Přes 40 projektů připravených Ministerstvem průmyslu a obchodu pomůže Českou republiku dostat do dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa.
Foto: Profimedia.cz
Efektivní instituce, kvalitní infrastruktura a ekonomika poháněná inovacemi – tím vším se Česká republika bude moct do roku 2020 pochlubit, pokud uskuteční přes 40 projektů připravených a do konkrétních opatření rozpracovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. Nová Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou ministerstvo právě dnes předkládá k veřejné konzultaci, si dává za cíl Českou republiku během necelých deseti let posunout do elitní dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa.
„Na rozdíl od všech předchozích dokumentů má dnes předkládaná Strategie prostřednictvím více než 40 projektových karet jasně stanovenou cestu, jak této vize dosáhnout,“ zdůrazňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a dodává: „Přesné pojmenování problémů a slabých stránek je důležité, ale samo o sobě nic neřeší. V České republice jsme toho svědky bohužel až příliš často. Proto jsme vypracovali dokument s konkrétními cíli i harmonogramem implementace.“
Všechny projekty, které Ministerstvo průmyslu a obchodu ve Strategii navrhuje, mají vždy jasně stanoveného odpovědného garanta, konkrétní cíle, harmonogram opatření s úkoly a termíny i očekávaný efekt, tedy měřítka plnění cílů. Projekty jsou doplněné i o příklady nejlepších reforem ze světa. Podle ministra Kocourka by vláda mohla Strategii schválit během června. „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR na léta 2012 až 2020 je jedním z nejvýznamnějších dokumentů posledních let. Pouze pokud se Strategii podaří uvést v život, může Česká republika obstát v zostřující se globální konkurenci,“ říká ministr Kocourek.
Předchozí analýzy zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Národní ekonomickou radou vlády ukázaly, že navzdory dílčím zlepšením je česká ekonomika bohužel stále z velké části založená na levné pracovní síle. Trápí ji neefektivní veřejné instituce, nadměrná regulace a korupce. Ekonomický růst je z velké části založený na vnějším dluhu a růst produktivity slábne; stále také chybí dokončení páteřních sítí dopravní infrastruktury. V žebříčku Global Competitiveness Index, který každoročně vypracovává Světové ekonomické fórum, se ČR vloni propadla o pět míst na 36. pozici.
„Česká republika má přitom všechny předpoklady usilovat o podstatné zvýšení a dlouhodobé udržení životní úrovně svých občanů. Ambice posunout se během příští dekády do první dvacítky zemí podle indexu globální konkurenceschopnosti není vůbec nereálná,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU a konkurenceschopnost Martin Tlapa.
Česká ekonomika se však podle Martina Tlapy musí posunout k systému založenému na kvalitních institucích a infrastruktuře, kde bude možné maximálně využít potenciál a správné vzdělání obyvatel a ve kterém budou motorem ekonomiky inovace a tvořivé podnikání. Tomu odpovídá i vize Strategie: vysoká a dlouhodobě udržitelná životní úroveň občanů ČR založená na pevných základech konkurenceschopnosti.
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti na léta 2012 až 2020 je podle ministra Kocourka nejpropracovanějším dokumentem svého druhu, který v tuzemsku doposud vznikl. Podíleli se na něm přední experti z praxe i odborníci z akademické sféry, celá řada ministerstev a další klíčové úřady veřejné správy, svoje připomínky přidaly i průmyslové svazy, obchodní komory i odbory.
Dokument je rozdělený do devíti základních pilířů – Instituce, Infrastruktura, Makroekonomika, Zdravotnictví, Vzdělanost, Trh práce, Finanční trhy, Trh zboží a služeb a Podnikání a inovace. Zároveň rozpracovává napojení na další dva koncepční dokumenty – proexportní strategii ČR 2012 až 2020 a kohezní politiku, tedy čerpání prostředků z EU po roce 2013.
Ministerstvo průmyslu a obchodu tímto dokumentem také rozvíjí programové prohlášení vlády, které opakovaně zdůrazňuje nezbytnost zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Kompletní text návrhu Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR na léta 2012 až 2020 včetně všech projektových karet k veřejné konzultaci je k dispozici na webu.
