstu reálných mezd. Stejně tak životní minimum. Do roku 2040 by byl občanům garantován minimální důchod ve výši 1,2násobku životního minima jednočlenné domácnosti, od roku 2040 ve výši 1,1násobku. Hranice odchodu do důchodu by se zvýšila na 65 let - pro muže v roce 2030, pro ženy v letech 2033 až 2043. Makroekonomické dopady do roku 2100: Výdaje.
Do poloviny období by výdaje systému rostly, ale neměly by překročit 9,5 procenta HDP. Koncem 50. let by se snížily pod 8,5 procenta a v poslední třetině období by klesly na sedm procent HDP.
Příjmy.
Příjmy celého systému by skokově stouply v roce 2010 na 8,9 procenta HDP a ve zbytku období by se udržely na této hladině.
Saldo.
Prvních třicet let by byl systém v mírném, klesajícím přebytku, poté v mírném deficitu. Od poloviny 50. let by se vrátil přebytek, který by stoupal až na dvě procenta HDP ročně v závěru období. K aktivní majetkové pozici by přispěl rezervní fond, kam by se odvádělo pojistné ve výši tří bodů. V závěru století by činil 140 procent HDP.
Náhradový poměr.
Celkový náhradový poměr (poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě v procentech) by v průběhu století trvale klesal z dnešních 42 až na 23 procent.

KDU-ČSL: Přejete si vystoupit? Kdo by chtěl, mohl by dle návrhu KDU-ČSL vystoupit ze současného systému (opt-out), lépe řečeno zkombinovat ho s pojištěním u soukromých institucí, kam by byla přesměrována část jeho odvodů. Státní pilíř by zůstal zachován.
Reforma by začala v roce 2007. Počítá se s pojistnou sazbou 28 procent hrubé mzdy, z toho na starobní důchody 20 procent. Nově příchozí na trh práce by si při opt-outu mohli snížit pojistnou sazbu do státního systému o osm procentních bodů, které by nasměrovali do fondového pilíře. Lidé mladší padesáti let by též měli možnost vystoupit ze státního systému, ale oněch osm bodů by museli doplnit dvěma procenty hrubé mzdy. Jejich pojistná sazba na by tedy činila 30 procent.
Hranice věku odchodu do důchodu by u mužů a bezdětných žen postupně dosáhla 65 let, u žen s dětmi by byla nadále redukovaná. Státní průběžný systém pay-as-you-go (PAYG) by byl parametricky upraven. Důchody by se od roku 2007 valorizovaly cenově a snížila by se výše nově přiznaných důchodů. Pro občany, kteří by překročili hranici odchodu do důchodu, by se snížila pojistná sazba na starobní důchody do státního systému na polovinu, pro rodiče by se snížila o procentní bod za každé dítě, a to až do tří dětí.
Makroekonomické dopady do roku 2100: Výdaje.
Výdaje na státní systém by do roku 2030 klesly na 6,5 procenta HDP. Poté by stoupaly, ale úprava parametrů důchodového vzorce, méně štědrá valorizace a opt-out by je udržely pod osmi procenty HDP. Výdaje z fondového pilíře by se dlouhodobě stabilizovaly na jednom procentu HDP.
Příjmy.
Celkové pojistné by v tranzitivní fázi činilo zhruba 8,5 procenta HDP. Na konci období projekce, až opustí trh tranzitivní generace s vyšší sazbou, by kleslo na 8,1 procenta HDP.
Saldo.
V tranzitivní fázi by se státní systém dostal do deficitu, který by v roce 2011 dosáhl 0,8 procenta HDP. V letech 2025 až 2034 by se dostavil mírný přebytek, který by potom opět přešel do deficitu. Ten by neměl přesáhnout 1,1 procenta HDP ročně. Na konci období by kumulovaný dluh státního systému dosáhl zhruba 60 procent HDP, naopak penzijní fondy by akumulovaly aktiva ve výši zhruba 40 procent HDP.
Náhradový poměr.
Celkový náhradový poměr by se dlouhodobě ustálil pod 30 procenty průměrné mzdy. U lidí, kteří by stoprocentně zůstali ve státním pilíři, by do konce století klesl na 26,5 procenta, u osob, které by zvolily out-put, by činil 33,5 procenta.

KSČM: Žádnou revoluci Komunisté věří, že současný systém by po parametrických úpravách mohl být životaschopný. Varianta KSČM předpokládá posílení příjmů důchodového systému od roku 2007 o platbu státu ve výši zrušeného příspěvku na penzijní připojištění. Od roku 2012 by měl být do důchodového systému převeden příspěvek na politiku zaměstnanosti. Pojistná sazba by tak stoupla na 29,6 procenta. Od roku 2015 by osoby samostatně výdělečně činné měly platit sociální pojištění minimálně ve výši průměrné mzdy. Tedy 29,6 procenta. Šest let před rokem, kdy se kumulované saldo důchodového systému propadne do dluhu (rok 2048), by se začala zvyšovat hranice odchodu do důchodu, až by pro muže i ženy v roce 2048 dosáhla 65 let.
Makroekonomické dopady do roku 2100. Výdaje.
Po počátečním poklesu na osm procent HDP by od druhé poloviny příští dekády začaly stoupat až na více než dvanáct procent v roce 2040. Takové by zůstaly až do konce období.
Příjmy:
Od roku 2015 by měly díky parametrickým změnám stoupnout na 9,5 procenta HDP ročně a udržely by se na této úrovni do konce století.
Saldo.
Přebytek systému by rostl do roku 2015 až na 1,4 procenta HDP. Poté by převážily rostoucí výdaje a od třicátých let by se systém dostal do deficitu. Ten by kulminoval třemi procenty HDP ve druhé polovině čtyřicátých let. Ve zbytku období by se pohyboval v pásmu 2,2 až 2,9 HDP ročně.
Náhradový poměr.
Do druhé poloviny příští dekády by celkový náhradový poměr postupně klesal na 38 procent průměrné mzdy kvůli nižší valorizaci důchodů a rostoucímu počtu trvale krácených předčasných důchodů. Od závěru dvacátých let by mírně rostl, ve čtyřicátých a padesátých letech by stagnoval a poté by opět rostl až těsně nad 41 procent na konci období. Dluh systému by v té době ovšem dosáhl 130 procent HDP.

