Telemedicína může pomoci monitorovat nemocného i určovat diagnózu na dálku
Ve světě medicíny a péče o pacienty se kvapem rozjíždí nový trend – takzvaná telemedicína. Díky ní se do budoucna nebudeme muset bát, že do nemocnice nepřijedeme včas nebo že se náhle přitíží naší babičce, která je po operaci sama doma. Jedná se o speciální technologii, která nabízí neustálý monitoring nemocného. Ten odpočívá v klidu svého domova, ale zároveň je pod neustálým dohledem zdravotníků. U nás se telemedicínou zabývá Fakultní nemocnice v Olomouci. Právě tam by mělo co nevidět vzniknout Národní telemedicínské centrum, které bude moci kontrolovat až 50 tisíc pacientů. „Začátek července příštího roku považuji za seriózní datum pro spuštění centra,“ uvedl pro týdeník EURO Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky FN v Olomouci. Nový projekt, a zejména hardware, bez něhož by to nešlo, bude z části financovat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a to převážně z evropských zdrojů. Centrum by mělo společně s ostatními nemocnicemi poskytovat služby pro celou republiku. Lékaři počítají také s tím, že se pacient se svým ošetřujícím lékařem bude moci spojit přes Skype, což má celý proces zefektivnit a zrychlit. „Na poli telemedicíny lze očekávat masivní rozvoj,“ shodují se odborníci.
Nejdřív dobrovolně Telemedicína se v klinické praxi začala zavádět až po roce 2001 a má spoustu podob. Nyní jejích výhod v Česku využívá asi 1500 pacientů. Těm je kromě FN v Olomouci zprostředkovává také klinika kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny, FN Na Homolce, FN U svaté Anny v Brně a nemocnice v Českých Budějovicích. Monitorují pacienty s poruchami srdečního rytmu, srdečního selhání, pacienty s velmi vysokým krevním tlakem a také ty, kteří berou lék Heparin na ředění krve. V Olomouci se podle Táborského připravují na nemocné s cukrovkou, kterým by přístroj na dálku měřil množství cukru v krvi. Doposud lékaři monitorovali pacienty zcela dobrovolně a bez nároku na honorář. To se ale nyní změnilo. Podle Táborského totiž ministerstvo zdravotnictví telemedicíně přiřadilo oficiální kód, díky němuž ji do budoucna pojišťovny budou proplácet. Ve světě se telemedicína stává velkým hitem a využívají ji pacienti s různými diagnózami. V Německu, stejně jako jinde, jde zejména o kardiologii. Pacienta po propuštění z nemocnice monitoruje speciální technologie, kterou má nemocný doma. Ta umožňuje každodenní zasílání informací o krevním tlaku a činnosti srdce pacienta pomocí e-mailu. Ošetřující lékař nebo i sestra pak díky technologiím vidí na obrazovce svého počítače, zda je s ošetřovaným všechno v pořádku a pokud ne, okamžitě reagují. Systém navíc není limitován určitou vzdáleností nebo zemí, kde se člověk s přístrojem v daném okamžiku nachází. Pacient s velmi vysokým krevním tlakem tudíž může v klidu vycestovat do zahraničí, a přesto bude pod stálým dohledem.
