INVESTICE V ZAHRANIČÍ Střední Amerika je českými podnikateli stále opomíjený region. Přitom jde o velmi zajímavý trh. V posledních letech se otevřel zahraničním investorům a nyní nabízí lákavé příležitosti. Jeden z posledních neobsazených trhů ve světě. To je Střední Amerika.
INVESTICE V ZAHRANIČÍ
Střední Amerika je českými podnikateli stále opomíjený region. Přitom jde o velmi zajímavý trh. V posledních letech se otevřel zahraničním investorům a nyní nabízí lákavé příležitosti. Jeden z posledních neobsazených trhů ve světě. To je Střední Amerika. Pro investory je tu stále ještě volné místo. Je ale třeba pospíšit si. Zahraničnímu kapitálu se do tohoto regionu dříve nechtělo. Ve dvacátém století tu zuřily války i přírodní živly. V devadesátých letech se ale všechny země stabilizovaly a zavedly demokracii. Nyní prožívají stejnou etapu, jakou prošlo Česko po pádu komunismu. Rozjíždějí ekonomický růst, lákají zahraniční investory. Češi ale zatím nabídnutou šanci nevyužili. „V posledních letech nepřikládala Česká republika rozvoji obchodních a ekonomických vztahů se státy tohoto regionu větší význam. Obchod se rozvíjel spíše setrvačně,“ potvrzuje Kateřina Koubová z oddělení pro styk s veřejností ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní dokonce loni vzájemný obchod meziročně poklesl o čtyři procenta. DAŇOVÉ PRÁZDNINY A LEVNÍ DĚLNÍCI Přitom současná Střední Amerika má pro potenciálního investora mnoho výhod. Podle obchodního rady Pavla Bechného z českého velvyslanectví v Kostarice jsou to například investiční pobídky nebo menší nároky na kvalitu výrobků. „A také blízkost Spojených států a možnost snadněji proniknout na americký trh,“ říká Bechný. Dobré podmínky si pochvaluje také liberecký podnikatel Vendelín Krkoška. Ten jako jeden z prvních českých pionýrů pronikl na trh v Hondurasu. Zprovoznil tam svůj malokapacitní pivovar. „A dostali jsme na něj deset let daňové prázdniny,“ zdůrazňuje podnikatel. Další výhodou je i levná pracovní síla. Alberto Córdova, vedoucí v továrně na doutníky v honduraském městě Santa Rosa, popisuje běžné platy dělníků: „Průměrnému zaměstnanci platíme podle výkonu tak 250 až 300 dolarů měsíčně. Záleží na tom, kolik doutníků stihne udělat.“ Podle Vendelína Krkošky je ale druhou stranou mince to, že na místní pracovníky není příliš spolehnutí. „Jsou sice velmi milí a usměvaví, ale se strojem jim to moc nejde,“ vysvětluje. DODÁVÁME ŠKODOVKY A GEOLOGY
Zatímco investoři z USA či Japonska se rychle do Střední Ameriky tlačí, evropské a potažmo i české firmy váhají. Kromě geografické vzdálenosti může být důvodem i určitá setrvačná nedůvěra v bezpečnost regionu. Přesto už některé české firmy na zmíněný trh vkročily. „Například firma AVX Lanškroun v Salvadoru se svými kondenzátory, v minulosti podnik Škodaexport v Kostarice s plynovými zásobníky. V Panamě a v Kostarice byl před několika lety úspěšně zahájen prodej vozů Škoda. Česká společnost Inekon Power má zase zájem o účast v projektech modernizace tamní městské hromadné dopravy,“ konstatuje Pavel Bechný.
V regionu také velmi úspěšně působí čeští geologové. „Podílejí se na mapovaní seizmických rizik a přípravě map, které využívají místní vlády při plánování rozvoje měst a vesnic. Na činnost geologů by mohla navázat obchodní spolupráce českých firem,“ vyjmenovává obchodní rada Bechný.