ODS: každému stejně Koncepce ODS předpokládá rovný důchod pro všechny. S jeho postupným zaváděním by se začalo v roce 2007. Pokud by byl povinný, lidé narození v roce 1960 a starší by pobírali důchod na základě pravidel současného PAYG systému a pojistné by činilo 28 procent. „Tranzitivní“ ročníky 1961 až 1974 by pobíraly kombinovaný důchod, přičemž pojistná sazba by činila 20,5 procenta hrubé mzdy, z tohoto 12,5 bodu na starobní důchod. Ročníky 1975 a mladší by při stejné sazbě stoprocentně pobíraly rovný důchod. Dobrovolná varianta by umožnila volbu zůstat v PAYG systému nebo přejít na rovný důchod všem lidem narozeným v roce 1966 a dříve. Pro ročníky 1967 a mladší by byl rovný důchod povinný a sazba by byla v obou případech opět 20,5 procenta. Na rozdíl od projektu KDU-ČSL dává ODS lidem volnost, jak s ušetřenými penězi naloží.
Věk odchodu do důchodu by se měl zvyšovat současným tempem pro muže i ženy na 65 let a dále pak dle růstu naděje dožití až na 71 let. Rovný důchod by činil 20 procent průměrné hrubé mzdy a nárok na něj by vznikl při dosažení důchodového věku.
Makroekonomické dopady do roku 2100 Výdaje.
Výdaje důchodového systému budou postupně klesat zhruba na šest procent HDP, na nichž se po roce 2070 ustálí. Pozitivní efekt bude mít zejména prodlužování věku pro odchod do důchodu.
Příjmy.
V roce 2007 příjmy celého důchodového systému skokově klesnou na 7,4 procenta HDP. Poté se budou plynule snižovat až na 6,2 procenta kolem roku 2040 a udrží se tam po zbytek období. Současně se uvolní zdroje pro individuální potřebu ve výši 2,2 procenta HDP.
Saldo.
V roce 2007 se důchodový systém dostane do deficitu ve výši 0,5 procenta HDP. Ten se bude do roku 2040 mírně prohlubovat, poté naopak snižovat. V závěru století se saldo ustálí těsně pod nulovou hranicí. Kumulovaný deficit celého systému se po roce 2070 stabilizuje na 34 procentech HDP.
Náhradový poměr.
Celkový náhradový poměr bude postupně klesat a úrovně 20 procent dosáhne kolem roku 2060.

US-DEU: od každého něco Kombinovaný systém US-DEU předpokládá intenzivnější zapojení fondového financování důchodů. Současně by byl parametricky upraven PAYG pilíř. Věk pro odchod do důchodu by se u mužů i žen zvýšil do roku 2043 na 67 let. Rozhodné období pro stanovení důchodů by stouplo na 40 let. Zvýšila by se ekvivalence důchodů, zpřísněny by byly sankce za předčasný odchod do důchodu. Náhradový poměr u nově přiznaných důchodů by do roku 2030 klesl na 30 procent. Snížil by se zápočet takzvaných náhradních dob pojištění i výše nově přiznaných pozůstalostních a invalidních důchodů. Byla by však uplatněna příznivější mzdová valorizace důchodů.
Pojištěnec by měl možnost převést pojistné ve výši tří procentních bodů na individuální kapitálový účet, ale za předpokladu, že z vlastního dodá dalších šest procent hrubé mzdy. Celková pojistná sazba by se tak zvýšila na 34 procent. Rozhodnutí by bylo možné učinit kdykoliv po spuštění reformy v roce 2007. Makroekonomické dopady do roku 2100. Výdaje.
Celkové výdaje systému by nejdříve kvůli mzdové valorizaci důchodů stouply na devět procent HDP. Od roku 2020 by postupně klesaly až na zhruba sedm procent kolem roku 2075. Potom by opět stoupaly na osm procent HDP na konci století.
Příjmy.
Parametrické úpravy PAYG pilíře by umožnily zachovat příjmy důchodového systému konstantně na úrovni 8,4 procenta HDP.
Saldo.
Počáteční deficit by kulminoval 0,5 procenta HDP v polovině příští dekády. V polovině dvacátých let by se saldo přehouplo do kladných hodnot a zůstalo by tam až do konce období. Kulminace přebytku (1,7 procenta HDP) by byla kolem roku 2070.
Náhradový poměr.
Celkový náhradový poměr by ze současných 42 procent klesl koncem padesátých let na 30 procent a udržel by se tam do roku 2070. Do konce období by stoupl na zhruba 32 procent.