Výhodné a šetrné Ve Švýcarsku se například rozjíždí systém, který mohou využívat lidé s dermatologickými potížemi. Normálně by totiž za klasické vyšetření u dermatologa nechali v přepočtu až 1700 korun. Namísto toho nyní mohou zaslat fotografie postižených částí svého těla přes webovou aplikaci a do 24 hodin znají svou diagnózu. Zbývá už jen zajít si pro recept. Telemedicínu v zahraničí využívají i pacienti s psychickým onemocněním, jako je například schizofrenie nebo deprese. Pomáhá zejména lidem bydlícím daleko od zdravotnického zařízení, kteří jinak nemohou snadno a rychle vyhledat lékařskou pomoc. Největší výhodu telemedicíny odborníci vidí ve snížení nákladů na zdravotní systém. Pacient je z nemocnice propuštěn dříve, čímž zdravotnickému zařízení klesnou náklady na jeho léčbu. Obě strany zároveň ušetří spoustu času, je potřeba méně zdravotnického personálu, uvolní se nemocniční lůžka, o komfortu nemluvě. Zároveň u monitoru, který nemocné kontroluje, nemusí sedět pouze lékař. Stačí vyškolená sestra, což v době, kdy se neustále hovoří o nedostatku lékařů, je také pozitivní řešení. „Těch pár lékařů, kteří zde budou za pár let, potřebuje podpořit. Připravujeme se na zdravotní systém, který v budoucnu nemůže pracovat bez telemedicíny,“ sdělil médiím Wolfgang Hoffmann, vedoucí oddělení Společenství lékařství na univerzitě v Německém Greifswaldu, kde se nachází výzkumné centrum telemedicíny. V Německu se tento digitální přenos pacientových dat snaží aplikovat ve všech velkých zdravotnických zařízeních. U nás ještě tak daleko nejsme, postoj lékařů k telemedicíně ale není natolik kritický a tato metoda se pomalu rozjíždí. Nikdo však nedokáže odhadnout, jak dlouho potrvá, než se pro nás stane běžnou záležitostí spojovat se se svým lékařem přes obrazovku.
BOX: O2 Tísňová péče Oranžové tlačítko Vedle tuzemských zdravotnických zařízení, jako je příklad zmiňované olomoucké Fakultní nemocnice, podnikají první krůčky v oblasti elektronického zdravotnictví i české pobočky světových firem. Segment eHealth, jak je kombinace moderní medicíny a ICT často označována, láká nejen velké technologické společnosti jako Ness Technologies či Siemens, ale i telekomunikační operátory. Nejdále je ve svých aktivitách společnost Telefónica O2, která od listopadu letošního roku spustí službu nazvanou O2 Tísňová linka. Jejím základem je speciální mobilní telefon Aligator vybavený oranžovým tísňovým tlačítkem, jež umožňuje z kteréhokoli místa pokrytého signálem operátora spojení s dispečinkem tísňové péče. Po spojení hovoru se telefon automaticky přepne do hlasitého režimu a kvalifikovaný pracovník dispečinku, jenž může být vybaven základní zdravotnickou dokumentací uživatele služby, začne řešit situaci, kvůli níž pacient volá. „Na základě rozhovoru vyhodnotí situaci a domluví se na nejvhodnější formě pomoci či asistence. V případě, že uživatel neodpovídá, zorganizuje vhodnou formu pomoci,“ vysvětluje Filip Linhart, projektový manažer O2 pro eHealth. Služba funguje i na bázi jakéhosi dohledu, kdy operátoři dispečinku pravidelně kontaktují uživatele, konzultují jejich zdravotní stav a případně předávají požadavky pečovatelské službě či příbuzným. „Tyto hovory slouží i ke zkvalitnění života klientů či odstranění jejich pocitu osamělosti,“ říká Linhart. Telefónica prozatím spouští službu v rámci pilotního provozu pro občany Prahy 10, kde tamní radnice objednala O2 Tísňovou péči pro tisícovku seniorů a zdravotně postižených občanů, v budoucnu ale Linhart počítá s komerčním nabízením služby všem zákazníkům operátora. „Služba nevyžaduje žádné speciální technologie nebo instalace, stačí si pořídit tento „sos mobil“ a alespoň základní tarif, aby se nestalo, že kvůli nedostatečnému kreditu u předplacené karty bude telefon odpojen. Cena samotné služby se bude pohybovat v rozmezí od 250 do 300 korun měsíčně, přičemž řada městských úřadů, podobně jako Praha 10, může tuto službu pro své občany zaplatit a nabídnout jim ji zdarma,“ vypočítává Linhart. Podobný typ tísňové linky podle něj v Česku dosud provozují jen církevní diecéze a charity, které dle jeho odhadu poskytují službu asi dvěma tisícovkám lidí. „Naší dlouhodobější ambicí je tuto formu telemedicíny rozšířit mezi alespoň tři procenta českých seniorů, tedy přes 40 tisíc lidí,“ řekl Linhart týdeníku EURO.
Ondřej Hergesell