Některé české cestovní kanceláře vozí zájezdy do dvou turisticky nejatraktivnějších zemí - Kostariky a Guatemaly. Ostatní destinace ale zatím opomíjejí. „Ne, žádní Češi,“ kroutí hlavou Maria Sanchézová, majitelka hotelu na karibském pobřeží Hondurasu. „Jezdí sem hodně Němců, Britů nebo Kanaďanů. Ale Češi zatím žádní.“
STÁTNÍ PODPORA? JEN SKROMNÁ
Zatím pomalý příchod českých firem souvisí s malou podporou státu. Střední Ameriku například zcela opomíjí vládní agentura na podporu exportu CzechTrade. „Regionem Střední Ameriky se na CzechTrade nikdo nezaobírá,“ potvrzuje její zaměstnanec Jan Puschman. Velvyslanectví má Česká republika pouze v Kostarice. V ostatních středoamerických zemích zřídila zatím jen honorární konzuláty.
Přesto se loni objevila určitá snaha posílit obchodní kontakty. „Na velvyslanectví v Kostarice byl v listopadu 2005 otevřen samostatný obchodně-ekonomický úsek. Do té doby byla obchodní činnost zajišťována diplomatem v rámci kumulované funkce,“ vysvětluje Bechný. Snad se tedy blýská na časy. Nebude dlouho trvat a středoamerické trhy, které se otevírají světu, si rozparcelují investoři z USA, Kanady nebo Asie. I pro české firmy ale ještě zbývá čas, aby si včas rezervovaly své místo.
* daňové prázdniny a další pobídky pro investory
- levná pracovní síla
- menší nároky na kvalitu zboží
- blížící se dohoda o volném obchodu s Evropskou unií Nevýhody
- nekvalitní silnice
- malé telekomunikační pokrytí
- nízká ochrana patentů a duševního vlastnictví
- málo kvalifikované pracovní síly
Státy Střední Ameriky
GUATEMALA zaznamenala konec občanské války teprve před osmi lety, což se promítá zejména do vysoké kriminality. Rychle se ale rozvíjí některé průmyslové oblasti v okolí hlavního města. Zemi také hojně navštěvují turisté kvůli mayským památkám a krásné přírodě. Dopravu poněkud komplikují na jihu vysoké hory a v severních teritoriích neprostupné džungle.
HONDURAS
je dlouhodobě úzce vázán na Spojené státy americké. V první polovině dvacátého století prakticky celou zemi vlastnily americké ovocnářské firmy. V té době se stal Honduras prototypem „banánové republiky“. Orientace na USA i na export ovoce trvá dodnes. Honduras je chudý, strádá vysokou inflací, opakovaně ho v posledních letech poničily hurikány.
NIKARAGUU
zbídačila vleklá občanská válka. Od devadesátých let ale prochází stabilizací a mírným oživením ekonomiky. Země žije hlavně ze zemědělství, okrajově se rozvíjí chemický a textilní průmysl. Socialistické Československo mělo v osmdesátých letech obsáhlé kontakty s levicově orientovanou vládou sandinovců. Proto nejsou Češi v Nikaragui neznámým národem.
BELIZE
bylo až do roku 1981 britskou kolonií. Maličká přímořská země žije především z vývozu dřeva, zemědělských komodit a z rozvoje turistiky. Jde o poklidný stát, ceny jsou zde ale vyšší než v okolních zemích.
PANAMA
je ideální z hlediska dopravy. Průplav spojující Atlantický a Tichý oceán je klíčovou dopravní tepnou a také zdrojem bohatství země. Moderní a výstavná metropole Panama City je centrem mezinárodního bankovnictví a pojišťovnictví. Z těchto důvodů je ale země nejdražším státem Střední Ameriky.
SALVADOR
také prošel občanskou válkou, v současnosti ale patří k nejvýkonnějším ekonomikám regionu. Rychle rostoucí průmysl těží z přílivu zahraničního kapitálu. Investory láká hlavně levná pracovní síla. Do země proudí také obrovské množství dolarů od milionové komunity Salvadorců žijících v USA.
KOSTARIKA
je v neklidném regionu oázou stability. Má demokratickou tradici, je bezpečná, dokonce si ani nedrží armádu. Infrastruktura země dobře funguje. Kostarika je vyhledávaným cílem zahraničních návštěvníků, turistický ruch patří mezi stěžejní odvětví ekonomiky.
