Co je to stravné
Stravné představuje zákonem nařízenou cestovní náhradu pro zaměstnance, který absolvoval služební cestu, ať už do zahraničí, nebo pouze na území České republiky. Stravné je tedy jinými slovy zvýšený stravovací výdaj, který vzniká v rámci dané služební cesty. Jeho výše se pak odvíjí od toho, jak dlouho tato cesta trvá a také zda dotyčný zaměstnanec pracuje v soukromém, nebo ve veřejném sektoru.
Stravné versus příspěvek na stravování
Stravné a příspěvek na stravování neboli stravenky nejsou jedno a to samé. Ačkoliv je název velice podobný, a svádí tudíž k záměně pojmů, je potřeba tyto dva termíny rozlišovat, jelikož se jedná o dvě různé věci. Jak bylo výše uvedeno, stravné je druh povinné cestovní náhrady, kdežto příspěvek na stravování představuje benefit, který zaměstnavatel poskytuje svým pracovníkům dobrovolně.
Stravenky tedy nejsou nárokové a záleží tak pouze na vůli zaměstnavatele, zda je svým zaměstnancům nabídne. V případě, že je příspěvek na stravování poskytován na základě dohody o kolektivní smlouvě nebo v rámci nějakého vnitřního předpisu, náleží zaměstnanci stravenka za každý odpracovaný den, pakliže délka jeho směny trvala déle něž tři hodiny.
Kdo má nárok na stravné
Zaměstnavatel je povinen poskytnout svému zaměstnanci stravné v momentě, kdy jej vyšle na pracovní cestu nebo do jiného místa výkonu práce, než je jeho obvyklé pracoviště. V některých případech se tento příspěvek poskytuje také ve chvíli, kdy je zaměstnanec dočasně přeložen. Povinnost hradit zaměstnanci v uvedených případech stravovací výdaje ukládá zaměstnavateli zákoník práce, kde jsou zároveň upraveny podmínky jeho vyplácení.
Nárok na úhradu stravovacích výdajů vzniká zaměstnanci za předpokladu, že jsou splněny tyto zákonem stanovené podmínky. Tou nejdůležitější je délka trvání pracovní cesty, která musí být minimálně pět hodin. Stravné je pak pracovníkovi vypláceno jako součást platu nebo mzdy, přičemž je osvobozeno od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a ani nepodléhá zdanění.
Zároveň může také nastat situace, kdy má zaměstnanec za jeden odpracovaný den nárok jak na stravné, tak na příspěvek na stravování. Děje se tak za předpokladu, že jsou splněny podmínky nároku na uvedenou cestovní náhradu a současně zaměstnavatel svým pracovníkům poskytuje příspěvek ve formě stravenek. Znamená to tedy, že zaměstnanec se musí v takovém případě zdržet tři hodiny na svém pracovišti a poté odjet na služební cestu, která bude trvat minimálně pět hodin.
Jaká je výše stravného
Aktuální výše stravného je stanovena vyhláškou č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024. Poskytovaná částka se přitom mění pravidelně každý rok v závislosti na vývoji inflace.
Pravidla pro nárok a výši stravného se liší podle toho, zda zaměstnanec pracuje v soukromém, nebo naopak ve veřejném sektoru. V roce 2024 došlo k navýšení sazeb jak pro sféru platovou, tedy pro veřejný sektor, tak pro sféru mzdovou (zaměstnance v soukromích podnicích). Výpočet výše stravného pro konkrétní služební cestu je pak možné provést jednoduše na základě níže uvedených sazeb nebo vám k tomu pomůže online kalkulačka stravného.
Tuzemské stravné v roce 2024
Jak bylo výše uvedeno, jiné sazby stravného jsou stanoveny pro veřejný sektor a jiné pro sektor soukromý. Na základě toho, v jaké sféře zaměstnanec pracuje a jak dlouho trvá pracovní cesta, se dle zákona uplatňují různé částky zvýšených výdajů. V případě podnikatelské sféry se pro tuzemské pracovní cesty jedná o sazby v minimální výši:
- 139 korun, pokud pracovní cesta trvá pět až dvanáct hodin,
- 211 korun, pokud pracovní cesta trvá dvanáct až osmnáct hodin,
- 331 korun, pokud pracovní cesta trvá déle než osmnáct hodin.
U státních a příspěvkových organizací jsou pak sazby stravného pro tuzemské cesty stanoveny následujícím způsobem:
- 139 až 165 korun, pokud cesta trvá pět až dvanáct hodin,
- 211 až 254 korun, pokud cesta trvá dvanáct až osmnáct hodin,
- 331 až 396 korun, pokud cesta trvá déle než osmnáct hodin.
Zahraniční stravné v roce 2024
Během zahraniční pracovní cesty náleží zaměstnanci stravné v měně příslušné cizí země. V roce 2024 se mají změnit sazby výdajů na stravování nejen v České republice, ale také v dalších 22 zemích světa. Zaměstnanci veřejného sektoru uplatňují částky cestovních náhrad za stravování, jež jsou dané vyhláškou o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného. V některých případech však mohou být navýšené o dalších 15 procent.
V soukromém sektoru může dojít také ke zvýšení stanovené sazby, ale kromě toho je možné ji v některých případech i snížit. Konkrétně se to týká využití plavidel vnitrozemské plavby, kdy lze stravné ponížit o 25 nebo 50 procent. Pro zaměstnavatele jsou pak částky do výše základních sazeb zahraničního stravného daňově uznatelné.
Kdy dochází ke krácení stravného
Někdy může dojít také k takzvanému krácení stravného. Tato situace nastává v momentě, kdy je zaměstnanci v rámci pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo. V závislosti na tom, kolik pokrmů během jednoho pracovního dne zaměstnanec zdarma obdrží, je pak stravné úměrně kráceno. Počítá se přitom pouze s hlavními chody, tedy se snídaní, obědem a večeří. Svačiny a jiná občerstvení nejsou do těchto výdajů zahrnuty. Náhrada za stravování tak může být zkrácena o 25 až 70 procent, a to následovně:
- 70 procent stravného, pokud pracovní cesta trvá pět až dvanáct hodin,
- 35 procent stravného, pokud pracovní cesta trvá dvanáct až osmnáct hodin,
- 25 procent stravného, pokud pracovní cesta trvá déle než osmnáct hodin.
V některých situacích však nemusí být výdaje na stravování dotyčnému pracovníkovi uhrazeny vůbec. Tento stav může nastat za předpokladu, že byla zaměstnanci během jednoho pracovního dne poskytnuta dvě bezplatná jídla. Pokud je ale služební cesta časově náročnější (avšak maximálně v délce 18 hodin), nemusí být stravné poskytnuto vůbec pouze v případě, že zaměstnanec obdržel tři bezplatná jídla během pracovního dne.
