Nekonvenční techniky měnové politiky vytvářejí i příležitosti. Doba extrémně nízkých úroků ale jednou skončí
Na téma intervence ČNB toho bylo napsáno a řečeno již mnoho. Ve spektru reakcí a názorů převládaly hlavně negativní tóny. Nespokojené subjekty totiž pochopitelně ventilovaly svůj názor hlasitěji než ti, kterým přinesla prospěch. A negativní efekt intervence se navíc dostavil v podstatě okamžitě, zatímco pozitivní vlivy se budou projevovat spíše pozvolna, pokud vůbec.
Každopádně tak silné emoční vzedmutí české finanční trhy už dlouho nezažily. Není divu. Běžní účastníci na trh vstupují za účelem směny, s potřebou snížit finanční rizika, nebo naopak riziko vyhledávají ve snaze dosáhnout zisku a jsou přitom limitováni časem i prostředky. Náhle se však na kolbiště tržního zápolení mezi nabídkou a poptávkou vmísil hráč, který má téměř neomezenou palebnou sílu a zcela netržní motivy a cíle. Jeho působením navíc trhy zůstávají jako struny napnuté a vychýlené jedním směrem.
A tak je kurz koruny vůči euru na úrovních, které jsme naposledy viděli během finanční krize. Úrokové sazby jsou v Evropě a USA nejníže za posledních dokumentovatelných dvě stě let a pravděpodobně vůbec nejníže v historii. Podobně nízko byly sazby jen bezprostředně po druhé světové válce, které navíc předcházela velká hospodářská krize.
Oproštěni od emocí však uvidíme, že tyto nekonvenční techniky měnové politiky – jak to nazývají centrální banky, nebo tržní manipulace – jak to jízlivě nazývají ostatní účastníci trhu, vytvářejí i příležitosti. Zvláště pokud stojíte na stejné straně barikády jako centrální banky. Exportéři si proto zajišťují oslabený kurz koruny i na další dva či tři roky a úvěrované subjekty ve stále větší míře přecházejí z plovoucí na fixní sazby a zajišťují si tím nízké úrokové náklady na co nejdelší období.
Pokud se nejedná o pouhou spekulaci, ale o zajištění reálných devizových toků a úvěrů, vycházejí banky těmto požadavkům celkem ochotně vstříc. Prostor k dalšímu poklesu kurzu koruny či úrokových sazeb se totiž oproti prostoru pro jejich růst zdá dosti limitovaný a smyslem takového zajištění by mělo být hlavně snížení tržních vlivů na hospodaření podniku, ne finanční výnos. Načasování je však v tomto případě klíčové. Napnutá, a tedy nehybná tržní struna zatím vytváří pocit klidu, ale ještě více než jindy zde platí, že spravovat střechu je nejlepší a nejlevnější za slunečného počasí.
Až se totiž ke dveřím s nápisem Exit rozběhnou vedle centrálních bank i všichni ostatní, ne všem se podaří projít včas a bez újmy.
O autorovi| MARTIN MRÁČEK, dealer, Finanční trhy ČSOB
