Komunikace je základ. Na tom se shodnou manažeři, psychologové i řadoví zákazníci či zaměstnanci konkrétních podniků. Jenže běžná firma, která prodává v podstatě jakýkoli produkt, má většinou e-mailovou schránku, linku zákaznické podpory, k tomu sociální sítě a případně ještě na několika zmíněných kanálech aktivně oslovuje zákazníky. Do toho komunikuje s dodavateli, obchodními partnery a úřady. Každou z těchto konverzací má často na starosti jiný člověk, či dokonce jiné oddělení, a tak, kdyby se zprávy stále posílaly poštou, by české podniky denně skončily zavalené tunami papíru.
Vyznat se v obrovském množství dat a kontrolovat, co kdo kam píše či zda zaměstnanci firmy odpovídají správně, je extrémně náročné. Proto většina provozů ocení produkt, který nad daty dokáže vytvořit přehled, a přinést tak efektivitu a úsporu lidských i časových zdrojů. Jeden systém, který tvoří pravidelné reporty o všech komunikačních platformách a jejich činnosti, uvedla na trh například česká firma Daktela.
Milion za telefon
Původní koncept Daktely vznikl okolo roku 2002, když Richard Baar a David Hájek pracovali v developerské společnosti mající pobočku v USA. Mezi oběma provozy probíhalo velké množství telefonních hovorů a vzhledem k tomu, že tehdy minuta spojení přes oceán stála dvacku, převyšoval měsíční účet za telefon částku jednoho milionu korun. Hájek však zjistil, že existuje cosi jako přenos hlasu přes internet.
„Chytili jsme se toho a zkusili udělat jednu ústřednu u nás a jednu v Americe. Propojili jsme je mezi sebou a najednou jsme dokázali snížit telefonní poplatky z milionu na desetitisíce. V roce 2005 se firma prodala, takže jsme se s Davidem rozhodli podívat, zda by totéž neocenil někdo jiný. Vrhli jsme se na to a výsledkem po 15 letech je současná Daktela,“ vypráví Richard Baar.
Podnik i produkt samozřejmě prošly vývojem, ale jádro zůstává stále stejné – přenos hlasu po síti. „Náš produkt se rozrostl, přibyla celá řada nových funkcí, ale jeho výhodou zůstává, že je modulární a můžete si z něj do velké míry vybrat jen to, co potřebujete. Je škálovatelný od jednoho po tisíce operátorů,“ popisuje Baar. Z malého ,startupu‘ se totiž stala již středně velká firma se stohlavým týmem v Česku, dalšími téměř čtyřiceti spolupracovníky ve světě a velkými ambicemi.
Vystřízlivění z Dubaje
Baar právě teď považuje globální expanzi za největší úkol, jaký mají s Hájkem před sebou. Firma zatím operovala hlavně v oblasti východní Evropy, teď v první polovině roku navíc vstoupila na trh balkánský. Každá ze zemí s sebou však přináší nečekané výzvy. Například v Polsku to bylo extrémní rozšíření používání hlasových schránek, do nichž padalo velké množství marketingových hovorů, což operátorům bralo čas i peníze, takže bylo třeba se naučit schránky detekovat ještě dřív, než se spojí s ústřednou.
Nicméně asi žádná evropská země nemá tolik specifik jako mýty o ropném bohatství a nadějných startupech opředené Spojené arabské emiráty, konkrétně emirát Dubaj. Daktela se tam dostala v podstatě náhodou. U nás spolupracovala s firmou, jejíž zaměstnankyně se do Dubaje přestěhovala, a protože chtěla v partnerství pokračovat, přivedla českou firmu na místní trh. A ten nebyl na přenos hlasu po síti ani trochu připraven.
„Založili jsme partnerskou pobočku a mysleli jsme si, jak to tam pojede, jak tam budou na výši, jak tam bude fungovat cloud, internet a vůbec všechno. Velice záhy jsme vystřízlivěli. Když tam totiž člověk přijede, všude vidí peníze, ale co se týká infrastruktury, jsou 20 nebo 30 let za námi. Pořád používají analogové dráty a o přenosu hlasu přes internet se jim ještě před čtyřmi nebo pěti lety ani nezdálo. Nepříjemné bylo i to, že zde všechno sleduje šejk a extrémně omezuje internet,“ líčí podnikatel.
