Tažení za zavedení stravenkového paušálu, respektive za zrušení stravenek. Stravenky tvoří v systému nepotřebnou daňovou výjimku, z níž plynou poměrně vysoké a garantované zisky jen několika firmám. Společnosti jako Edenred, Up či Sodexo jsou přitom zbytečné, jelikož žijí jen z provizí, které jim platí restaurace, obchody (cca 5,5 procenta z hodnoty stravenky) a zaměstnavatelé (cca dvě procenta ze stravenky) za vydávání paralelní měny.
Například firma UP Česká republika vydělala podle posledních zveřejněných výsledků za rok 2018 při čistém obratu 345 milionů korun 98 milionů po zdanění. Je to ziskovost, o které se většině průmyslových podniků či restaurací může jen zdát. U ostatních „stravenkářů“ je to podobné.
Tyto firmy mají navíc obrovský benefit v podobě neúročených peněz, které pocházejí z toho, že restauracím vyplácejí za papírové stravenky legální měnu až po několika týdnech a také že řada stravenek propadne. Podle jednoho vysokého manažera stravenkové firmy využívají tyto superlevné „úvěry“ na financování developerských projektů v domovských zemích, například ve Francii.
Existence stravenkové paralelní měny je zbytečná, protože snižuje ziskovost restaurací a obchodů, kde lidé stravenkami platí. Kolik času jen zabere na konci směny stravenky spočítat a porovnat podle hodnoty! Čas, který by mohli zaměstnanci strávit jinak.
Argumenty lobbistů stravenkových firem v čele s Miroslavem Sedlákem, předsedou Asociace provozovatelů poukázkových systémů, že lidé přestanou chodit na oběd a zhorší se jejich zdraví, je směšný, protože zahraniční stravenkové firmy jsou poslední, komu záleží na zdraví obyvatel Česka.
Argumentovat tím, že bez stravenek lidé nebudou chodit na oběd, je to samé jako předpokládat, že většina lidí je tupých a bez stravenky se o své zdraví, pestrou a chutnou stravu nebudou starat. Většina lidí však překvapivě není tupých. A hlavně se obejde bez stravenkových firem.
