Podnikatel Miloš Petana má klíče už od dvou cenných pokladniček českého umění.
Prostřednictvím své firmy Bonton Pictures kontroluje bohatý archiv starších filmů. Před několika týdny navíc koupil i hudební vydavatelství Supraphon.
Nad svým pracovním stolem má podnikatel Miloš Petana ve své pražské kanceláři pověšenu pozoruhodnou fotografii. Na stylizovaném snímku jsou zachyceny mužské ikony světového showbyznysu – od Hugha Granta až po Jacka Nicholsona. Miloši Petanovi jsou tito úspěšní muži určitě adekvátní inspirací. I když se tomu označení sám spíš brání, je Petana jakousi šedou eminencí české mediální scény. Jeho tvář se sice nyní v médiích objevuje relativně zřídka, ovšem podnikatel byl ve skutečnosti v posledních dvou dekádách u mnoha mezníků, které český showbyznys formovaly.
V devadesátých letech stál u zrodu první plnoformátové soukromé televize Prima. Později koupil síť obchodů s hudbou a filmy Bontonland. A také společnost Bonton Pictures, jejímž prostřednictvím získal archiv zhruba 900 starších českých filmů natočených na Barrandově v rozpětí let 1965 až 1991. Loni na podzim završil Petana růst svého mediálního impéria koupí tradičního českého hudebního vydavatelství Supraphon. „Cena za něj byla v koridoru mezi 100 až 200 miliony korun,“ naznačuje podnikatel, kolik za rodinné stříbro české hudební scény zaplatil.
Ať si divák sestaví program sám
V současnosti Petana zároveň buduje nový projekt, který by mohl být dalším předělem ve vývoji tuzemského showbyznysu. Jde o internetovou televizi Stream, která je založena na konceptu, kdy si uživatel sám z pestré nabídky vybere, na jaký pořad nebo hudební videoklip se chce právě podívat. „Díky internetu je tak najednou divák sám dramaturgem programu a není odkázán na to, co mu předloží někdo jiný,“ shrnuje podstatu projektu Miloš Petana. Webová televize, která funguje druhým rokem, je založena čistě na příjmech z inzerce. „Zatím je pochopitelně ve ztrátě, ale s tím počítám. Mediální projekty se dostanou do zisku vždy až po několika letech,“ říká Petana. Na Streamu je nyní k dispozici přibližně 100 tisíc videí.
Vedení internetové televize je v současnosti hlavní Petanovou pracovní náplní. „Exekutivně se věnuji jen Streamu. V ostatních společnostech včetně Supraphonu jsem v pozici majitele nebo spolumajitele, ale každodenní vedení nechávám v rukou manažerů těchto firem,“ vysvětluje podnikatel.
Klasika má cenu i v zahraničí
Jestliže díky archivu filmů v Bontonu měl dosud Petana pod palcem většinu klasických filmů ze zlaté éry české kinematografie, se Supraphonem získal i pokladnici české hudby. „Největší hodnotou Supraphonu je právě to, že vlastní práva k mnoha starším skvostům. Tou na veřejnosti známější částí fondu je samozřejmě pop music od interpretů, jako je Helena Vondráčková nebo Václav Neckář. Méně diskutovaným, ale přitom velmi cenným majetkem Supraphonu jsou ale práva k vážné české hudbě. Ta mají velkou hodnotu i za hranicemi České republiky.“
Supraphon je mezi tuzemskými hudebními vydavatelstvími jednoznačně tím největším. I na českém trhu mají ale silnější pozici čtyři hlavní světoví hráči – společnosti Universal, Sony BMG, Warner a EMI.
Od Beatles až po Gotta
A jaký má Miloš Petana sám hudební a filmový vkus? Především zdůrazňuje, že se nenechává osobními preferencemi ovlivnit při rozhodování v byznysu. Zároveň podotýká, že nedokáže svůj vkus nějak jednotně shrnout, protože se mu líbí mnoho různorodých směrů. „V hudbě se mi líbí zrovna tak Beatles, R.E.M., ale třeba i Gilbert Bécaud. Chovám veliký respekt například i ke Karlu Gottovi, který nedávno dokázal vyprodat O2 Arenu a v 60. letech vydržel nonstop zpívat. Dostal do varu tři generace diváků, a to bez nějakých světelných nebo pyroefektů,“ říká Petana.
„Z filmů mám rád například tvorbu Woodyho Allena, ale líbí se mi také komedie Forrest Gump nebo Musíme si pomáhat. A literatura? Tam taky budeme těžko hledat spojnici. Rád čtu Alberta Moraviu, Ernesta Hemingwaye, zrovna tak ale i současnou tvorbu moderních latinskoamerických autorů,“ dodává Petana.