„To znamená, že jsme něco nastavili, fungovalo to a za 14 dní to najednou spadlo. Zjišťovali jsme, co se děje, a vyšlo najevo, že třeba zakázali nějaký komunikační kanál se zahraničím. Takže jsme to museli celé předělat, měsíc a půl to fungovalo a pak to zase změnili,“ pokračuje ohledně podnikatelských výzev Baar.
Další z nich představuje rozšiřování do západní Evropy. „Poslední dva roky jsme zasvětili expanzi v takzvaném CEE regionu. Byl to logický a strategický krok. Pro velké globální hráče ze Západu totiž představují místní firmy něco jako černou skříňku. Aby také ne, když se tu nachází velké množství malých států s ještě větším množstvím ještě menších firem, kde všichni mluví navzájem nesrozumitelnými jazyky. Hodnota Daktely se do velké míry odvíjí od toho, jak velkým a úspěšným hráčem budeme právě na tomto trhu. Teď je ale čas expandovat i opačným směrem. Věříme, že i na Západě máme šanci uspět. Uzavřeli jsme strategické partnerství s německým NFONem a nejen díky němu máme cestu do západní Evropy otevřenou,“ popisuje plány Baar.
Kdo přežije
Covidová pandemie poskytovatelům cloudových řešení velmi přála, a tak se nejen ve zdejším regionu vyrojili jako houby po dešti. Daktela, která byla tou dobou už zavedenou firmou, má v rámci Česka lví podíl na zprovoznění Chytré karantény a informační linky 1221, což jí pomáhá i při nynější konsolidaci trhu.
Velké společnosti z oboru, mezi něž patří například americký Zoom, se totiž právě začínají dívat, kdo z malých hráčů přežil přechod do doby postcovidové a koho by rády akvírovaly. Baar s Hájkem se rozhodli být o krok napřed a v rámci investičního kola se už před rokem spojili se slovenským investičním fondem Sandberg Capital: „Partnerství se Sandbergem nás nakoplo a posunulo k dalšímu rozvoji a globální expanzi. Tím nejcennějším jsou pro nás právě zkušenosti investora, které nám každodenně pomáhají nejen v obchodních rozhodnutích.“
Dalším významným krokem bylo uzavření strategického partnerství s již zmíněnou německou firmou NFON. Společnost totiž, stejně jako například anglická Era, tedy další partner Baarovy firmy, nabízí její produkty na Západě a šíří po světě značku Daktela. „Vykrystalizovala se nám vize, že když bude ve všech východoevropských zemích jeden hráč, navíc s přesahem do dalších regionů, bude to pro globální společnosti extrémně zajímavá příležitost,“ popisuje Baar účel své snahy o spojení s dalšími hráči z oboru.
Loni Daktela jakožto celá skupina dosáhla obratu 10 milionů eur, což se v segmentu SaaS služeb, kam spadá, podaří dle statistik jen 0,1 procenta firem. „To není zase až tak špatný výsledek. Zajímavější by ale bylo dostat se na 50–70 milionů eur a zvážit vstup na burzu. Takové firmy byste spočítali na prstech jedné ruky. Můžeme zmínit třeba izraelský NICE, americký 8x8 nebo společnost RingCentral, které všechny obchodují na newyorské burze. Vyrůst takhle jako malá firma od začátku není úplně jednoduché, ale i české firmy jako Avast, Productboard nebo Rohlík to dokázaly. A my se o to chceme poprat taky,“ usmívá se byznysmen.
V praxi to znamená, že po masivním nabírání nových zaměstnanců potřebuje společnost také více ,seniorů‘, kteří se mohou stát konzultanty a pomáhat firmám začlenit čím dál sofistikovanější systémy automatizace či umělé inteligence do provozu. A samozřejmě se zabydlet ve světě, nebo přinejmenším v celé Evropě. „Aby Daktela měla jméno,“ uzavírá Baar.
