Řecké banky mohou kvůli krizi přijít o zisky a investice ve východní Evropě a na Balkáně
O jedenáctimilionovém Řecku se v souvislosti se současnou finanční krizí příliš nehovoří. Možná proto, že si sami Řekové nechtějí připouštět příliš problémů. Tamní investoři, developeři ani manažeři však nemají klidné spaní. Velké podniky se po skončení válek na Balkáně s chutí pustily do obchodů s nástupnickými zeměmi jak bývalé Jugoslávie, tak především s Rumunskem a Bulharskem. A krize se nevyhnula ani těmto ekonomikám.
Zhroucený sen
Statisícům Řeků se může zhroutit jejich sen o podnikání na Balkáně a ve východní Evropě. Investice v okolních zemích se vyšplhaly k patnácti miliardám eur. Řečtí investoři za posledních deset let často bez rozmyslu vkládali finance do dnes upadajících podniků. Manažeři a velcí akcionáři firem, jako jsou telekomunikační společnost OTE, petrolejářské firmy, řetězec supermarketů Veropoulos, matalurgický závod Viohalco a další, sledují s úzkostmi tsunami celosvětové ekonomické krize.
Téměř všechny řecké firmy na Balkáně se obávají toho, že krize je teprve na začátku a že okolní země v následujících dvou třech letech postihne recese a slabá kupní síla ještě více uvadne.
Například Veropoulos, který má v současné době osm velkých obchodů v Makedonii, je druhý největší svého druhu v této postjugoslávské republice. Další tři obchody vlastní v Srbsku a v Bělehradě staví velký obchodní komplex, který má být dobudován na konci roku 2009. Ředitel podniku Nikos Veropoulos říká, že „krize nás přinutila, abychom byli velmi opatrní, co se investic v Srbsku týče. A pro každý případ raději uděláme pauzu v našich plánech v sousedních zemích.“ Dodává ale, že zatím žádný pokles kupní síly u Srbů nezaznamenal.
Krize v realitách se v Řecku projevuje již delší dobu. Globální ekonomické problémy ji pouze urychlily. Mnozí developeři začali někdy naprosto iracionálně a bez předchozích průzkumů trhu zastavovat okolí velkých měst, kam se stěhují nejen vesničané, ale i imigranti. Největší nabídka nemovitostí se v současné době objevuje na východních a západních předměstích Atén, kde v posledních letech vznikly desetitisíce činžáků, aniž by po nich byla větší poptávka. Od počátku roku se ceny snížily až o patnáct procent.
Banky nepodporovat
Podobné noční můry zažívají řečtí bankéři. Hrozbou pro řecké banky jsou propady burz a oslabování měn v okolních zemích. Přitom expanze mimo Řecko představovala ještě nedávno jednu z nejvýznamnějších aktivit řeckých finančních institucí. Bank of Greece, Alpha Bank, Eurobank, Piraeus Bank, Bank of Cyprus, Marfin Egnatia Bank vložily značné sumy do východoevropských společností a za nynější situace na tyto kroky doplácejí. Největšími problémy jsou prohlubování deficitu, klesání místních měn, ale i restriktivní politika, kterou používají vlády zemí jako Srbsko, Makedonie, Albánie, Turecko, ale i Ukrajina. Jde o státy, které mohou spoléhat maximálně na pomoc Mezinárodního měnového fondu. Protože nejsou členy Evropské unie, nemohou počítat s bruselským „záchranným deštníkem“. Řecká státní podpora bankám dosáhla přibližně 28 miliard eur a banky tyto finance přesouvají do zemí, kde mají své dceřiné podniky. Přitom pouze dvacet procent jejich výnosu pochází z transakcí na Balkáně a ve východní Evropě. Tuto politiku již kritizoval guvernér řecké centrální banky Jorgos Provopoulos. Ekonomiky balkánských zemí sice rostou rychleji než řecké hospodářství, ale rizika, která s sebou tento rozvoj nese, by neměla řecké bankéře ukolébat.
Kromě toho si osmdesát procent Řeků dle průzkumu deníku Kathimerini myslí, že zodpovědnost za současné problémy nesou banky samy. Průzkum společnosti Public Issue ukazuje, že Řekové doporučují, aby si banky své problémy vyřešily samy. Jinak by dle mínění většiny z nich měly být znárodněny.
Řecká vláda připravuje plán na snižování daní, kterým se chce bránit ekonomické krizi. Dle deníku To Vima tlačí řeckou vládu k podobným krokům především věřitelská krize. Jakmile kabinet dostane zelenou z Bruselu, sníží daně z příjmu fyzických a právnických osob. Toto opatření již vláda chystala delší dobu a dle původního plánu mělo postupné snižování daní z 25 na 20 procent začít roku 2010 a skončit v roce 2014. Kvůli krizi však přichází dříve. Zároveň chce vláda zveřejnit balíček opatření na podporu nezaměstnaných, chudých v domácnosti a nízkopříjmových osob. Odkud však na podobné sociální programy vezme peníze, je otázkou.
