Strašidlo Lepper

29. 4. 2004

Premiér Miller musel slíbit, že po vstupu do EU odstoupí

Na počátku své činnosti měl Adolf Hitler opravdu dobrý program, prohlásil politik Andrzej Lepper. Kdo by takovému výroku šéfa polské strany Sebeobrana věnoval zvláštní pozornost? Podobných prohlášení ze strany populistických politiků už v Evropě bylo… Jenže průzkumy ukazují, že Lepper má se svou stranou nejvyšší preference v Polsku. Ty se blíží třicetiprocentní hranici.
Preference Sebeobrany jsou příliš vysoké na to, aby bylo možné představy této strany zcela ignorovat. Lepper sice tvrdí, že novináři jeho výrok o Hitlerovi vytrhli z kontextu, ale i jeho další slova mnohé děsí. Pozorovatelé mluví o populismu a o nabízení velmi zjednodušených řešení v době, kdy se řada tradičních polských stran zkompromitovala. Není vyloučeno, že současná vládní krize vyústí v předčasné parlamentní volby. Sebeobrana by se v nich mohla stát i nejsilnější stranou v Sejmu.
Lepper má v úmyslu řešit vysokou dvacetiprocentní nezaměstnanost širokou nabídkou veřejných prací. Žádá, aby se využily devizové rezervy Polské národní banky. Hodlá chránit polské zemědělství i průmysl omezováním dovozu potravin a výrobků ze zahraničí. Dokonce míní zahájit proces vystoupení z Evropské unie, která údajně chce z Polska udělat pouhé odbytiště svých zemědělských přebytků. Varšava by se podle Leppera neměla řídit pravidlem, podle něhož státní dluh nesmí překročit výši 60 procent hrubého domácího produktu. Šéf Sebeobrany naznačuje, že by se měla přezkoumat privatizace. Žádá silné prezidentské pravomoci, takové, jaké má v Rusku Vladimir Putin.

Rozpad vlády i levice.

Král sedláků, jejichž zájmy se Lepper snaží hájit, těží ze skutečnosti, že Poláci přestali věřit vládě Leszeka Millera, která musí před vstupem do EU prosazovat reformní kroky včetně omezování rozpočtového schodku – byť si v tomto ohledu kabinet nepočíná nijak rozhodně. Rozpadla se nejenom vládní koalice, ale i samo nejsilnější uskupení Svaz demokratické levice (SLD). Miller slíbil, že druhý den po vstupu země do unie podá demisi. Nový kabinet by měl sestavit další kandidát zbytkového SLD Marek Belka. Není však jisté, zda se mu to podaří, a opozice žádá předčasné volby.
Je paradoxní, že právě nyní polský hospodářský růst překonává očekávání. V prvním čtvrtletí letošního roku hrubý domácí produkt vzrostl o šest procent. Rozpočtový deficit se nicméně stále pohybuje nad hranicí čtyř procent HDP. Z pohledu mnoha Poláků je však mnohem horší to, že růst zatím nevedl k vytváření většího počtu pracovních míst a vymýcení chudoby části obyvatel – zvláště na venkově se zemědělstvím roztříštěným do malinkých farem. Leckdo má pocit, že po vstupu do EU bude vše ještě horší.

Zastaralý Balcerowicz?

Liberální představy dnes nejsou příliš v módě. Není náhodou, že hlavním terčem Lepperovy kritiky se stává guvernér centrální banky Leszek Balcerowicz – otec reforem z počátku devadesátých let. Ani významnější pravicové strany se dnes příliš nehlásí k Balcerowiczovým receptům, mezi něž patří rychlé snižování rozpočtového schodku a urychlená privatizace toho, co je ještě ve státních rukou. „I my jsme populisté,“ říká Donald Tusk, šéf Občanské platformy, která je dnes jediná schopna Lepperově Sebeobraně konkurovat. Populismus však chápe především jako jednoduchý, srozumitelný jazyk a na druhé straně mluví také o odpovědnosti.
Otázkou je, co by se stalo, kdyby populisté jako Lepper získali významnější postavení v zemi. Analytici z mozkového trustu Economist Intelligence Unit uvedli, že by hrozil pád zlotého i odliv zahraničních investic.
Polští odborníci se nicméně shodují v tom, že Lepper by v současné době těžko hledal koaliční partnery. Mnohem pravděpodobnější je, že novou vládu by vytvořila se svými spojenci Občanská platforma, jejímž kandidátem na premiéra je Jan Rokita. I on těží z problémů dosavadní vlády, neboť se proslavil jako člen komise, která vyšetřuje aféru kolem mediálního magnáta a filmaře Lewa Rywina, který nabízel úplatek vládnímu SLD.

Hlavní test rozšíření.

Polsko má každopádně tu výsadu, že podle něj bude každý posuzovat úspěch současné vlny rozšiřování EU. Relativně velký polský trh může být hlavní příležitostí pro podnikatele ze západní Evropy, ale velikost Polska zároveň naznačuje, že právě zde je možné očekávat množství problémů. Za největší slabiny se označuje nízká efektivita zemědělství, slabý právní systém, ale i nepřiměřené sociální vymoženosti. Zatím se zdá, že Polsko bude mít velké potíže s využitím peněz z regionálních a rozvojových fondů EU, což by byla voda na mlýn populistům. Ti mohou ostatně využít i narůstající nespokojenosti s polskou vojenskou přítomností v Iráku.
Obavy z další ztráty pracovních míst se určitě budou šířit v oblastech proslulých těžbou uhlí (Slezsko) či na pobřeží, kde výživu mnohem lidem v minulosti zajišťovaly loděnice.